Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Nad americkým městem se vztyčily přízračné oblačné vlny

aktualizováno 
Majestátní podobu obvykle nenápadného meteorologického jevu zachytily kamery a fotoaparáty obyvatel Birminghamu v Alabamě.

Že počasí není jen dobré nebo špatné, ale také zajímavé, mohou dosvědčit obyvatelé alabamského Birminghamu. Minulý pátek mohli obdivovat neobvyklý pohled. Dvousettisícové město jako by se hned po ránu chystaly zalít obrovské oblačné vlny.

K ničemu dramatickému samozřejmě nedošlo, a oblaka se brzy rozpadla. Očitým svědkům po nich zůstala jenom vzpomínka, nám ostatním musí stačit obrazový záznam. Co vlastně obyvatelé Alabamy viděli?

Mračna nad alabamským Birminghamem

Mračna nad alabamským Birminghamem

Jde o tzv. Kelvinova-Helmholtzova oblaka. Název jevu není odvozený od jeho objevitelů, ale od fyzikálního děje, který se při jeho vzniku uplatňuje, tzv. Kelvinovy-Helmholtzovy nestability. To je komplikovaný název pro vlnění, které vzniká v místech, kde se stýkají dvě různě rychlé vrstvy plynu nebo kapaliny.

Něco takového se stalo v Alabamě. Pára stoupající od země, kde patrně vůbec nefoukalo, se dostala do oblasti, kde vál ostrý vítr, který z ní "vytahoval" drobné vlny výše a výše.

Jevu si můžeme všimnout nejen v Alabamě, a to nejčastěji na páře stoupající nad ránem od povrchu. Po noci bývají vzduchové masy těsně nad zemí prochladlé, a proto stabilnější než vzduch ve vyšší vrstvách, kde stále fouká svěží vítr. Situace se změní až ve chvíli, kdy Slunce ohřeje zemi a od té se ohřeje i vzduch nad ní.

K jevu tedy dochází doslova neustále, ale aby byl vidět, je zapotřebí přízemní oblačnosti (tedy mlhy). Jen málokdy dosahuje však majestátnosti a rozměrů alabamských vln. Alespoň tedy na Zemi, na jiných planetách, třeba Saturnu, se vyskytují vlny ještě větší, jak můžete vidět na jednom z obrázků.

Projevy Kelvin-Helmholtzovovy nestability v atmosféře Saturnu.

Projevy Kelvinovy-Helmholtzovovy nestability v atmosféře Saturnu

Další ukázky podobných "nebeských vln" si můžete prohlédnout i na českém "Atlasu oblaků" na stránkách astronomie.cz, a to přímo zde. Na stejných stránkách si můžete také přečíst podrobnější popis Kelvinova-Helmholtzovy nestability zde.

Možná vám stránky pomohou, abyste kolem sebe viděli více podobných "obyčejných zázraků". A pokud se vám je podaří zachytit na kameru a půjde o divy oblačné, můžete se s nimi podělit například na stránce "Společnosti pro doceňování mraků" (The Cloud Appreciation Society). Na stránkách najdete i galerii s fascinující sbírkou fotografií.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Laureáti Nobelovy ceny za chemii v roce 2017
Jak pracuje život. Letošní nobelisté za chemii nahlédli do nitra buněk

Třetí letošní Nobelovu cenu, za chemii, udělila Švédská královská akademie výzkumníkům v oboru elektronové mikroskopie. Rovným dílem se o ni rozdělili Jaques...  celý článek

Studentka karlovarského gymnázia Karina Movsesjan dosáhla ve Spojených státech...
Česká studentka získala prestižní cenu Evropské unie pro mladé vědce

Po ocenění v USA získala česká studentka Karina Movsesjan také cenu Evropské unie.  celý článek

Malířova představa dopadu planetky do dnešního Mexického zálivu. Obsahuje s...
Svět v temnotě, tak vypadala Země první roky po dopadu planetky v křídě

Následkem impaktu planetky na konci křídy byla taková změna podmínek na Zemi, že vedla k vyhubení dinosaurů. Jak to po dopadu planetky vypadalo na zeměkouli,...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.