Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Musí mít foťák hodně megapixelů a obří displej?

aktualizováno 
Pokud se právě nyní chystáte ke koupi digitálního fotoaparátu na dovolenou, možná máte problém s určením, které vlastnosti jsou podstatné a které méně? Jak se vyznat v technologiích, bez kterých se podle výrobců zaručeně neobejdete? Jaké jsou klady a zápory různých vlastností a schopností aparátů?

Každou chvíli se objevují nové digitální fotoaparáty, které se chlubí nějakou technickou vymožeností. Jednou je to stabilizátor obrazu, jindy veliký náhledový LCD displej a to není rozhodně vše. Jaké jsou výhody a nevýhody nových technologií v digitální fotografii?

Velké LCD

Téměř každý výrobce digitálních fotoaparátů v poslední době představil nějaký model, který disponuje náhledovým LCD displejem větším než 2 palce. Je to dáno i tím, že výrobní cena LCD technologie neustále klesá a tak jsou větší úhlopříčky dostupné za podobné ceny, jako předtím menší LCD.

I když by měl takový velký LCD displej zobrazovat mnohem podrobněji vytvořené snímky i snímanou scénu, ne vždy tomu tak je. Možná ještě důležitějším údajem, než je velikost úhlopříčky LCD, je jeho rozlišení. Pokud se pohybuje pod hranicí 120 000 zobrazovacích bodů, příliš si od doposud standardních 1,8“ LCD nepomůžete. Alespoň co se týká detailů. Další důležitá vlastnost je schopnost displeje obstát i při plném slunečním světle. Ale i tak může větší displej přinést výhodu především v případě, kdy mají uživatelé problém se zrakem nebo chtějí své snímky prezentovat okolí.

U většího displeje musíte také počítat s větší spotřebou elektrické energie. Nyní jsou sice k dispozici různé speciální technologie pro šetření spotřeby LCD, jako například LTPS (Low Temperature Poly Silicon), které slibují až poloviční úsporu, ale oproti stejně vybavenému modelu s menším LCD je spotřeba vždy větší.

Čím větší je displej přístroje, tím větší je i šance na to, že jej poškodíte, poškrábete nebo třeba jen zapatláte znečištěnýma rukama od předchozí svačinky.

U kompaktních přístrojů mnohdy větší LCD nahrazují samostatný optický hledáček. Ten vám bude chybět především v okamžiku, kdy budete mít téměř vybité baterie a budete proto moci vytvořit snímek pouze s vypnutým LCD.

Větší LCD

Klady:

Větší přehled o snímané scéně
Zobrazení více detailů snímku a tím odhalení případných chyb

Zápory:

Větší spotřeba
Větší šance na poškození a znečištění

Stabilizátor obrazu

Další horkou novinkou letošního léta je stabilizátor obrazu, který pronikl do třídy kompaktních digitálních fotoaparátů. Tato technologie má pomoci uživatelům vyrovnávat drobné chvění ruky a tím zachová ostrý obraz. Samotná stabilizace obrazu pracuje na dvou principech. Většina výrobců využívá technologii, kdy záchvěvy vyrovnává čočka v objektivu, zatímco Konica Minolta (KM) používá systém vyvažující samotný snímač.

I když může stabilizátor v mnohém pomoci, rozhodně není samospasitelný. Je přeci jen určen pro vyrovnávání jemného chvění ruky a ne velkých výkyvů. Využijete jej především v hůře osvětlených scénách a v okamžicích, kdy používáte velké přiblížení u ultrazoomových přístrojů. Jistotu nerozmazaného obrazu vám však přináší pouze stativ či jiná pevná podložka. Při neustále zapnuté stabilizaci musíte také počítat s tím, že se budou rychleji vybíjet baterie.

Stabilizátor obrazu

Klady:

Ostrý obraz i v případě pomalejší závěrky a většího přiblížení

Zápory:

Větší spotřeba pokud je funkce neustále zapnutá

Ultrazoom

Vývoj v oblasti optického přiblížení snímaného obrazu pomocí objektivu se také nezastavil. Nyní snad již většina výrobců digitálních fotoaparátů prodává alespoň jeden model, který nabízí 10x přiblížení a větší. Je však opravdu jen málo příležitostí, kdy takto veliké přiblížení využijete.

Pokud tedy nejste vášniví fotografové zvěře, či nechcete fotografovat loďky na moři, uvažujte spíše o modelu, který bude mít jiné přednosti. Pokud jste však rozhodnuti, že takový přístroj potřebujete, určitě vybírejte takový, který disponuje stabilizátorem, nebo si rovnou přikupte stativ. Je také potřeba počítat s tím, že některé levnější přístroje, nebudou mít dostatečně kvalitní optiku, která se tak může projevovat vadami.

Ultrazoom

Klady:

Ke vzdálenějším objektům nemusíte pochodovat

Zápory:

U většího přiblížení vyšší pravděpodobnost rozmazání obrazu (řeší stabilizátor či stativ)
Větší rozměry přístroje

Vysoké rozlišení snímače

Rozlišení snímacího CCD či CMOS prvku je stále jedním hlavních hledisek, podle kterého si většina uživatelů vybírá digitální fotoaparát. Tak jako v případě ultrazoomu, však i větší rozlišení využije jen někdo. Pokud se nechystáte ze svých fotografií dělat výřezy, případně plakáty, měli byste si vystačit i s 3Mpix přístrojem. Ten nabízí až trojnásobné rozlišení obrazu, než je běžné rozlišení počítačového monitoru a není problém z něj vytvořit kvalitní papírovou fotografii ve formátu 10 x 15 cm.

Čím větší rozlišení snímač má, tím více pak vzrůstají jeho nároky na úložnou kapacitu, neboť větší snímek zabere i více místa na paměťové kartě. Zpracování velkých obrázků také zabere aparátu více času a ten je pak pomalejší. V neposlední řadě je potřeba také zmínit skutečnost, že snímače s vysokým rozlišením mívají mnohdy větší problémy se šumem. Ne vždy se navíc podaří přidat ke snímači s vyšším rozlišením i optiku odpovídající kvality.

Vysoké rozlišení snímače

Klady:

Možnost vytváření výřezů a zvětšenin
Zachycení více detailů

Zápory:

Větší nároky na úložnou kapacitu
Větší nároky na kvalitu optiky
Vyšší pravděpodobnost většího šumu
Pomalejší zpracování snímku

Množství přednastavených scén

Mnoho amatérských fotografů nechce složitě nastavovat fotoaparát pro podmínky snímané scény a ne vždy je uspokojí výstupy automatického nastavení. Především pro ně připravují výrobci optimalizované nastavení pro různé scény. Mezi takovými scénickými režimy se tak můžete zpravidla setkat s nastavením portrétních snímků, fotografií krajiny či nočních scén.

V menší míře se pak můžete setkat s úzce specializovaným přednastavením jako je snímání pod vodou nebo snímání holého textu, kdy můžete aparát využít jako skener.

Čím více přednastavených scén však výrobce nabízí, tím hůře se v nich budete zpočátku orientovat a může vám chvíli trvat, než se dostanete na tu správnou. Každopádně si nejdříve v klidu otestujte tyto scénické režimy tak, že porovnáte vytvoření snímku v plně automatickém režimu s tím, jaký vznikne v případě využití některé z přednastavených scén. Pak se rozhodněte, zda se vám vyplatí ztrácet drahocenný čas při využití správné přednastavené scény.

Množství přednastavených scén

Klady:

Není třeba se učit nastavovat jednotlivé vlastnosti fotoaparátu pro různé scény

Zápory:

Občas zvládne stejnou práci automatika
Při vyšším počtu přednastavených scén může výběr zdržovat





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Nejnovější Canon EOS 6D Mark II a předchozí model 6D.
V čem jsou nové zrcadlovky Canon lepší nebo horší než vlastní konkurence

Canon představil dlouho očekávaný fotoaparát EOS 6D Mark II, který v nabídce nahrazuje nejlevnější full-frame zrcadlovku EOS 6D. Zároveň na trh přichází model...  celý článek

Panasonic Lumix GH5
Panasonic představil první kompakt na světě určený i profesionálům

Las Vegas (od zpravodaje Technet.cz) Panasonic Lumix GH5 je prvním systémovým kompaktem na světě, kterým pořídíte videozáznam v rozlišení 4K se snímkovací frekvencí 60p. K tomu nabízí celou řadu...  celý článek

Průběh fotografování na zahradě
Do 18 let nepřístupno. Fotograf předělal obývák na erotickou ulici

Za jediný rok musel nafotit 500 snímků, které by vyhověly přísným požadavkům prestižního nakladatelství Taschen. Proto Vlastimil Kula přeměnil svůj byt na...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.