Něco na závrať? Jen aby to fungovalo. Astronaut Stephen Robinson na robotickém...

Něco na závrať? Jen aby to fungovalo. Astronaut Stephen Robinson na robotickém rameni Canadarm2 během mise STS-114 ke stanici ISS. | foto: NASA

Na Mars s prošlou lékárničkou. Léky v kosmu nevydrží, dokázal pokus

  • 38
Studie placená NASA experimentálně ověřila, že mnoho léků ve vesmíru ztrácí účinnost rychleji než na Zemi. Lékaři tak budou muset dobře rozmýšlet, jak připraví palubní lékárnu například pro meziplanetární lety.

Co se stane, až kapitán první vesmírné lodi k Marsu sáhne během záchvatu "ponorky" na zpáteční cestě po prášku na bolení hlavy? Po jednom zřejmě nic, naznačuje Brian Du z Wyle Engineering Group s kolegy. Hlava bolet nepřestane.

Lepší by bylo zkusit masáž, krátkého šlofíka nebo sáhnout ještě po několika dalších tabletkách. Léky, které s sebou posádka hypotetické vesmírné lodi poveze ze Země, už po dlouhém letu vesmíru nejspíš příliš nepomohou. 

Medikamenty na výletě

Du a jeho skupina upozorňují na toto úskalí vesmírného cestování ve své analýze "lékárniček" vyslaných na vesmírnou stanici ISS. V rámci čtyř pokusů do vesmíru nechali vynést soubor 35 běžných léků. Každá "lékarnička" strávila ve vesmíru zhruba od 20 do 28 měsíců. V každém případě pak stejná, kontrolní lékárnička odpočívala i v laboratoři vědců. 

Jak se ukázalo, čím déle byly léky na oběžné dráze, tím více ztratily ze své účinnosti. Po 880 dnech letu už splňovalo uznávané požadavky na obsah účinných látek v tabletách jenom 27 procent z nich. Po 596 dnech stejnou normu splňovala zhruba polovina. Neznamená to, že by léky nebyly vůbec účinné, ale rozhodně by neměly takový účinek, jaký od nich lékaři a pacienti očekávají. 

Nejde o zcela nečekané pozorování. Léky samozřejmě ztrácí účinnost i v pozemských podmínkách. Ale až Du s kolegy zjistili, že léky na oběžné dráze stárnou v průměru o necelých dvacet procent rychleji než na Zemi. Jen u dvou z 35 léků bylo tempo stárnutí, tedy pokles koncentrace účinných látek ve vzorku, ve vesmíru o více než pětinu rychlejší. 

Našla se i jedna čestná výjimka. Antibiotikum klavunalát (který není obecně zrovna stabilní a my ho známe jako jednu ze dvou účinných látek běžně podávaného Augmentinu) se kazilo rychleji na Zemi než ve vesmíru.

Vzorky vyslané na oběžnou dráhu nepodléhaly jenom na pohled neviditelným   chemickým změnám. Také rychleji vybledly. To sice není fatální, ale blednutí ukázalo, jak jsou vesmírné vlivy proměnlivé. Během tří různých pokusů (tedy letů "lékárniček" s identickým složením přípravků, ale pokaždé novými vzorky) vybledl vždy stejný počet přípravků (asi šest z deseti), ale kupodivu šlo pokaždé o jiné přípravky. A vědci netuší, proč tomu tak bylo. 

Záření a nadváha, prokletí vesmírné medicíny

Vědci se domnívají, že příčinou rychlého stárnutí léků ve vesmíru je hlavně záření, které zemská atmosféra odstiňuje. A je jedno, jestli pochází z našeho Slunce, nebo přichází ze vzdálenějších částí vesmíru. 

Podle dozimetrů (přístrojů na měření radiace) byly léky na oběžné dráze vystaveny větším dávkám záření než léky na Zemi. Rozdíl proti pozemským podmínkám byl několikanásobný, celková dávka ale nebyla nijak ohromná. Podobnou dávku dostane průměrný obyvatel Země zhruba za deset až patnáct let z přirozených zdrojů radiace v našem životním prostředí. 

Nedá se ovšem říci, jak přesně radiace na léky působí a jestli šlo skutečně o jediný faktor, upozorňují autoři studie. Věda se ale zatím této otázce nevěnovala.

Svou měrou může přispívat k rychlejší degradaci léků i honba za úsporou hmotnosti na vesmírných letech. Dnešní vesmírné "lékárničky", jaké vědci při pokusu použili, jsou lehké a kompaktní. Léky se tedy do vesmíru nedostávají v balení, které pro ně používá výrobce.

Zdroj: Evaluation of Physical and Chemical Changes in Pharmaceuticals Flown on Space Missions