Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Nablýskané fotografie - historie umělého světla (1. díl)

aktualizováno 
Na počátcích fotografie nebylo "vyblejsknutí" vůbec bezpečné, směs byla výbušná a vysoce hořlavá. Pořád to ale bylo lepší, než stát kvůli jedné fotografii několik minut bez hnutí.

Sbírka starých blesků - | foto: http://www.dlbrittain.com/FlashCollect.htm

Fotografie vždy potřebovala světlo, to je jasné. Světlo totiž skrze čočku dopadá na světlocitlivý materiál a vykresluje tak výsledný obraz. Záleží právě na citlivosti tohoto materiálu, kolik světla bude potřeba.

Dočkej času - třeba celý den

První fotografie potřebovaly pro své exponování opravdu hodně světla, a tedy opravdu dlouhé expoziční časy. I několik hodin, to pokud byl světlocitlivým médiem asfalt (Nicéphore Niépce, 1826), nebo "jen" několik minut, to při různých aplikací stříbra.

View from the Window at Le Gras, Joseph Nicéphore Niépce

Roku 1840 zdokonalil William Fox Talbot fotografický proces použitím chloridu stříbrného a vytvářením negativů. Na proces, který nazval kalografie (řecky znamená "Kalos" krásný) prý připadl náhodou - na jednom papíře, na který předtím exponoval obraz, nebylo po kresbě ani vidu. Po přidání chemikálie (papír hodlal znovu použít pro jiný pokus) se ale obraz začal objevovat. Objevil tak způsob vyvolání latentního obrazu, který se v principu používá dodnes.

Místo hodin minuty

Expoziční doba se tak zkrátila z hodin na jednu až tři minuty. To už sice umožňovalo fotit portréty, ale pohodlné to rozhodně nebylo. Z této doby se nám dokonce dochovaly držáky hlav a rukou, ne nepodobné středověkým mučícím nástrojům. A něco takového, jako fotografie dětí hrajících si s pejsky, by znamenalo dost drastická opatření.

Trpělivý kočí - 3min expozice (Talbot)

Jediným skutečně použitelným zdrojem světla bylo v polovině 19. století staré dobré světlo sluneční. Říká se, že švédský fotograf Rejlander s sebou nosil kočku, a podle zorniček jejích očí zvažoval, zda je dostatek světla a má smysl fotit, nebo ne.

Umělé světlo

První použití umělého světla při fotografování se datuje do roku 1839, kdy londýnský vědec B. Ibbetson fotografoval organismy pod mikroskopem. Světlo, vyrobené za pomocí vápence zahřívaného na vysoké teploty, mu prý umožnilo zkrátit expoziční dobu na pětinu (z 25 min na pět minut). O rok později už metodu "limelight" uplatnil ve svém fotografickém portrétním ateliéru Antoine Claudet, jeden z žáků slavného Daguerra.

Elektřina probleskuje

První koketování s elektřinou ve fotografii má pravděpodobně na svědomí opět Fox Talbot. Pro svůj pokus v červenci 1850 použil nejspíše elektřinu statickou, nashromážděnou v laydenských lahvích. Jeho cíl byl celkem ambiciózní, chtěl "zmrazit" pohyb a zabránit tak rozmazání na výsledném snímku. Jako fotografovaný objekt mu sloužila stránka novin Times, připevněná na rychle se otáčejícím kole. Ačkoli neuspěl, jeho závěr byl optimistický: "Je v našich silách zachytit obraz pohybujícího se objektu, pokud budeme schopni osvítit je náhlým elektrickým výbojem (bleskem)." To je také nejspíše první zmínka o blesku ve smyslu, jak jej známe dnes. Elektrický blesk ale ještě čeká minimálně sto let vývoje, než plně vyhoví nárokům fotografů.

Magnéziové blesky

Experimenty s umělým osvětlením snímané scény pokračovaly. Gaspard-Felix Tournachon, známý pod jménem Nadar, experimentoval s dosvěcováním scény přenosnou svítilnou na baterie. Většího úspěchu a rozšíření se ale dočkaly magnéziové blesky. Určitě je znáte třeba z Vinetoua, kde se Lord Castlepool ve své honbě za fotkou indiána nakonec sám "vyblejskne".

O použití hořčíku možná poprvé spekuloval redaktor časopisu Photographic News, pan William Crookes, když v říjnu 1859 na čtenářský dotaz, jak osvětlit tmavé místnosti, odpověděl, že by se k tomu dalo použít zapáleného magnézia, to totiž vyprodukuje "jasný plamen, pro nechráněné oči nesnesitelný." Tuto metodu zdokonalil Alfred Brothers ve svém ateliéru a v 80. letech 19. století, poté, co se jako médium pro fotografii začaly používat fotocitlivé desky, se objevily přenosné magnéziové lampy nejrůznějších konstrukcí. Princip byl stejný: magnésiový prášek se (např. pumpičkou nebo hadičkou) foukl do plamene a poskytl tak jasný záblesk, trvající přibližně 1/15 s. Kromě toho také obšťastnil okolostojící hustým kouřem.

Hořící magnézium

Skutečně zapálený do fotografování

Později se přišlo na to, že smícháním hořčíku s okysličovadlem se dosáhne směsi, které stačí k vznícení opravdu málo. To zní skvěle, že? Dánský fotograf Jacob Riis tak prý několik objektů, které fotografoval, nechtěně zapálil.

Blesky až za týden

Na fotografické blesky tak, jak je známe dnes, se podíváme za týden. A podíváme se i na to, jak se během let, souběžně s vývojem blesků, zvyšovala i citlivost a rozlišovací schopnost filmů.

Odkazy

Autor:


Nejčtenější

Termovize: podívejte se, jak se pečou turisté na Staroměstském náměstí

Záběry z termokamery na Staroměstském náměstí

Infračervené Slow TV se vrací. Na Staroměstské náměstí v Praze jsme umístili infrakameru, která v přímém přenosu...

Tento pancíř dá tankistům pocit bezpečí a jistoty. Ale bude to stačit?

SMART PROTech na tanku Leopard 2

Německá firma IBD Deisenroth Engineering (IBD) představila prototyp balistické ochrany SMART PROTech pro obrněná...



Úspěšný start. Sonda míří ke Slunci tak blízko, jako žádná předtím

Úspěšný start rakety Delta IV Heavy 12.8.2018 v 9:31 se sondou Parker Solar...

V neděli ráno se ke Slunci vydala unikátní sonda Parker Solar Probe. Měla by se přiblížit k naší hvězdě podstatně blíže...

Záhada lidských lebek na rakvi velmože rozluštěna. Může za ně tajemný řád

Hrobka Jana Jiřího ze Švamberka. Detail nepravého madla v podobě dvou železných...

Nález nepoškozené hrobky a kovové rakve významného šlechtice Jana Jiřího ze Švamberka byl sám o sám o sobě...

Sulfan jako lék? V lidských buňkách možná pomáhá zvrátit stárnutí

Klíč k procesu stárnutí tkví v DNA.

Tým vědců zkoumající jednu z příčin stárnutí oznámil úspěch, a to přímo na lidských buňkách v laboratorních podmínkách....

Další z rubriky

Foťák, ze kterého se babičky zblázní. Spoušť stiskne umělá inteligence

Chytrý fotoaparát Google Clips

Nový fotoaparát od společnosti Google se obejde bez fotografa. Stačí jej umístit do místa, kde se něco děje - například...

Pět vychytávek, které se vám budou k foťáku hodit

Stativ se vám může hodit nejen pro focení v noci.

Nezlepší vaše fotografie, ale v mnohém vám ulehčí život a často i zachrání techniku před poškozením. Vybrali jsme...

Šest jednoduchých rad, jak se okamžitě zlepšit ve focení už před Vánocemi

Snímek vánoc bez blesku

Některé fotografie se nám líbí a při pohledu na jiné často nevidíme, čím to je, že to zkrátka není ono. Připravili jsme...

Najdete na iDNES.cz