Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Nahrávejte natvrdo: test DVD rekordérů s pevným diskem

aktualizováno 
I po strmém pádu cen „holých“ DVD rekordérů je z jejich pozic stále víc vytlačují kombinované DVD+HDD rekordéry, které nabízejí výrazně vyšší uživatelský komfort. A protože i jejich ceny už klesly na velice přijatelnou úroveň (u většiny modelů z tohoto přehledu pod 15 000 Kč), plně nazrál čas k výměně domácí „videostráže“ z véháeskové na kombinovanou dévédéčkově-harddiskovou.

DVDHDD-titulka | foto: TLP

Při uvedení na trh trpěly DVD rekordéry v porovnání se svými VHS videopředchůdci značným handicapem: krátkou záznamovou dobou disků. Jejich výrobci se sice předhánějí v nabídce režimů, poskytujících až šesti-, případně osmihodinovou souvislou nahrávku na jednom DVD, ale ty už nezajistí potřebnou kvalitu obrazu.

Článek vám přinášíme ve spolupráci s časopisem Stereo a Video.

Text je rozdělen do dvou částí:

V dobré obrazové kvalitě pojme obyčejné DVD jednu až tři hodiny záznamu. Problém omezené záznamové doby sice od letoška částečně oslabují rekordéry schopné nahrávat na dvouvrstvé disky s téměř dvojnásobnou hrací dobou, ale i přesto ho nadále nejelegantněji řeší kombinace DVD a HDD rekordéru.

 Přístroj:  cena:
 Grundig GDR 5550 HDD  10 990 Kč
 JVC DR-MH300S  12 990 Kč
 Panasonic DMR-EH55  12 995 Kč
 Pioneer DVR-540HX  16 490 Kč
 Samsung DVD-HR735  13 490 Kč
 Sony RDR-HX820  13 990 Kč
 Thomson DTH-8654  12 990 Kč
 Yamada DVR-9300HX    7 338 Kč

Kombinace s pevným diskem (HDD) s dostatečnou kapacitou odstraňují dilema:

Delší hrací doba, nebo lepší kvalita?

Například pevný disk s kapacitou 160 GB pojme 35 až 100 hodin záznamu ve vyšší kvalitě (odpovídající režimům pro až čtyřhodinové nahrávání na DVD) a 200 až 280 hodin v nejnižší kvalitě (ekvivalentní 6 či 8 hodinám na DVD).

Tím vytváří dostatečný prostor nejen pro dočasné nahrávky na jedno skouknutí, které tvoří obvykle většinu domácích záznamů, ale také pro kvalitní zápis nahrávek pro dlouhodobou archivaci. Ty lze navíc při přepisu na DVD různě organizovat, např. spojit jednotlivé díly seriálu, a ve většině přístrojů také stříhat, tj. minimálně odstranit vložené reklamní bloky a případné přesahy záznamů. Ale tím výhody kombinací ještě zdaleka nekončí.

K dalším výhodám patří možnost souběžně jeden pořad nahrávat a jiný reprodukovat z pevného disku, respektive z DVD, a to včetně právě zaznamenávaného, a přepisovat nahrávky z pevného disku na dévédéčka zvýšenou rychlostí, např. osminásobnou či šestnáctinásobnou.

Leckdo ocení rovněž různé doprovodné funkce, jakou je třeba obrazová a zvuková (MP3) knihovna na pevném disku apod.

Kolik giga na disku?

Možnosti DVD+HDD rekordérů se zvyšují s rostoucí kapacitou jejich pevných disků. Ta vzrostla z původních 20 až 40 GB na současných standardních 160 GB (disk s touto kapacitou mají i všechny modely v naší sestavě), přičemž novým standardem se už stává 250 GB. Zvláštností ovšem nejsou ani DVD+HDD rekordéry s 400GB, 500GB, či dokonce 1TB disky.

Nezvyšuje se však jen kapacita pevných disků, ale rozšiřuje se i jejich výbava. Standardem se stává digitální vstup DV, který ocení zejména vlastníci DV videokamer, složkový videovýstup YUV a nyní rychle nastupuje i digitální výstup HDMI - oba přivítají hlavně majitelé modernějších zobrazovačů.

Zvláštností není už ani rozhraní USB pro spolupráci s dalšími zařízeními. Zvolna přibývají také modely s tunery pro příjem pozemního digitálního vysílání, byť tady by rychlejší tempo rozhodně neuškodilo...

Formátový mišmaš: +- a jim podobné

Dříve bývala při výběru DVD a DVD+HDD rekordérů jedním z rozhodujících hledisek jejich příslušnost ke konkrétnímu formátu disků, tj. DVD-R/RW, +R/RW či RAM.

Důvody byly dostatečně pádné: většina DVD přehrávačů i mechanik si poradila jen s některými formáty, což omezovalo přehrávání vlastních záznamů jinými přístroji, přičemž jednotlivé formáty mazatelných disků se dost lišily cenou i možnostmi přímého zpracování nahrávek. Dnes je situace už trochu jiná.

Prvý limit ustoupil do pozadí, neboť nové přístroje - rekordéry i přehrávače - bývají univerzálnější, podporují víc formátů, často i původně tvrdě odmítané konkurenční. Z naší kolekce nahrávají na všechny formáty dévédéček Panasonic a Pioneer a všechny reprodukují i JVC, Samsung a Sony. Naopak pouze jediného se při záznamu oficiálně drží Samsung (-R/RW), Thomson a Yamada (oba +R/RW).

Vzhledem k postupujícímu poklesu a značné nivelizaci ztratil na váze také druhý faktor - ceny disků. U víceformátových rekordérů pak oslabil i problém přímého zpracování záznamů, protože uživatel si může vybrat ten formát, který jejich úpravy dovoluje.

Lze již pálit i na dvě vrstvy

Naopak nově se mezi rozhodovací kritéria dostala podpora dvouvrstvých zapisovatelných disků, tj. DVD+/-R DL s 1,85x větší záznamovou kapacitou.

Tyto disky, na které lze nahrát 2 až 5 hodin záznamu v dobré kvalitě, se už kapacitně vyrovnají nejběžnější VHS kazetě V-240 s čtyřhodinovou hrací dobou. To ocení zejména ti, kteří ukládají na DVD své oblíbené seriály. Nahrávání na dvouvrstvé disky však zatím není ještě příliš běžné.

Z testovaných přístrojů si s nimi rozumějí jen tři (Panasonic, Pioneer a Sony) a přehrávat je dokáže pouze pět z nich (navíc ještě Grundig a Thomson - oba jen DVD+R DL).

 JAKÝ DVD FORMÁT ?

Který ze zapisovatelných a zejména přepisovatelných formátů disků je ten pravý?

Problém není ani tak se zapisovatelnými DVD-R a DVD+R, určenými pro jednorázový záznam, neboť ty po uzavření, tzv. finalizaci, přečtou všechny DVD přehrávače.

Výjimkou mohou být jen jejich nejnovější verze DVD-R DL, DVD+R DL, které mají - jak už vyplývá z jejich označení DL (= Dual Layer) - dvě vrstvy, a tím i vyšší kapacitu. S nimi si totiž zatím poradí jen některé přehrávače.

Mnohem horší je to už s formáty přepisovatelnými, tedy DVDRAM, DVD-RW a DVD+RW. DVD-RAM je technicky nejvyzrálejší. Využívá mj. techniku nelineárního záznamu, tedy obdobnou jako pevný disk.

DVD-RAM umožňuje současný záznam a reprodukci, neomezenou editaci nahrávek, souběžné ukládání různých druhů dat a až stotisícinásobné přepsání.

Navíc nevyžaduje formátování ani finalizaci. Zatím však stále prohrává v kompatibilitě (i když ho už přehrávají nejen „rodné“ přístroje Panasonic, ale také výrobky dalších značek, např. Pioneer, Samsung a Sony).

DVD-RW se původně uplatňoval především v počítačové oblasti, z výrobců stolních strojů ho zprvu podporovali jen Pioneer a Sony (zřejmě z licenčních důvodů).

Jeho zvláštností jsou dva záznamové režimy: Video (V) pro lineární záznam, tj. bez větších možností editace, zato s velkou kompatibilitou, a Video Recording (VR) pro nelineární záznam se stejnými editačními možnostmi jako u pevného disku či DVD-RAM, ale s minimální kompatibilitou.

Nevýhodou je nutnost přednastavit (zformátovat) disk vždy jen pro jeden z nich a nahrávky na závěr finalizovat, což může být někdy i dost zdlouhavé.

DVD+RW byl navržen pro jednoduché použití jako přímý nástupce videokazet. Nabízí proto pouze lineární záznam s minimálními možnostmi zpracování nahrávek a velmi dobrou kompatibilitu s DVD přehrávači. Nezatěžuje se respektováním protikopírovací ochrany CPRM a nezdržuje ani finalizací.

Formát, podporovaný hlavně Philipsem a Sony, ale využívaný i dalšími firmami, např. Daewoo, Grundig, Humax, LG, Mustek, Samsung, Sencor, Thomson, Yamada aj., vyhoví zejména těm, kteří se spokojují s pouhým nahráváním a reprodukcí záznamů.


Dvouvrstvé disky jsou dosud ještě relativně drahé (stojí 50 až 100 Kč proti 10 až 20 Kč za jednovrstvé), ale jejich ceny už průběžně klesají.

Novinky: HDMI, HD ready ...

Jak jsme se už zmínili, poslední dobou výrobci DVD+HDD rekordérů výrazně pokročili ve výbavě přípojnými místy. Všechny hodnocené modely tak mají kromě běžných videovýstupů, tj. AV, S-video a vesměs i RGB, rovněž složkový výstup YUV, na který přivádějí i neprokládaný (progresivní) obraz.

Pět z nich je osazeno rovněž digitálním výstupem HDMI (JVC, Pioneer, Sony, Samsung a Thomson). Ale nejen to! S výjimkou Samsungu na něj zbylá čtyřka na přání dodává i obraz přepočítaný do formátů 720p a 1080i, tj. 1280 x 720 a 1920 x 1080 bodů.

Máte-li plochý televizor s větší úhlopříčkou či videoprojektor třídy HD ready, respektive plánujete-li jejich nákup, pak by vyhlédnutá kombinace neměla tyto výstupy postrádat.

Zklamáni by však neměli být ani vlastníci DV videokamer (digitální DV vstup chybí jen u Pioneeru) a své favority si v hodnocené kolekci najdou i ti, kteří chtějí jejich prostřednictvím reprodukovat a nahrávat záznamy z paměťových karet, respektive paměťového disku, např. fotografie, audiozáznamy, případně i videozáznamy.

Integrovanou přípojku USB pro externí čtečky karet a disky najdou u Grundigu a Thomsona a zabudovanou čtečku karet u Panasoniku (pro typy SD/MMC).



Integrovanou čtečkou paměťových karet se může v této skupině pochlubit sice jen Panasonic, avšak ke Grundigu a Thomsonu lze připojit jejich externí čtečku.

DVD+HDD rekordéry se totiž už dlouho nespoléhají jen na svou parketu, tj. zápis a reprodukci videozáznamů, ale vstupují i na další. Všechny hodnocené modely tak standardně přehrávají audiosoubory ve formátu MP3 a mnohé i v konkurenčním WMA (Grundig, Pioneer, Samsung, Sony, Thomson).

Běžně prezentují také obrazové soubory ve formátu JPEG (Panasonic i TIFF) a vyjma JVC rovněž videozáznamy formátu DivX (ovšem s rozdílnou podporou). Standardně je reprodukují z CDR/RW, ale Grundig, Panasonic, Samsung a Sony i z DVD+/-R/RW.

 

 PŘÍPOJKA HDMI

U nových DVD+HDD rekordérů se stále častěji objevuje digitální výstup HDMI, který kombinuje rozšířený standard digitálního videorozhraní DVI-D, známého zejména z výpočetní techniky, s protikopírovací ochranou HDCP a rozhraním pro digitální zvuk, to vše v menším a mechanicky dokonalejším konektoru.

Žel ne vždy jsou obvody provedeny tak, aby byl výsledek na velkoplošném zobrazovači (LCD/plazma/videoprojektor) při digitálním propojení lepší než při analogovém propojení RGB nebo YUV. Při instalaci se proto vyplatí vyzkoušet všechny dostupné alternativy vyššího propojení, tj. RGB, YUV a HDMI, a zvolit to, které poskytuje nejlepší obraz.

Úloha HDMI ještě vzroste u budoucích HD-DVD/Blu-ray rekordérů, u nichž bude jedinou cestou pro přivedení obrazu s vysokým rozlišením do jiných přístrojů. Zároveň však bude zprostředkovávat i přenos nových formátů doprovodného zvuku, např. TrueHD, Dolby Digital Plus a dalších.

 

 HLUČNOST

Většina DVD+HDD rekordérů je vybavena alespoň jedním ventilátorem, který se spíná podle jejich vnitřního oteplení. Platí přitom, že čím mají lopatky ventilátoru menší průměr, tím rychleji se musí točit, aby přesunuly stejný objem vzduchu.

Hlučnost přístroje proto může výrazně ovlivnit i jeho umístění. Postaven by tedy měl být na nerezonující podklad v místě s dostatečným přívodem chladného vzduchu, kde se jeho ventilátor nebude muset tolik snažit.

Nedoporučujeme zasunout jej do uzavřené niky či skříňky, stejně jako do těsné blízkosti přístrojů vyzařujících teplo, např. na zesilovač či nad televizor. Vzhledem k tomu, že u DVD+HDD rekordérů se můžeme občas setkat také s hlukem generovaným pevným diskem, je dobré si při koupi jeho hlučnost prakticky ověřit.

A nezapomínejte přitom na to, že v obchodě bývá hladina okolních ruchů zpravidla vyšší než v bytě.


Digitální vysílání chytne jen Pioneer

Na nástup pozemního digitálního vysílání reaguje z celé kolekce jen Pioneer. I když DVB-T tuner nemá ještě plně integrován (byl převzat z televizorů Pioneer, a to včetně menu s odlišnou grafikou i ovládáním od menu rekordéru), přesto je to vykročení správným směrem. Snad bude mít brzy následníky.

Ačkoli minimálně Panasonic a Sony už také vyrábějí kombinace přijímající digitální pozemní vyslání, na náš trh je dosud neuvedly.

Výhodou integrovaného DVB-T tuneru je snazší nahrávání DVB-T programů, a to zejména samočinné. Stačí jen zvolit analogový či digitální tuner a příslušný kanál. Podmínkou je ovšem dostatečná lokalizace tuneru pro naše podmínky, tj. zejména podpora češtiny v elektronickém programovém průvodci a duálně vysílaného zvuku, i jeho dotažená integrace.

Připojte si rekordér do sítě - tentokrát jen Panasonic

Dalším zajímavým rozšířením, které se sice zatím příliš neprosadilo (v této kolekci ho nemá nikdo), ale v budoucnu se s ním budeme asi setkávat častěji, je síťové rozhraní pro připojení kombinace k domácí počítačové síti (Panasonic DMR-E500, S&V 1/05).

Dokážu si velmi dobře představit, že někde v bytě bude umístěn DVD+HDD rekordér s dostatečnou diskovou kapacitou propojený přes počítačovou síť s dalšími přístroji v ostatních pokojích. A věřím, že na uvedení takových modelů nebudeme moc dlouho čekat.

Obdobné technologické novinky se ovšem objeví hlavně u rekordérů s disky s vyšší kapacitou, u nichž nejsou výrobci tolik tlačeni poměrem výbava/cena jako u nejběžnějších 160GB typů.

MENU DISKU
Tím, čím je pro restauratéra jídelní lístek, tím je pro DVD+HDD kombinace menu disku. Menu poskytuje přehled o všech nahrávkách, které jsou na něm uloženy, většinou včetně jejich zdroje, data a času pořízení, případně i stopáže. Je výhodné, jestliže rekordér sám načítá a ukládá i názvy nahraných titulů, neboť se pak nemusejí doplňovat ručně. Jaký „jídelní lístek“ předkládají hodnocené modely?

Začínáme nahrávat

Naše osma nabízí pro nahrávání na pevný disk a dévédéčka minimálně čtyři záznamové režimy, označené obvykle XP (HQ), SP, LP a EP, při nichž se na běžné DVD vejde 1, 2, 4 a 6 nebo 8 hodin záznamu. Pouze s nimi však vystačí jen málokterý.

Některé přidávají ještě různé mezistupně, např. pro 2,5 až 3 hodiny záznamu (Grundig, Sony, Thomson), šité na míru filmů, jiné nabízejí proměnný záznamový režim FR (JVC, Panasonic, Pioneer, Samsung). Ten se nastavuje podle délky nahrávaného pořadu a volného místa na nosiči tak, aby se volné místo využilo co nejúčelněji pro nejkvalitnější zápis.

Za kvalitní lze považovat prvé dva základní režimy, tj. XP (HQ) a SP a případné „mezirežimy“ s maximálně tříhodinovou hrací dobou. Ostatní už nelze příliš doporučit, neboť poskytují vesměs méně ostrý obraz s viditelnými kompresními artefakty (kostičkami).

Přestože výrobci tyto dlouhohrající režimy často kvalitativně srovnávají s obdobným režimem u VHS, uvedená paralela dost pokulhává. To, co se u VHS projeví pouze nižší ostrostí, větším šumem a případně i neklidem, což je většina diváků ochotna ještě tolerovat, totiž vyvolává u digitálního záznamu už mnohem hůře „stravitelné“ digitální rušení poškozující obraz.

Všechny modely umožňují souběžné nahrávání a reprodukci (funkce Time Shift), které má široké využití. Nestihnete-li například začátek vyhlédnutého televizního pořadu, můžete naprogramovat jeho záznam, a přijdete-li třeba o půl hodiny později, začít ho hned sledovat od začátku, aniž se přeruší jeho nahrávání.

Neméně praktické je využití této funkce ve spojení s tlačítkem Pauza. Jestliže vás něco (či někdo) odvede od sledování vysílaného pořadu, například zvonící telefon (či soused), stačí zmáčknout tlačítko Pauza a pořad se začne zaznamenávat. Když se vrátíte zpět, stisknete tlačítko Play a pořad bude plynule pokračovat od místa přerušení, takže o nic nepřijdete. Obdobně si můžete kdykoli libovolně zopakovat předchozí vysílaný úsek, např. gólovou šanci.

Kombinace Grundig a JVC po zapnutí dokonce samy automaticky nahrávají aktuálně zvolený program v určité „nekonečné“ smyčce, např. tříhodinové, takže se lze vracet v čase až o tři hodiny zpátky. JVC podporuje tuto funkci i při záznamu na DVD-RAM, u Thomsonu se může aktivovat ručně.

Časovaný záznam

Plánujete-li hodně nahrávat pořady z televizního vysílání, oceníte co nejsnazší programování samočinného záznamu a co největší počet programovatelných bloků.

Časové spínače všech modelů lze programovat postupným ručním vyťukáváním potřebných souřadnic a s výjimkou Grundigu, Samsungu a Thomsonu také číselným kódem ShowView, v němž jsou příslušné informace obsaženy.

Některé podporují i pokročilejší systémy typu Guide Plus+ a elektronického programového průvodce (EPG), jež však naše stanice v analogovém vysílání nevyužívají (JVC, Pioneer, Thomson). Paradoxně však elektronický programový průvodce nefungoval plně ani u Pioneeru, který může potřebné informace těžit z digitálního vysílání.

Připomeňme, že EPG přináší podrobné údaje o televizních pořadech na několik dní dopředu. Z nich si může uživatel jednoduše pouhým označením vybrat ty, které si přeje nahrát, aniž by musel přepisovat kód ShowView nebo zadávat všechny souřadnice. EPG má v DVB-T vysílání nahradit také dosavadní kód VPS (Video Program System), jenž spouští a zastavuje samočinný záznam až v okamžiku skutečného začátku a konce předvolené relace, čímž eliminuje případné časové odchylky proti původnímu harmonogramu a z nich vyplývající nadbytečné „předehry“ či oříznuté konce pořadů.

Kód VPS dešifrují sice všechny hodnocené rekordéry, ale tato funkce je u nich obecně, tedy bez rozdílu výrobce, trochu ošidná. Nahrávají-li podle kódu VPS, setrvávají až do jeho příchodu v klidu. Po jeho přijetí se musí „nabootovat“ pro záznam, což jim zabere až 20 s (videa VHS startují do 5 s), takže nahrané pořady mívají často „useknutý“ začátek.

Dnešní modely sice už startují rychleji než první generace DVD+HDD rekordérů, ale i ony zápis o něco zpozdí. Některé se proto na spouštěcí VPS signál připravují - několik minut před jeho plánovaným příchodem se přepnou do pohotovostního stavu, takže pak vystartují podstatně rychleji. U záznamů spouštěných časovým spínačem „natvrdo“, tedy jen podle zadaného času, sice prodleva nehrozí, ale pokud pořad nezačne v naplánovanou dobu, bývá ztráta větší.

 Programování časového spínače
 

Při obsluze DVD+HDD rekordéru bývá jedním z nejfrekventovanějších úkonů programování jeho časového spínače na automatický záznam vyhlédnutých pořadů. I když tento úkon se vbrzku scvrkne na pouhé „odfajfkování“ vybraných relací v Elektronickém programovém průvodci, zatím se musí potřebné údaje zadávat spínači ručně, a to buď klasicky jejich postupným vyťukáním, nebo zkráceně číselným kódem ShowView - pokud ho spínač čte. Obrázky přibližují, jak se programuje automatické nahrávání pořadů a jak se záznamy ručně pojmenovávají.

 


A jak je to s počtem programovatelných míst časového spínače? Nejméně, osm, jich mají Grundig, Sony a Yamada, nejvíc, dvaatřicet, Panasonic a Sony. Ostatní jich nabízejí 12 (Samsung) nebo 16 (JVC, Thomson). Samozřejmostí je možnost zadávat také opakovaný záznam denně či jednou týdně ve stejnou dobu, a tak u pravidelných relací ušetřit programovací pozice.

Výhodou je, jestliže rekordér sám nastavuje a koriguje hodinový obvod časového spínače, neboť pak odpadá starost s přechodem na letní a zimní čas i s jeho opětným seřizováním po odpojení přístroje od sítě.

Velice příjemné také je, načítá-li automaticky názvy samočinně zaznamenaných pořadů z teletextu. To však z celé skupiny umí v našich podmínkách jen Panasonic a Sony, u ostatních se musí pojmenovávat ručně.

Stříháme nejen ušima

Důležitou funkcí je také střih, jenž umožní odstranit nadbytečné části, typicky reklamy, případně vytvořit sestřih nejzajímavějších scén či klipů, respektive zpracovat záznamy z videokamery. Stříhat mohou dvojím způsobem: skutečně (fyzicky) a virtuálně. Jaký je v tom rozdíl?

Fyzický (destruktivní) střih je vhodný pro odstranění nechtěných částí záznamu, např. reklam či přesahů. Vystřižený úsek se při něm smaže a uvolněné místo je k dispozici pro další záznam. Tímto způsobem lze neomezeně zpracovávat nahrávky na pevném disku i na discích DVD-RAM a DVD-RW(VR). U DVD+RW lze pouze přepisovat konec poslední nahrávky či vybranou část záznamu (podobně jako u záznamů na pásce), takže v druhém případě musí být nový úsek nanejvýš stejně dlouhý jako původní.

Problém se spínáním příspěvkových přístrojů při automatickém nahrávání, např. SAT či DVB-T přijímačů, u DVD+HDD rekordérů JVC a Pioneer elegantně řeší externí infračervený vysílač, který předává povely z rekordéru na čidla přijímačů.

Virtuální (nedestruktivní) střih nic nemaže, pouze řadí předem vybrané úseky podle zadání, které se stanoví v tzv. playlistech. Výhodou je zachování původní nahrávky a možnost vytvořit víc různých sestřihů; nevýhodou bývá někdy krátkodobé zastavení obrazu při přechodu z jednoho úseku na druhý.

Přesnost a návaznost střihu se odvíjí od schopností konkrétního modelu a možností formátu MPEG2 (přesnost se pohybuje od 1 obrázku až do 1 sekundy). V místě střihu bývá problém i s napojením zvuku. Dřívější modely ho neřešily, takže v místě spoje mohl být slyšet „lupanec“, novější v něm zvuk ztlumí nebo prolnou.

Rekordér v roli přehrávače

Protože DVD+HDD rekordér plní v domácí sestavě zpravidla také funkci DVD a CD přehrávače, je dobré se při jeho výběru zaměřit i na to, jak zvládá tuto úlohu.

Většina hodnocených modelů se vyrovná střední třídě DVD přehrávačů. Vesměs disponují poměrně komfortním ovládáním. Samozřejmostí bývá zrychlená reprodukce nejméně třemi rychlostmi a stejný počet zpomalených chodů až do 1/8, případně 1/16 standardní rychlosti (JVC, Yamada).

Obvykle nechybí ani možnost dodatečného elektronického zvětšení obrazu (nenajdeme ji jen u Panasoniku a Sony) ani všechny obvyklé funkce pro opakované přehrávání vybraných částí. Méně častá je už úprava pro vkládání vlastních „záložek“ do záznamů (Grundig, Yamada) stejně jako řiditelné videokorekce obrazu, např. jasu, kontrastu apod. (Pioneer, Sony), případně i jeho šumu, intenzity černé a dalších parametrů (Panasonic, Pioneer, Sony).

 

Přípojná místa na čelním panelu:
Typická sestava čelních přípojek DVD+HDD rekordérů už nezahrnuje jen „klasické“ analogové vstupy AV (na konektorech cinch) a S-video (na konektoru hosiden), ale také digitální vstup DV (FireWire) a nejnověji i rozhraní USB.

Všechny modely mají také samostatný digitální audiovýstup, a to buď elektrický (JVC, Pioneer, Thomson), nebo optický (Panasonic, Samsung), případně oba (Grundig, Sony, Yamada). Běžný bývá obvod pro potlačení dynamiky zvuku (DRC, Dynamic Range Control), který ocení zejména vaši sousedé. Setkat se můžeme i s ekvalizérem pro individuální úpravu jednotlivých frekvenčních pásem zvuku (Yamada). Yamada dostala do vínku i dekodér Dolby Digital 5.1.

Přípojná místa na zadním panelu:
S televizorem, videoprojektorem a dalšími videopřístroji se mohou DVD+HDD rekordéry spojit nejen přes konektory scart, pokrývající většinou všechny tři základní analogové videocesty,  tj. AV, S-video a RGB, ale také prostřednictvím komponentního analogového videovýstupu YUV .  Samozřejmostí je samostatný digitální audiovýstup, ať již optický či elektrický,  přičemž stále víc modelů má i kompletní digitální AV výstup HDMI.

Žádný z hodnocených přístrojů však nepřehrává zvuk z disků SACD a pouze Panasonic zvládne dvoukanálový playback DVD-Audio.

Tečka, nebo otazník?

Jak jsme avizovali v úvodu, příznivé ceny většiny současných DVD+HDD rekordérů už umožňují relativně bezbolestnou obměnu stárnoucích VHS videí.

Rostoucí kapacita jejich pevných disků, schopnost nahrávat na dvojvrstvé disky i kvalitní výstupy včetně digitálního HDMI jsou pádnými argumenty pro urychlení této výměny.

Zatímco „stará dobrá“ VHS videa se už definitivně ocitla na seznamu ohrožených druhů, současným DVD+HDD rekordérům obdobné riziko hned tak nehrozí. Disky s vyšším rozlišením HD-DVD a BR nastupují zatím velice váhavě a kolem kombinací HD-DVD + HDD či BR + HDD dosud panuje pouze jedno „velké ticho“.

 

Text je rozdělen do dvou částí:


Tento článek vám přináší STEREO&VIDEO - největší český časopis o spotřební elektronice. Obsah aktuálního čísla naleznete ZDE



Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

O2TV
Televizní program je přežitek. Nové rozhraní O2TV má změnit návyky

O2TV přichází s novým rozhraním, díky testovacímu set-top-boxu jsme si s ním mohli pohrát ještě před jeho spuštěním. Televizní program a orientace podle kanálů...  celý článek

Z drážďanského Apple Storu jsme nepřivezli jen nový iPhone 8 Plus, ale také...
Podívejte se na novou Apple TV. Vaše staré filmy povýší do 4K

Z drážďanskeho Apple Storu jsme nepřivezli jen nový iPhone 8 Plus, ale také Apple TV 4K. Ačkoli bychom určitě volili 64GB verzi, která není o mnoho dražší než...  celý článek

Cena nové Apple TV 4K je o zhruba 20 procent vyšší.
Nová Apple TV zvládne 4K, HDR10 a umí hrát hry

Apple ukázal novou vylepšenou chytrou krabičku k televizi Apple TV. Firma jejím uvedením dohnala podobné konkurenční produkty.  celý článek

Česká spořitelna, a.s.
Obchodník/ice s nemovitostmi - Karlovy Vary

Česká spořitelna, a.s.
Karlovarský kraj
nabízený plat: 25 000 - 50 000 Kč

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.