Bod nula je ve výšce čtyři kilometry nad zemí. Dveře letadla se otvírají, Richard mi klepe na rameno a do hluku motorů a ječícího vzduchu slabikuje poslední povel: „Za-vě-sit,“. Jdeme na to! Ani se nestačím usmát na kameramana a už se volným pádem řítíme zpátky na letiště rychlostí 240 kilometrů za hodinu. Teď bych mohl vtipně poznamenat, že jsme to vzali zkratkou, ale nahoře mi tak do smíchu nebylo. Přečtěte si reportáž, jak se skáče padákem.
Město Prostějov je odjakživa baštou padákového skákání. Za technikou, kterou parašutisté používají při své práci, jsme se tedy pochopitelně vypravili právě sem. Na doslova útulném letišťátku nedaleko vesnice Žešov nás vítá Martin Dlouhý, majitel společnosti JUMP-TANDEM. Na plochu právě elegantně dosedají první tandemy „Tož kur.a, to je dárek,“ ozývá se z chumlu právě dopadnuvších. „Vítejte v Prostějově,“ reaguje na výkřik s úsměvem Martin. Za pár desítek minut pochopím smysl onoho zvolání. Ve chvíli, kdy se mé nohy opět dotknou Země, mě totiž napadají i jadrnější výkřiky nadšení.
Co je to tandem?
Zjednodušeně řečeno: Tandem je způsob, jak si bez jakéhokoliv výcviku a vybavení skočit z výšky čtyř kilometrů a nezabít se. Při samotném seskoku vás „veze“ zkušený parašutista. Speciálními popruhy jste připoutáni k padáku, který má na zádech. O způsobu uchycení více napoví přiložené fotografie.
Podívejte se na VIDEO:alternativně: video ke stažení ZDE
Tandemový seskok padákem je dárek, který dávají nejen zeťové svým tchýním, „ Ty odhazujeme bez příplatku,“ žertuje Martin „Za manželku si už ale připlatíte“, dodává. „Měli jsme tady i faráře, jemuž seskok věnovali věrní farníci. Přijel se zavázanýma očima a ani on, ani já jsme nevěděli, o co jde. Já ho normálně pozdravil s tím, že za deset minut startuje letadlo a půjdeme se připravit. V tu chvíli mu to došlo. Chvilku jsme se honili po letišti, ale nakonec se nechal přemluvit. Skočil si pak ještě několikrát. Nadchlo ho to,“ uzavírá Martin neobvyklý příběh víry a dodává: „Za dvacet let, co skáču, se mi stalo pouze dvakrát, že by si to někdo při tandemu rozmyslel.“
Jak se lítá vzhůru
Aby zážitek z volného pádu, který je nedílnou součástí každého seskoku, byl maximální, skáče se z výšky čtyř kilometrů. „Tato výška je pro tandemový seskok zároveň i maximální, protože výš to jde už jenom s dýchacím přístrojem a speciálním výcvikem,“ upřesňuje Dlouhý podmínky pro výsadek.
Běžné vrtulové letadlo s pístovým motorem vystoupá do výšky 3000 metrů, kde výkon spalovacího motoru vlivem nedostatku kyslíku klesne natolik, že není možné již dále stoupat. Pro skákání se tedy využívají turbovrtulová letadla. My poletíme Turboletem L-410. Ve Spojených státech v Quincy se dokonce jednou ročně skáče ze speciálně upraveného Boeingu 727. Což je ovšem i podle zkušených paragánů doslova nářez. Vystupuje se šachtou v ocasu letadla, protože z boku by to bylo vzhledem k vysoké rychlosti nemožné. Běžná vysazovací rychlost je 120 až 160 km/h, u Boeingu je téměř dvojnásobná.
Turbolet L 410 vyrobený společností LET Kunovice, dostup 7000 metrů, do 4000 metrů se dostane za 16 až 20 minut. Vysazovací rychlost pro seskok je 160 km/h.
Rychlostí sportovního vozu směrem k zemi
Turbolet si vrní a my stoupáme do bodu nula – do výšky 4000 metrů. V kabině je sice hluk, ale povídat se dá. „Řídí to někdo?,“ vtipkuje osazenstvo na adresu pilotů. Všeobecná veselost je nakažlivá. Pomalu ze mě padá napětí.
Někteří tandem piloti upřednostňují analogový –ručičkový výškoměr. „V takovém přístroji vám nikdy nemůže dojít baterka,“ vyjmenovává jednu z výhod Martin z JUMP-TANDEMu. Ručičkový výškoměr je navíc konstrukčně velmi jednoduchý, což snižuje pravděpodobnost poruchy. Je jednootáčkový, což znamená, že bod nula je ve výšce nula metrů nad zemí a znovu v cílové výšce 4000 metrů nad zemí. Díky tomu je odečítání aktuální polohy velmi rychlé a přehledné. Součástí výbavy musí být i akustický výškoměr umístěný v přilbě. Ten parašutistu sirénou jasně upozorní na to, že je nejvyšší čas otevřít padák. Novější zařízení dokáží do paměti uložit až tři různé výšky. Navíc zaznamenávají údaje o seskoku včetně výšky seskoku, doby volného pádu, výšky otevření padáku, maximální a průměrnou rychlost v jednotlivých fázích seskoku apod. Z těchto parametrů lze pomocí speciálního software sestavit na obyčejném počítači statistiky seskoků.
Tandem je specifický tím, že k zemi padají dvě těla (váha je tedy dvojnásobná), ale plocha, která klade odpor vzduchu je stejná, jakoby člověk skákal sám (těla jsou nad sebou). Zatímco samotný parašutista letí průměrně rychlostí 50 m/s (180 km/h), my si to valíme až 66 m/s (240 km/h). Pokud bychom navíc nepoužili takzvaný bržďák (brzdící padák – anglicky: drog) mohla by naše rychlost dosáhnout kritické hranice až 80 m/s (290 km/h). V takovém kalupu by při mnohonásobném používání mohlo dojít k závažnému poškození hlavního padáku, protože ten je koncipován na otevření v rychlosti 50 m/s. Drog se vyhazuje zhruba ve třetí vteřině po výskoku z letadla.
Kombinéza, kterou vám při tandemu navlečou přes civilní šaty a používají ji i tandem piloti, je samozřejmě neprofoukavá a chrání před chladem. Vzhledem k tomu, že tam nahoře je o zhruba 25 stupňů chladněji, je to velmi důležité. Musí také splňovat i určité letové vlastnosti. Cena se pohybuje od 10 000 Kč. V době našeho seskoku bylo nahoře –10 stupňů a zima mi rozhodně nebyla.
Takzvaný „bržďák“ je brzdící padák. Vyhazuje se téměř ihned po výskoku z letadla.
Ta malá stříška nad oběma parašutisty je takzvaný slider, který zpomaluje otevření hlavního padáku a tím zmírňuje i dynamický ráz (přetížení může krátkodobě dosáhnout až 6G. Samotné otevření však pocítíte jen jako menší zhoupnutí.
Velikostní rozdíl mezi padákem pro tandemové skákání (vlevo) a pro sólové skákání je patrný na první pohled.
Jak se stát tandem pilotem
Každý parašutista, který se uchází o licenci tandem pilota, musí mít naskákáno minimálně 1000 sólových seskoků a odpadáno osm hodin volným pádem. Během kurzu může zájemce udělat pouze tři malé nebo jednu hrubou chybu. „Malá chyba je, když otevřete padák v 1700, místo v předepsaných 1500 metrech (pozn. redakce: při průměrné rychlosti je to rozdíl čtyř sekund).
Hrubou chybu učiníte, pokud padák otevřete později, než v předepsané výšce. To je pochopitelně riskantnější,“ vysvětluje pravidla testu Dlouhý ze společnosti JUMP-TANDEM. V obou případech však kurz ihned končí a nelze jej již nikdy opakovat. Tandem pilotem se tak mohou stát opravdu jen ti nejzkušenější parašutisté.
Můj tandem pilot Richard má v tandemu naskákáno již přes 2000 seskoků (můj let má pořadové číslo 2139) a kromě toho se zúčastnil dosud nepřekonaného českého rekordního hromadného seskoku (30 osob ). |
Na zádech chlap a půl miliónu korun
Ten chlap je pochopitelně můj tandem pilot Richard a ta věc za půl miliónu je speciální padákový systém pro tento typ seskoků. Systém sestává z hlavního a záložního padáku, obalu padáku, nosného postroje pro pilota a pasažérského postroje. Oba padáky jsou naprosto totožné a celé dohromady to váží třicet kilo. Nosnost takového systému je zhruba 230 kg a na pasažéra tedy zbývá cca. 100 kg živé váhy. Tlouštíci mají smůlu.
Co je na celém systému tak drahé? Překvapivě to není počítač Cypres (kombinace výškoměru a variometru), který během zlomků sekundy dokáže vyhodnotit výšku a rychlost pádu a v případě nebezpečí dát automaticky povel a vystřelit záložní padák. Ten stojí „pouhých“ 40.000 Kč. Není to ani pyropatrona, která zajistí vyhození záložáku požadovaným směrem. Nejdražší na celé sestavě padákový systém a vývoj s ním spojený.
Padáková křídla se vyrábí ze dvou druhů materiálů. Polopropustná tkanina se nazývá F111 a naprosto nepropustná nese označení Z0 (nulová propustnost – Zero porosity). Doba, kdy se padáky vyráběly z hedvábí je již dávno pryč. Piloti u JUMP TANDEMU používají křídla vyrobená z hmoty Z0. „Tyto padáky díky své nepropustnosti za letu lépe drží tvar a nepropadají se,“ popisuje výhody tohoto řešení vyráběného pouze v USA Martin Dlouhý. Samotné tělo padáku vydrží až tisíc seskoků. Pak je potřeba jej prostě vyhodit.
Balení padáku - Nosné šňůry vyrobené z materiálu Vectran během své životnosti nemění užitné vlastnosti (např. se neprotahují, což je nejčastější problém u ostatních druhů materiálů). Z důvodu bezpečnosti se mění po 300 seskocích, ačkoliv jejich skutečná výdrž je až 500 seskoků. Mají totiž tu nevýhodu, že na konci své životnosti praskají „bez varování“.
Pasažér je k tandem pilotovi (lépe řečeno přímo k padákovému systému) připoután čtyřmi karabinami. Ty jsou označeny puncem podobně jako třeba zlatý šperk. Každá má nosnost 1,5 tuny v trhu. Samotné kování je velmi drahou záležitostí.
Richard připravuje pasažérský popruh, kterým je klient/já připoután k padákovému systému.
Letět na padáku již dávno neznamená padat k zemi jako přezrálá hruška. Konstrukčně se jedná o křídlo, které má dopřednou rychlost a vlastnostmi je velmi podobné křídlu od letadla. Let na padáku připomíná spíše vznášení.
Co když se něco stane?
Výraz záložní padák znamená v představách většiny laiků zlámané nohy a jen tak tak zachráněný holý život. Záložní padák však není totožný s takzvaným záchranným padákem, který používají např. piloti letadel. Zatímco záchranný systém má pilotovi zachránit život, bez ohledu na možná zranění, přistání na záložním padáku je stejně komfortní jako na tom hlavním. Oba padáky jsou totiž naprosto shodné. Podle tandem pilota Richarda klient případné použití záložního systému většinou ani nepozná.
Ochromení může teoreticky potkat i samotného tandem pilota. I když je to velmi nepravděpodobné, klient mu může například křečovitě držet ruku. Pro tento případ jsou uvolňovače hlavního i záložního padáku zdvojeny. Celkem jich má tandem systém sedm. Otevřít padák je tedy možné za všech okolností, oběma rukama.
Pokud by tandem pilot ztratil vědomí (i k tomu může čistě teoreticky při seskoku dojít), je v obalu padáku zabudován již zmíněný bezpečnostní systém, který ve výšce 600 metrů nad zemí vyhodnotí rychlost pádu. Pokud je větší, než rychlost odpovídající letu na otevřeném padáku, pyropatrona vystřelí gilotinu, která přestřihne očko (viz obrázek níže) jistící pružinu a ta „silou“ šestnácti kilogramů katapultuje záložní padák. Vše se děje zcela automaticky bez zásahu člověka. Bezpečné přistání je tedy zajištěno za všech okolností.
Za letícím tandemem vlaje již nepotřebný brzdící padáček (drog)
Nůž na přeřezání šňůry hlavního padáku v případě, že by se například zachytila o jiný předmět nebo část parašutisty.
Jak se fotí ve volném pádu aneb s Canonem ve vzduchu
Řítíme se k zemi, nad námi vlaje bržďák a zprava se k nám blíží Mirek, náš fotograf a kameraman. Filmuje nás. Je to nepopsatelný pocit letět si jen tak „bez obalu“ rychlostí přes 200 km/h, culit se do kamery, kterou má parašutista naproti mně umístěnu na přilbě s fotoaparátem. Jsme přitom tak blízko sebe, že bychom si klidně mohli podat ruce.
Volný pád trvá několik desítek sekund (až 40 sekund). Během této doby nás Mirek stačí několikrát obletět i nadletět. Ve vzduchu manévruje pomocí látkových křidel umístěných pod oběma rameny. Stačí rozpažit, odpor vzduchu se zvětší a pád se zpomalí.
Prostějovští používají fotoaparáty značky Canon a videokamery Sony. Ve výbavě najdeme zrcadlovky EOS 350D a 400D. Většina širokoúhlých objektivů typu rybí oko nese také označení Canon, ale fotí se i osvědčeným Zenitarem Made in Russia. Pro přiblesknutí (často se fotí v protisvětle a v přítmí kabiny letadla) se používá Canon Speedlite 580 EX.
Kroužek, který má fotograf Mirek před okem, jsou takzvané Newton rings (Newtonovy kruhy). Kamera i fotoaparát jsou umístěny na přilbě a kameraman nemůže sledovat hledáček ani jednoho přístroje. Nemá tedy plnou kontrolu nad fotografovaným/filmovaným záběrem. Pokud navíc pohne v přilbě hlavou, jeho pohled směřuje jinam než napevno uchycená čočka foťáku/kamery. Právě pohled čočky neustále hlídají Newtonovy kruhy, fotograf přes ně neustále vidí střed snímané scény.
Detail ovládání kamery - kamera je během letu zapnuta neustále. Kameraman ji má možnost kdykoliv vypnout (nebo zapnout) červeným tlačítkem.
Detail ovládání fotoaparátu – spoušť foťáku je vyvedena trubičkou do úst fotografa. Existuje několik způsobů ovládání. Snímky lze zhotovit buď stiskem spouště mezi zuby nebo fouknutím do trubičky. Záleží na tom, který systém fotograf preferuje. Ostření i expoziční parametry (clona a čas, ISO) se nastavují ještě před seskokem.
Foto a video dokumentace zůstane klientovi jako památka na seskok. Z vlastní zkušenosti mohu říct, že až doma u televize mi úplně došlo, co všechno jsem ve vzduchu vlastně dělal.
|
Nejdelší volný pád v historii lidstva |
|
Rekord v nejdelším volném pádu a následném letu na padáku z největší výšky drží již od roku 1960 vojenský zkušební pilot Joseph Kittinger. Ve speciálně upraveném balónu tenkrát vystoupal do výšky 31 332 metrů (31 kilometrů!). Jeho seskok z výšky, kde se pohybují pouze stíhačky a kde teplota klesá na - 72 stupňů Celsia trval téměř 14 minut. Samotný volný pád trval čtyři minuty a 36 sekund. Kittinger při něm dosáhl rychlosti 988 km/h. Vinou netěsnosti rukavice mu cestou dolů omrzla ruka, ale celý experimet přežil bez dalších problémů. |
Jak jsem si skočil
Těžko na cvičišti, lehko...(vlevo), právě nás vysypali ve výšce 4000 metrů nad zemí (vpravo)
Tandem pilot Richard vtipkuje i za letu. "Jedniček" (vztyčený palec jako symbol ok) udělal za celou dobu víc než já.
Nad námi se třepotá bržďák a Richard každou chvíli sleduje výškoměr, zda už není čas...
V předepsané výšce otevírá Richard hlavní padák. Drží mne za ruku, abych mu náhodou nesáhl do šňůr.
Natočený seskok: podívejte se na video
Během poruchy YouTube je video ke stažení ZDE.
Skočte si na skoctesi.cz
Skočit si tandem může úplně každý. Minimální věk je osm let. Směrem nahoru však není stanovena žádná hranice. Nejstarším klientem JUMP TANDEMU byl pán, který tímto neobvyklým způsobem oslavil své 89 narozeniny. Ve světě nejsou výjimkou ani století „skokani“. Máte-li tedy chuť na menší adrenalinovou injekci, nebo se chcete zbavit tchýně, zkuste se zeptat třeba na skoctesi.cz.
Autor děkuje:
-
Lucii Kuřákové a Martinovi Dlouhému z firmy JUMP TANDEM za poutavé vyprávění
-
Richardovi Slezákovi z JUMP TANDEMU za super let a tak vůbec..:-)
