náhledy
Meziplanetární loď systému ITS by se měla podle Muska vydat i k jiným planetám. Na této ilustraci je vidět proti mračnům Jupitera s rozvinutými solárními panely. Ty by měly v blízkosti Země mít výkon zhruba 200 kW, u Jupiteru to bude poměrně výrazně méně kvůli větší vzdálenosti od Slunce.
Autor: SpaceX
Srovnání výkonů systému ITS a (dnes už vyřazené) měsíční rakety Satrun V. Rozměry jsou si sice podobné, ale na papíře má nový systém mnohem lepší výkony - velký je rozdíl především v tahu (třetí řádek) a nosnosti (předposlední řádek tabulky).
Autor: SpaceX
Graf představy fungování celého systému ITS. Ze Země by měla k Marsu odstartovat na několikrát s pomocí prvního motorového stupně, který by na oběžnou dráhu vynesl jak samotnou meziplanetární loď, tak také tankery nutné k jejímu naplnění. Loď by pak doletěla k Marsu, kde by doplnila palivo a vydala se na cestu zpět. Všimněte si vpravo nahoře malé poznámky, která vypočítává, kolikrát by který prostředek v rámci systému měl být za dobu své životnosti využit: nosič 1000krát(!!), tanker 100krát, loď k Marsu 12krát.
Autor: SpaceX
Konstrukční plán první stupně systému ITS s připojenou meziplanetární lodí.
Autor: SpaceX
Konstrukční plán meziplanetární lodi systému ITS firmy SpaceX. Velmi podobně by měly vypadat i „tankery“ pro doplňování paliva na oběžné dráze, a tak legenda popisuje zároveň i ty. Loď je zhruba 50 metrů dlouhá, a její prázdná hmotnost je 150 tun (90 tun pro tanker, který se obejde bez systémů na podporu života). Pohání ji devět motorů, které dávají celkový tah 31 000 kN, a na Mars by měla dopravit (když jí předtím na oběžné dráze několikrát doplní palivo) celkem až 450 tun náklad, včetně stovky lidí.
Autor: SpaceX
Pohled do nitra uhlíkové nádrže na raketové palivo firmy SpaceX
Autor: SpaceX
Vnější pohled na první exemplář nitra uhlíkové nádrže na raketové palivo firmy SpaceX
Autor: SpaceX