Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Na Měsíc nepoletíme, Obama udělal chaos. Co nás bude do kosmu vozit dál?

aktualizováno 
Karel Pacner pro Technet.cz - Budeme létat na ISS s Boeingem nebo až na Mars s plavidlem SpaceX? Proletí se vesmírem kosmická loď s romantickým názvem Pronásledovatel snů? To všechno jsou otázky, na které zatím nikdo nezná přesnou odpověď.

Falcon 9 Heavy se zažehnutým prvním stupněm v představě ilustrátora | foto: SpaceX

Ještě jeden start a konec. Raketoplány končí. Všechny stroje půjdou do muzeí. Obsluhovaly ISS, dopravovaly tam lidi, zásoby i jednotlivé díly. Vynesly řadu družic astronomických a špionážních. Jejich posádky se naučily přilétat k některým družicím a opravovat je na dráze, legendární jsou servisní výpravy k astronomickému tělesu Hubble. Teď je ale konec.

Konec

Raketoplány slouží od roku 1981, a třebaže je technici při každé velké údržbě vybavovali dokonalejší elektronikou, jsou dnes zastaralé. Prezident George Bush vytyčil v roce 2004 program Constellation, podle něhož měly raketoplány nahradit kosmické lodě Orion vynášené do vesmíru raketami Ares.

Přímý přenos z posledního startu raketoplánu na Technet.cz

ve studiu komentovali odborník na kosmonautiku a vesmír Antonín Vítek a český kosmonaut Oldřich Pelčák.

V pátek 8.7.2011 na Technet.cz. Začínali jsme hodinu před plánovaným startem.

Do roku 2020 se měla tato nová plavidla vrátit na Měsíc. Na rozdíl od projektu Apollo, kdy tam kosmonauti přebývali jenom několik hodin či dnů, se počítalo i s výstavbou stálé výzkumné základny. Než bude Orion schopen letu, zajistí dopravu lidí na ISS Rusové svými sojuzy.

Nicméně vláda uvolňovala pro NASA tak málo peněz, že termín prvního plánovaného startu Orionu v polovině tohoto desetiletí nebyl realistický. Vývoj lodi a rakety Ares 1 se zpožďoval.

Obama zavinil chaos

Bushův nástupce Barack Obama loni rázně pootočil kormidlem americké kosmonautiky: na Měsíc se nebudeme vracet, naším cílem jsou asteroidy. Projekt Constellation zrušil, později na nátlak politiků, firem a odborníků souhlasil se stavbou očesané verze lodi Orion.

Barack Obama:

Na Měsíc se vracet nebudeme, naším cílem jsou asteroidy.

Avšak tím přivodil zmatek a propouštění jak ve střediscích NASA, tak u spolupracujících továren – spousta zkušených odborníků odchází. Rutinní obsluhu ISS mají zajistit svými loděmi soukromé firmy, zatímco úřad NASA se bude věnovat perspektivnějším úkolům. Vláda začala přidělovat společnostem, které kosmická plavidla vyvíjejí, poměrně skromné dotace v desetimilionech a stamilionech dolarů.

Drahé raketoplány

S ruskou taxislužbou Američané i nadále počítají. V březnu uzavřela NASA s Ruskou federální kosmickou agenturou smlouvu na roky 2014–2016. Rusové dopraví na ISS dvanáct Američanů plus dva další ze Západu, za jejich letenky zaplatí 753 milionů dolarů, tedy 63 milionů za jednu letenku.

Třebaže Moskva postupně zvyšovala cenu za vynesení jednoho člověka z původních 20 milionů na takřka 40 milionů, pořád to bude lacinější než na raketoplánech. Každý tento stroj přišel na 2–3 miliardy dolarů, jeden start stál 600–750 milionů a roční údržba tří těchto plavidel vyžadovala 200 milionů. Na celý projekt dosud vynaložila NASA okolo 200 miliard dolarů.

Pět zájemců

Už v roce 2005 vyhlásila NASA soutěž na zásobování ISS po ukončení programu raketoplánů. Přitom počítala s tím, že zásadně oddělí dopravu lidí a dopravu velkých nákladů do vesmíru. Mnohatunové moduly a družice musí vynášet silné rakety bez posádky.

A také nebude vyžadovat až stonásobný start a přistání jako u raketoplánu, postačí řekněme desetinásobné použití. Ve vývoji nových kosmických plavidel se v USA dostalo nejdál několik firem: Boeing a čtyři poměrně mladé společnosti SpaceX (Exploration Technologies), Orbital Sciences, Blue Origin a Sierra Nevada Corp.

Firma Rocketplane Kistler, která měla také zájem, to finančně nezvládla a nakonec zkrachovala. Šéfové všech si vytyčili ambiciózní cíle. Otázkou zůstává, jestli je dokážou zvládnout.

Sedmimístné plavidlo od Boeingu

Inženýři Boeingu, kteří z velké části konstruovali moduly ISS, chystají loď Crew Space Transportation-100 (CST-100). Kužel tohoto sedmimístného plavidla je větší než Apollo a menší než Orion. Každá kabina by měla letět do vesmíru aspoň desetkrát, přičemž ve vesmíru by mohla zůstat až sedm měsíců.

ISS, případně nafukovací stanici firmy Bigelow Aerospace, má obsluhovat od roku 2015. Vynášet ji budou rakety Atlas 4, Delta 5 anebo Falcon 9 z Kennedyho kosmického střediska na Floridě. Boeing ohlásil, že CST-100 může od roku 2015 vozit na ISS kosmonauty. Vzhledem k tradici a zkušenostem této firmy je největší naděje, že uspěje.

Space X: Nejen na ISS, ale i na Mars

Raketa SpaceX na startu

Raketa SpaceX na startu

Společnost SpaceX, založená v roce 2002, zkouší raketu Falcon 9 a loď Dragon (Drak). Loni v prosinci obletěl bezpilotní Dragon dvakrát Zemi a potom přistál v Pacifiku. Dragon by měl vozit na stanici až sedm lidí anebo 2,5 tuny nákladu. Má velmi stísněnou kabinu, takže se k delším výpravám nehodí.

Letos chtěli pracovníci SpaceX zkoušet Dragona za letu nejméně třikrát, ale zůstala z toho jedna výprava patrně v listopadu. Dragon se má přiblížit k ISS na 15 metrů, tam ho zachytí manipulátor, přitáhne a připojí ke stykovacímu uzlu.

Elon Musk

Majitel Space X by chtěl za 15-20 let vypravit expedici na Mars, avšak soustředí se výhradně na dopravu lidí, nikoli na budování základen na jiných nebeských objektech.

Třebaže firma doufá, že by Dragon v budoucnosti vozil i lidi, NASA s jeho službami zatím nepočítá. V prosinci 2008 s ní podepsala dohodu na dvanáct zásobovacích výprav na Mezinárodní stanici, které představují 20 tun nákladu, za 1,6 miliardy dolarů. Majitel Space X Elon Musk odhadl, že stavba rakety a lodi ho přijdou na 800 milionů až miliardu dolarů.

Nedávno se Musk svěřil deníku Wall Street Journal, že by chtěl za 15–20 let dokonce vypravit expedici na Mars. Avšak soustředí se výhradně na dopravu lidí, nikoli na budování základen na jiných nebeských objektech. To přenechá dalším firmám.

Ilustrace zachycuje 27 motorů Merlin prvního stupně Falconu 9 Heavy

Ilustrace zachycuje 27 motorů Merlin prvního stupně Falconu 9 Heavy. Falcon 9 je dvoustupňová raketa vysoká 54 metry, průměr u základny má 3,7 metru a váží 333 tun. Na nízkou dráhu do 400 kilometrů má vynášet náklad vážící 10,5 tuny za 45 milionů dolarů, na dráhu geostacionární 4,5 tuny.

Druhý dopravce nákladů

Náklady na ISS má rovněž vozit společnost Orbital Sciences, vzniklá v roce 1982. Zatím se specializovala na menší rakety a družice. Nyní dokončuje nosič Taurus 2, jehož první stupeň bude vyrábět na Ukrajině. Tento díl bude osazen amerikanizovanými motory NK 33, vyvinutými pro neúspěšnou sovětskou lunární superraketu N-1.

Modernizovaný dvoustupňový Taurus 2 má poprvé startovat v roce 2013, třístupňová verze rok následující. Na nízkou dráhu vynese 6 tun, případně 7 tun. Létat má nikoli z mysu Canaveral jako ostatní, nýbrž z kosmodromu Wallops ve Virginii, na západním pobřeží ve Vandenbergu v Kalifornii, anebo na Kodiak Islandu na Aljašce.

SpaceX Dragon - verze nákladní a pilotovaná

SpaceX Dragon - verze nákladní a pilotovaná

SpaceX Dragon zaparkuje u ISS snad již do konce roku

SpaceX Dragon zaparkuje u ISS snad již do konce roku

Firma staví nákladní loď Cygnus (Labuť) ve tvaru válce o průměru i výšce 3 metry. Na stanici bude vozit až 2,5 tuny nákladu. NASA firmě zaplatí 1,9 miliardy dolarů za osm startů s nákladem do konce roku 2016.

Společnosti Space X a Orbital Sciences by tedy měly pro nejbližší roky zajistit zásobování Mezinárodní stanice americkými stroji. Kromě nich tam budou létat osvědčené ruské progressy, západoevropské ATV (Automatic Transfer Vehicle), japonské HTV (H-II Transfer Vehicle) pomocí rakety H-II.

Úspěch možná později

Co bude létat místo raketoplánů?

Falcon 9 je dvoustupňová raketa vysoká 54 metry, průměr u základny má 3,7 metru a váží 333 tun. Na nízkou dráhu do 400 kilometrů má vynášet náklad vážící 10,5 tuny za 45 milionů dolarů, na dráhu geostacionární 4,5 tuny.

Loď Dragon má tvar kužele o výšce 6,1 metru, maximálním průměru 3,6 metru, váží 8 tun. Do prostoru o 10 kubických metrech se směstná až 7 lidí anebo v automatické verzi 2,5 tuny nákladu.

Loď CST-100 je opět kuželovitá, výška 5 metrů a průměr 4,5 metru. Unese sedm členů posádky.

Dvoustupňový Taurus II je vysoký 40 metrů, průměr má 3,9 metru. Na nízkou dráhu vynese až 7 tun nákladu.

Nákladní loď Cygnus má tvar válce, jehož průměr i délka jsou shodné – 3,9 metru. Do jeho prostor lze uložit náklad 2–2,5 tuny.

Orion-MPCV má mít dvě části: Modul pro posádku (Crew Module – CM) podobný velitelské sekci Apolla, avšak o metr větší, tedy kužel o maximálním průměru 5 metrů a výšce 8 metrů. Je určen pro 4–6 lidí. Servisní modul (Service modul – SM) ve tvaru válce s motory, zásobami a dvěma solárními panely, které zvětší rozpětí stroje na 17 metrů.

Bezpilotní raketoplán X-37B /OTV-1 (Orbital Test Vehicle) je stroj, který zkouší americké vojenské letectvo pro potřeby neviditelné špionáže. Má rozpětí křídel 4,5 metru, délku 8,9 metru a výšku 2,9 metru. Unese takřka 5 tun nákladu.

S obsluhou ISS počítá rovněž Sierra Nevada. Její loď Dream Chaser (Pronásledovatel snů) má startovat jako raketa bez přídavných motorů a přistávat na obyčejném letišti.

Konstruktéři společnosti Blue Origin mají v plánu nejdřív postavit stroj New Shepard pro turisty, kteří si zaplatí cestu po balistické dráze do výšky okolo 100 kilometrů nad Zemí. Jméno dostala po Allanu Shepardovi, prvním Američanovi, který absolvoval balistický skok v kabině Mercury.

Později chce firma v lodi Space Vehicle dopravovat na ISS pomocí rakety Atlas 5 až sedm lidí, případně náklad. Toto plavidlo by mohlo sloužit jako záchranný člun pro posádku Mezinárodní stanice po dobu 7 měsíců. Vracet se má jako letadlo.

Oba tyto společnosti jsou malé, s nedostatečnými zkušenostmi, nicméně finančně dobře zajištěné. Pokud budou mít úspěch, nebude to dřív než ve druhé polovině tohoto desetiletí, možná i později.

Znovuvzkříšení Orionu

Třebaže NASA na rozkaz Obamy vývoj Orionu zrušila, společnost Lockheed Martin v něm pokračovala. Letos v květnu americká kosmická agentura svůj zájem obnovila. Nový stroj má však pozměněný název: Multi-Purpose Crew Vehicle (MPCV), česky Víceúčelový dopravní prostředek pro posádku.

Toto plavidlo by mělo sloužit k dopravě lidí na ISS, tedy stejně jako CST-100. Jeho kapacita však bude menší a na oběžné dráze bude moci setrvat pouze 21 dnů. S lidmi by mělo poprvé odstartovat v roce 2016.

Nejdřív v polovině příštího desetiletí se počítá se zdokonaleným MPCV pro výpravy k asteroidům a na Mars, nepochybně rovněž k Měsíci. Ovšem tyhle úkoly a jejich termíny musí stanovit příští prezidenti.

Na základě Orionu vyvinutý prostředek MPCV v představě ilustrátora nad Marsem
Kabina plavidla Orion
Koncept lodi Oríon, na ilustraci kroužící na orbitě Měsíce

Orion-MPCV má mít dvě části: Modul pro posádku (Crew Module – CM) podobný velitelské sekci Apolla, avšak o metr větší, tedy kužel o maximálním průměru 5 metrů a výšce 8 metrů. Je určen pro 4–6 lidí. Servisní modul (Service modul – SM) ve tvaru válce s motory, zásobami a dvěma solárními panely, které zvětší rozpětí stroje na 17 metrů.

Tajný vojenský raketoplán

NASA začala vyvíjet malý bezpilotní raketoplán X-37 u firmy Boeing v roce 1999. Po pěti letech usoudila, že pro něho nebude mít využití a předala ho Pentagonu. Vojáci ho vybavili technickou stealth a vyzkoušeli v provozu pod označením   OTV-1 loni od dubna do prosince.

Jeho let se pokoušeli sledovat amatéři, a ne vždy se jim to dařilo. Nicméně z jejich informací vyplývá, že se toto malé plavidlo pohybovalo ve výškách okolo 400 kilometrů a navštívilo řadu krizových oblastí. Letos v březnu byl na špici rakety Atlas 5 vypuštěn OTV-2.

Zdá se, že OTV se může operativně přiblížit k zadaným cílům a zase se vzdálit. Na rozdíl od klasických výzvědných družic tedy nelze předpovědět jeho přílet. I tak představuje nový skok v kosmické špionáži.

Mezník v pilotované kosmonautice

Přenecháním obsluhy Mezinárodní stanice Rusům, aniž by bylo jasné, jak dlouho toto provizorium potrvá, spadly USA na úroveň druhořadé kosmické mocnosti. To je velká chyba špatného plánování.

Předání rutinní obsluhy Mezinárodní kosmické stanice soukromým firmám a orientace vládní agentury na perspektivní projekty je správné. I to je významný mezník v pilotované kosmonautice. Nicméně možnost vysílat lidi do vesmíru si musí NASA zachovat, proto si vybojovala projekt MPCV.

Ovšem tento přesun vyvolává sérii otázek, které musí USA vyřešit. Dnes řídí kosmické lety střediska NASA. Kdo bude odpovídat za výpravy soukromých strojů?

SPECIÁL

Vše o letech raketoplánů do vesmíru.

Možná to zůstane vládní agentuře. Státní organizace je mají na starosti všude na světě, stejně jako letový provoz. Jak se vypořádají firmy se škodami, které by mohly při haváriích jejich lodí a raket vzniknout? A tak dále. Určitě toho bude víc, než dnes umíme dohlédnout.

Teď však jde o to, aby termíny, které firmy ohlásily, také dodržely – to se při stavbě tak unikátních strojů, jakými jsou kosmická plavidla, často nepodaří.

Nejsložitější stroj

Raketoplán (space shuttle) je plavidlo určené pro lety do vesmíru do výšky až 350 kilometrů. Je to nejsložitější stroj, jaký dosud lidé postavili: obsahuje 2,5 miliony součástek a 370 kilometry kabelů.

I s palivem váží přes 2 tisíce tun a je vysoký 56 metrů, tedy polovina velikosti měsíční rakety Saturn s lodí Apollo. Výroba jednoho kusu stála 2–3 miliardy dolarů. Orbitální část s posádkou a nákladem je dlouhá 37 metrů, vysoká 17 metrů, rozpětí deltovitých křídel má 24 metrů.

Palivová nádrž na kapalný kyslík a vodík představuje válec o průměru 8 metrů a délce takřka 47 metrů. Postranní doutníkové válce s nádržemi a motory na tuhé pohonné látky jsou štíhlejší – mají průměr 4 metry a délku přes 45 metrů.

Stroj má dvě paluby a může vézt až sedm členů posádky. Do nákladového prostoru dlouhého 18 metrů, širokého 6 metrů a vysokého 4 metry lze umístit náklad o 20 tunách.

Američané vyrobili celkem šest plavidel tohoto typu. Enterprise (pro zkoušky v atmosféře), další pro lety do vesmíru: Columbia (rozpadla se při návratu v únoru 2003), Challenger (zničen při startu v lednu 1986), Discovery, Atlantis a Endeavour.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Snímek takzvané trpasličí planety Pluto pořízený z výšky 768 tisíc kilometrů od...
Unikátní přelet nad Plutem. Podobné video hned tak nevznikne

Americká Národní agentura pro letectví a vesmír (NASA) zveřejnila záběry povrchu trpasličí planety Pluto. Video bylo vytvořeno na základě záběrů sondy New...  celý článek

Částečné zatmění Měsíce 7. srpna 2017 viděné z pražského Žižkova.
Česko sledovalo malou nebeskou podívanou. Země ukousla kus Měsíce

V pondělí večer byl Měsíc v úplňku, především na začátku své noční pouti nebyl vidět úplně celý.  celý článek

Závěrečná exploze po dopadu prvního stupně rakety Falcon 9 na palubu přistávací...
Tak takhle ne! Musk ukázal havárie raket SpaceX v působivém videu

Není obvyklé, že by se jakákoliv společnost chlubila svými neúspěchy. SpaceX Elona Muska si to však může dovolit. V jejím případě totiž přehled havárií pouze...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.