Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Na luxusním trajektu Estonia zemřelo 852 lidí. Kvůli konstrukci a vlnobití?

  8:15aktualizováno  8:15
Jedna z největších námořních katastrof od 2. světové války dodnes není spolehlivě objasněna. Jisté je, že mnoho věcí nefungovalo tak, jak mělo. Oficiální teorie Švédska a dalších zúčastněných zemí ovšem neuklidnily rozhořčené hlasy, dožadující se podrobného přezkoumání. Otazníků a konspiračních teorií dodnes spíše přibývá.

Potopení Estonie

Záhadný vrak Estonie vlády Švédska, Finska, Estonska, Litvy, Dánska, Ruska a Velké Británie pohřbily na dně mořském - a zakázaly k němu přístup. Nedošlo ani k vyzvednutí obětí - zasypaná loď má sloužit jako místo jejich posledního odpočinku, proto je k němu zakázán přístup.

Nelze se tedy divit, že existují mnohé alternativní a konspirační teorie, ostře nesouhlasící s takovým netransparentním postupem. Ani 14 let po nehodě nejsou skeptikové nakloněni oficiálním teoriím. I opakované vyšetřování, které v minulém měsíci uzavřelo Švédsko, ovšem potvrzuje původní verze. Co se tedy podle oficiální zprávy na Estonii stalo?


Dokumentární rekonstrukce Potopení Estonie

Tento článek vychází z kanadské dokumentární rekonstrukce Potopení Estonie, kterou vysílá Česká televize pod názvem Kritické okamžiky. Článek připravujeme ve spolupráci s ČT.

Potopení Estonie


Většina snímků v článku pochází právě z dílu Kritické okamžiky: Potopení Estonie, který vysílá Česká televize na programu ČT1 v úterý 17. června od 20:00.

27.-28. září 1994

Večer 27. září 1994 vyplul luxusní osobní trajekt Estonia, z Tallinu měl namířeno do Stockholmu. Po asi šesti hodinách plavby, krátce po půlnoci, se loď zmítala ve vlnách uprostřed Baltského moře. Kapitán Andresson s 20 lety praxe se ovšem počasí neobával - nechal vysunout stabilizátory a pokračoval nesníženou rychlostí 14 uzlů (26 km/h) směrem ke Švédsku.

Potopení Estonie

Téměř tisíc lidí na palubě (pravděpodobně 989) bylo buď ve svých kajutách, nebo v restauraci a sálech. Všichni zaznamenali neobvykle silné výkyvy, ale byly to spíše podněty k nervóznímu žertování: "Jako na Titaniku. Za chvíli budou podávat šampaňské zdarma...  Smáli jsme se, ale bylo to spíš, abychom se zbavili nervozity, protože vlny byly už opravdu veliké," vzpomíná Kent Harstedt.

Potopení Estonie

Jednou z mála žen, které katastrofu přežily, je Anneli Konradová, jedna z tanečnic lodního souboru: "Když jsme končili třetí výstup, několik děvčat už neudrželo rovnováhu, protože se loď silně houpala. Pamatuji si, jak jsem šla dolů... a zašla jsem dost daleko. Zastavila jsem se a slyšela alarmy od aut, hned za stěnou. Zpanikařila jsem a rozběhla jsem se."

Ale její tušení bylo oprávněné. Už v tuto chvíli totiž docházelo k nenapravitelným poškozením, která mají loď potopit.

Potopení Estonie Potopení Estonie



 Nejzranitelnější částí trajektu Estonia byla paluba pro auta. Kdyby se do ní dostalo jen deset centimetrů vody, stačilo by to k tomu, aby se celý trajekt převrhl. Proto byla paluba chráněna hned dvojitě - masivní odklápěcí přídí a silnými vzduchotěsnými vraty hned za ní.

Finská komise dala lodi Estonia, zkonstruované roku 1980 loďařskou firmou Mayer Werft, certifikát A1, tedy "schopna plavby kdekoli na světě". Atraktivní design přídě dal Estonii elegantní vzhled - ale současně přispěl ke strašnému neštěstí. Baltské moře je známé svými krátkými, ale silnými vlnami. Jen o několik měsíců dřív takové vlny vylomily odklopnou příď u sesterské lodi Estonie. Poučení ale nepřišlo. Přišla tedy tragédie.

Potopení Estonie Potopení Estonie

Nárazy vln rozviklaly uzavírací kolíky přídě a ty se začaly lámat. Námořník, který měl v těch místech službu, hlásil podezřelé zvuky, ale všechny kontrolní systémy se zdály být v pořádku. Pak se ozvaly tři velké rány.

"Znělo to, jako by na autopalubě spadl přívěs. Ve skutečnosti to ale byly zámky na levoboku, pravoboku a ve spodní části padesátitunových dveří," vzpomínají námořníci. Gigantickou kovovou desku teď držely už jen závěsy a hydraulická ramena po stranách. A ty brzy následovaly.

Potopení Estonie


Vlna otřesů se prohnala celým trupem lodi. Obrovská příď se odtrhla a přitom ještě svou hmotností stihla nenávratně poškodit vzduchotěsná vrata. Do prostor autopaluby začala vnikat voda - pro loď typu Estonie to byl ortel smrti.

Komise později zjistila, že nikdo na můstku nevěděl o potížích, které mohla příď způsobit. Varovné senzory neinformovaly můstek o žádném problému. A protože Estonia měla dopředu prodlouženou hlavní palubu, důstojníci z můstku ani nemohli dohlédnout na příď, aby si všimli, že jim odpadla celá vrata.

Posádka si nicméně všimla stoupající vody na autopalubě, myslela ale, že jde o vodu dešťovou, zapnula tedy čerpadla. Místo toho ale už v tuto chvíli mělo dojít k organizované evakuaci.

Za malou chvíli již bylo pozdě. Množství vody stačilo k výraznému náklonu lodi. Šance na přežití kohokoli na palubě nyní závisely na tom, ve které části lodi je situace zastihla, a na rychlosti, s jakou na ni zareagovali. Lidé se zmateně snažili dostat na palubu se záchrannými čluny. Naprostá většina to nedokázala. Loď byla příliš nakloněna - ze stěn se staly stropy a podlahy. Každé dveře znamenaly past, každá chodba nepřekonatelnou propast.

Pouze asi 300 pasažérům se podařilo uniknout z útrob lodi. Jen 160 z nich pak dokázalo nalézt záchranné čluny a udržet se na nich dostatečně dlouho do příjezdu a příletu záchranných týmů. Celkem se zachránilo 137 lidí.

Cestující Mikael Oun se vyšplhal na nejvyšší místo lodi. Fotoaparátem, který měl v kapse, bleskal do vzduchu a do dálky, aby dal alespoň nějaký signál případným záchranářům. Ti však byli ještě daleko. Když ne polohou, tak časem určitě.

Můstek zoufale vysílal tísňové volání. Ovšem i zde došlo k mnoha nejasnostem. Přestože jedna z lodí byla vzdálená pouhých devět mil, kvůli zmatkům v komunikaci a výpadku proudu na palubě Estonie došlo k mnoha nedorozuměním. To stálo stovky lidí život. Nahrávku v MP3 si můžete přehrát zde (její autentičnost se nám nepodařilo ověřit).

Estonia se položila na bok. Cestující, kterým se povedlo dostat se z potápějící se lodi, nyní chodili po jejim boku a snažili se získat záchrannou vestu a najít čluny. K jejich šoku byly některé skříně se záchrannými vestami natřeny barvou takovým způsobem, že nebylo možné dvířka otevřít.

Ještě před potopením, před tím, než voda dosáhla i na můstek, nejvyšší část lodi, vyslala Estonia poslední tísňové volání. "Potom jsem (...) slyšel loď třikrát zahoukat," vzpomíná Harstedt, který v tu chvíli stál na palubě (boku). "To je znamení od kapitána. Je to znamení, abychom skočili, nebo nás to stáhne dolů i s lodí. Musíme to udělat," přesvědčoval tehdy druhou cestující, Sáru.

"V té chvíli jsem byl dojatý. O takovém okamžiku čtete v knihách. Kapitán se rozhodne následovat svou loď do hlubin."

V 1:48 Estonia zmizela z radarové obrazovky finské vojenské základny na nedalekém ostrově Uto.

Potopení Estonie

Ani teď neměli cestující, kteří se dostali z trosek ven, vyhráno. Obrovské množství vzduchu unikající z potápějícího se vraku znemožňovalo plavat poblíž - ani vesty téměř nenadnášely. Navíc byla teplota vody cca 10 stupňů Celsia - mnoho lidí zemřelo na podchlazení a utopení, než se časně zrána na místo dostal první vrtulník a předtím i lodě (jako první dorazila Mariella ve 3 hodiny ráno).

Vyšetřování, konspirace

Většina z 852 obětí této tragédie zůstala uvězněna uvnitř Estonie. Švédská vláda rozhodla, že by bylo příliš nákladné a velmi necitlivé vrak vyzvednout. Toto rozhodnutí bylo vodou na mlýn pro konspirační teorie. Ty se vynořují i v posledních letech, například i v rámci estonské předvolební kampaně. Panují nejasnosti ohledně zapojení trajektu Estonia do tajného vojenského projektu, což přináší doměnky o zapojení tajných služeb. Ty mají být za nehodu přímo odpovědné, nebo se prý snaží skrýt či zatajit nějaký obsah, který zůstal na dně mořském.

Šetření komise a všechna věrohodná svědectví očitých svědků však podle kanadského dokumentu cizí zavinění vylučují. "Dnes je jasné, že potopení Estonie bylo výsledkem řetězu nešťastných událostí a chyb, které se spojily s mechanickými závadami a způsobily katastrofu."


Závěry komise

Špatné svářečské práce a nedostatečné bezpečnostní zámky způsobily, že se v rozbouřeném moři odlomila příď. Padesátitunová odklopná příď byla nalezena jen jednu míli od místa, kde se Estonia potopila.Tříleté vyšetřování odhalilo, že svůj podíl na katastrofě měly všechny tři země.
  • Finsko: udělilo certifikát A1, přestože kvalita přídě mu neodpovídala
  • Švédsko a Estonsko: kvalita údržby (zalepená dvířka, nefunkční čluny)
  • Estonská posádka: nedostatečná a pozdní evakuace

V květnu 2008 vydalo Švédsko závěry nezávislých komisí, které potvrzují původní závěry. (Zpráva 1, Zpráva 2, obojí PDF)

Těžko to ale umlčí zastánce alternativních teorií. Zkoumáním se zabývala třeba německá novinářka Jutta Rabe nebo Gregg Bremis, americký dobrodruh, který se svým týmem provedl vlastní zkoumání vraku.

Havárie trajektu Estonie je dodnes předmětem sporů. Alespoň se na ni nezapomíná - bezpečnostní složky NATO nyní pravidelně nacvičují záchranu cestujících z podobné havárie, změnily se také některé předpisy. Na autopaluby se instalují rozdělné příčky, které jsou pojistkou proti rychlému zaplavení vodou. Odklápěcí přídě jsou mnohanásobně pojištěny přídavnými mechanismy a spoji. Katastrofa Estonie bude v myslích severoevropských národů možná podobným výstražným pomníkem, jakým je pro celý svět Titanic.

Odkazy

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Miroslav Krále za kniplem Siebel Si 204 ve kbelském muzeu
Letadlem „rozháněl“ bruslaře na rybníku a málem ho sestřelil Mustang

Láska ke zbraním ho na letňanském letišti za 2. světové války málem přivedla do náruče gestapa, ostrý jazyk jen o pár let později ukončil jeho krátkou kariéru...  celý článek

Nývlt Václav: Acer Vision 360
Nehodu natočí, ať přijde odkudkoli a záznam odešle do bezpečí

Berlín (Od zpravodajů Technet.cz) Nová palubní kamera Acer Vision 360 má dva objektivy a proto snímá nejen dění před vozidlem, ale i ve vozidle a skrze okénka i v jeho okolí. V případě nehody...  celý článek

V uplynulých dnech byli pražští taxikáři vůči řidičům Uberu i agresivní.
Proč Uber tak děsí taxikáře? Jak porušuje zákon, není jasné

Agresivní odpor taxikářů vůči řidičům služby Uber v mnohém připomíná ničení strojů za průmyslové revoluce. O co vlastně jde? Složitý spor mezi „starým“ a...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.