Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Ani potopa je nevyhubí. Mravenci vytvoří vor a přežijí tak i dva týdny

aktualizováno 
Hurikán Harvey, který páchá rozsáhlé škody na jihu Spojených států, vyhnal z domovů nejen lidi. Záplavy se nevyhnuly ani mravencům, kteří však ukazují překvapivou schopnost přežít. Samotný mravenec sice ve vodě moc dlouho nevydrží, ale ve spolupráci s ostatními dovede vytvořit živý „vor“, který jen tak něco nezastaví.

„Dovezení ohniví mravenci“ (red imported fire ants, odborně Solenopsis invicta) se rychle šíří na nová území. Dostali se do Austrálie, Asie a Severní Ameriky. Ročně způsobí bolestivá kousnutí milionům lidí a škody řádově za miliardy dolarů (například tím, že ničí elektrická vedení).

Zastavit jejich postup je obtížné, ba přímo nemožné. Dost možná proto, že jsou to specialisté na život v tzv. narušených prostředích - třeba v místech, která lidé mění podle svých představ. Mravencům se tak velmi dobře daří například ve městech a v blízkosti jiných lidských obydlí. Vhodných míst k životu tedy mají více než dost.

Jejich pozoruhodné adaptace na záplavy již je známa delší dobu, ale hurikán Harvey (mimochodem zřejmě asi nejdražší živelná katastrofa v historii) poskytl možnost tyto schopnosti předvést i laikům:

27.srpna 2017 v 23:00, příspěvek archivován: 30.srpna 2017 v 08:35

VIDEO: Pro tip: Don't touch the floating fire ant colonies. They will ruin your day. #Harvey https://t.co/uwJd0rA7qB

Pro zobrazen? videa mus?te m?t zapnutou podporu JavaScriptu

Pro tip: Don't touch the floating fire ant colonies. They will ruin your day. #Harvey https://t.co/uwJd0rA7qB

Svá obydlí si tito mravenci staví pod zemí, ale když dojde k jejich zaplavení, neutopí se. Předvádějí velmi rafinovanou spolupráci: celá kolonie začne vytvářet jakýsi kulovitý „vor“ navzájem pevně propojený končetinami. Ti nejdůležitější a nejzranitelnější členové - královna, vajíčka a larvy - jsou uprostřed, kde je největší bezpečí.

Samotný mravenec vykazuje určité hydrofobní (vodu odpuzující) vlastnosti, které mu umožňují udržet si malou bublinu vzduchu (tzv. plastron) na svém těle. Ta slouží jak k dýchání, tak udržení mravence na hladině. Výzkumníci zjistili, že při spojení do „vorů“ se tyto schopnosti ještě umocňují. I na kolonii, která byla cíleně ponořena pod hladinu, je vidět velký plastron, který umožňuje mravencům dýchat - i těm, co jsou úplně vespod. Spojení mravenců je přitom tak pevné, že dovnitř nepropustí vodu.

Samotný mravenec v omezené míře odpuzuje vodu. V seskupení se tato schopnost...

Samotný mravenec v omezené míře odpuzuje vodu. V seskupení se tato schopnost umocňuje. Vor mravenců zůstává nad vodou a při ponoření výzkumníky je na něm patrný plastron, který mravencům umožňuje přežít.

Vytvoření těchto struktur je pro mravence zcela automatické. Výzkumníci v laboratoři experimentovali se skupinami od 500 do 8000 mravenců a u všech proběhlo při vhození do vody toto chování. Mravenci se ze středu přesouvali na okraj voru, dokud nevytvořili dostatečně široký útvar.

Ukázalo se, že zvládají i rychle reagovat na změny: při postupném odebírání mravenců z horní vrstvy voru se ti ze spodní rychle přesouvali tak, aby udrželi průměrnou tloušťku celého útvaru. Podle výzkumníků tímto samostatným opravováním připomíná plovoucí kolonie živoucí organismus. Pozoruhodné vlastnosti „ohnivých mravenců“ zaujaly nejen biology, ale i inženýry. Ti zkoumají vlastnosti těchto seskupení jakožto materiálů: mravenci se ve větším množství totiž chovají někdy jako pevná látka a někdy jako kapalina.

Seskupení ohnivých mravenců se chová v některých situacích jako kapalina

Seskupení ohnivých mravenců se chová v některých ohledech jako kapalina

Mimo laboratorní podmínky se objevují větší seskupení. Zatímco vědci pracovali s tisícovkami mravenců, prý nejsou výjimkou ani plovoucí kolonie čítající stovky tisíc jedinců. Takto mravenci, vyhnaní ze svých obydlí, dokážou přežít na vodě prý až dva týdny. Kromě plastronu k přežití pomáhá i průběžné rotace mravenců z dolní strany na horní tak, aby se neutopili. To jim pomáhá přežít, než voda ustoupí. Do té doby vezmou zavděk jakoukoli pevnou půdou pod nohama, ať už jde o plovoucí trosky nebo zaplavený dům. Dokonce vylezou do lodi .

Kousnutí tohoto druhu mravence je velmi bolestivé, těmto plovoucím koloniím je tedy radno se vyhýbat. Existuje proti nim spolehlivá zbraň: mýdlo. Saponáty snižují povrchové napětí vody, což znemožňuje mravencům udržet si plastron, bez kterého se potopí.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Dva domnělé otisky nalezené na Krétě mohly podle vědců  vzniknout, když jejich...
Jsme z Evropy? Na Krétě se našly možné stopy předka člověka

Na Krétě se podařilo objevit stopy staré zhruba 5,7 milionu let, které by mohly patřit předkům Homo sapiens. Sami autoři označují objev v lokalitě Trachilos za...  celý článek

Studentka karlovarského gymnázia Karina Movsesjan dosáhla ve Spojených státech...
Česká studentka získala prestižní cenu Evropské unie pro mladé vědce

Po ocenění v USA, získala česká studentka cenu Evropské unie.  celý článek

Konspirační teorie kolem 11. září
Nečekané důsledky 11. září: více nehod, šmírování a on-line zprávy

Teroristické útoky 11. září šokovaly celý svět. Zabily přes tři tisíce lidí. Měly ale také řadu dopadů, které pociťují lidé i dnes po šestnácti letech. A ne...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.