Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Alzheimerova choroba je přenosná. Ale nebojte se, nemocní vás nenakazí

  18:40aktualizováno  18:40
Výsledky pitvy těl několika pacientů, kteří v dětství absolvovali léčbu růstovým hormonem, odhalily v jejich mozku stopy Alzheimerovy choroby. Lidé se zřejmě nakazili kvůli přítomnosti „vadných“ bílkovin v původním hormonálním přípravku odebíraném z lidských mozků.

mozek paměť | foto: MAFRA

Pokud byste před pár desítkami let řekli vědcům, že Alzheimerova choroba se může přenášet z člověka na člověka, asi by se na vás tvářili skepticky. Ale postupně se objevovaly nové informace o této a podobných nemocích, které podivínský nápad změnily v rozumnou hypotézu. A tu činí ještě pravděpodobnější studie zveřejněná tento týden v časopise Nature.

Londýnský tým Johna Collinge a Sebastiana Brandnera objevil nové informace při pitvách těl několika zemřelých na jiné onemocnění postihující mozek, tzv. Creutzfeldt-Jakobovu nemoc. K té přišli souhrou okolností v dětství, během léčby růstových poruch. Postup se používal od 60. let u dětí, jejichž těla růstového hormonu produkovala málo. Během následujících desetiletí léčbu podstoupily desítky tisíc pacientů.

Na přelomu let 1984 a 1985 ovšem došlo ke čtyřem úmrtím mladých dospělých, kteří růstový hormon dostávali, právě na Creutzfeldt-Jakobovu nemoc (tehdy prý označovanou jako „pomalá viróza“). To je jinak vzácné onemocnění a u mladých už zcela neobvyklé. Jak se ukázalo, nemoc téměř určitě vznikla v důsledku hormonální léčby: spolu s léčivou látkou se pacientům do těla dostaly i tzv. priony. Jde o variantu v těle běžných důležitých bílkovin, které mají malou vadu (trochu jiný tvar), a v těle pak najednou fungují jako škůdci. Mohou poškozovat buňky a navíc jsou „infekční“ - dokážou jiné bílkoviny změnit k obrazu svému, a tak postupně narušovat fungování mozku.

Celý problém vznikl proto, že jedinou surovinou pro výrobu extrakčního růstového hormonu byly lidské hypofýzy (možná si pamatujete z biologie jako „podvěsek mozkový“, což je žláza na spodku mozku). Látka se získala z těl zemřelých, ale během extrakce se v některých případech z těl dárců dostaly do léčebné látky i priony, které v těle příjemce alespoň v některých případech spustily chorobu. Poměrně velký počet případů (cca 120) zaznamenala například Francie, obvykle se však jednalo o jednotlivé případy (V ČR podle dostupných údajů nebyl žádný).

Londýnští lékaři nyní ukázali, že s priony se do těla nemocných dostaly zřejmě i další „infekční“ bílkoviny, a to konkrétně amyloid β. Není sice jasně a jednoznačně prokázáno, zda právě tato látka způsobuje Alzheimerovu chorobu, její usazování v mozku je však u pacientů typické a způsobuje poškození mozku.

Tým provedl pitvu osmi zemřelých na Creutzfeldt-Jakobovu nemoc a „alzheimerovské“ amyloidy objevili u šesti z nich, přestože nikdo z nich neměl k této chorobě genetické „sklony“. To, že bílkoviny pocházejí z hormonálních injekcí, také není jednoznačně prokázáno, něco takového zpětně není možné. (Na to by se musela provést studie se vzorky dříve používaného růstového hormonu, ale je otázka, zda se k němu vědci dnes ještě dostanou.) Původ amyloidů v těle nemocných se ale jeví jako nejpravděpodobnější hypotéza. I studie na zvířatech totiž ukazují, že Alzheimerova choroba by mohla být takto přenosná.

Varování pro lékaře?

To je sice poměrně překvapivé tvrzení, které může zaujmout v titulku (koneckonců proto jsme ho použili), dopad na zdravotnickou praxi zatím není jasný. Růstový hormon z tzv. kadaverózních (tj. z mrtvých těl) hypofýz už se dlouhou dobu nepoužívá, nahradila ho geneticky modifikovaná varianta hormonu, která se vyrábí v mikrobech a díky tomu je dostupná v libovolném množství.

Rýsuje se tu ovšem větší riziko, že by se tedy Alzheimerova choroba mohla - stejně jako Creutzfeldt-Jakobova nemoc - přenášet třeba krevní transfuzí nebo na chirurgických nástrojích. To by znamenalo větší zásah do současné praxe a mohlo by to s sebou nést i náklady navíc: z příkladu prionů je totiž známo, že zbavit se těchto relativně jednoduchých bílkovin je těžší, než se zbavit třeba bakterií. I proto se už plánuje ověřovací studie, která by měla výsledky ověřit na vzorku zhruba 20 až 30 těl Francouzů, kteří po léčbě růstových hormonem v minulém století zemřeli na Creutzfeldt-Jakobovu nemoc.

Autor:



Nejčtenější

Bitcoin ztrácí. Ze 150 na 1 000 dolarů jej přitom dostal jeden člověk

(Ilustrační snímek)

Začátek třetího týdne nového roku není pro kryptoměny vůbec příznivý. Prakticky všechny ztrácejí na své hodnotě....

Odtud prý NASA vysílala falešné záběry z přistání na Měsíci

Lunar Crater

K nejbližšímu městu je to téměř 130 kilometrů. Okolo není nic než poušť a pár kusů dobytka, který se popásá na...



Prchající migy mířily na ostrov dánský. Američané jim chtěli dát letiště

MiG-15bis (s číslem 346 na přídi) na ostrově Bornholm. S letounem uprchl...

Během studené války se u Američanů vyvinula intenzivní touha po sovětských stíhačkách mig. Ne snad, že by je chtěli...

Jak ulovit patnáctku. Američané nabídli sto tisíc dolarů a marně čekali

MiG-15bis, se kterým ulétl severokorejský stíhač No Kum-sok do Jižní Koreje,...

Během korejské války chtěli Američané vypsáním vysoké finanční odměny zlákat některého z pilotů MiGu-15 k úletu na svou...

Proč na faktech nezáleží? Náš mozek panikaří a brání se cizím názorům

Souboj racionality a emocí (ilustrační foto)

Dohodnout se s tím, kdo s vámi nesouhlasí, je nesmírně těžké. Fakta budou dost možná překřičena emocionální reakcí....

Další z rubriky

Naši předci se za dob dinosaurů odvažovali ven jen v noci

Pohled na primáta tamarína vousatého (Saguinus imperator), opice z čeledi...

Nová studie potvrdila teorii, že druhohorní savci ožívali hlavně v noci. Až po vyhynutí dinosaurů na konci křídy se...

Dinosaurus „zrozený z exploze“ má jméno ekrixinatosaurus

Porovnání velikosti ekrixinatosaura a dospělého člověka. Tento rod patřil mezi...

Jižní kontinenty v období střední jury až nejsvrchnější křídy obývala zvláštní skupina dravých dinosaurů Aabelisauridní...

Nejpozitivnější vědecká zpráva roku: Evelyn žije a chodí

Ilustrační snímek

Za nejpozitivnější vědeckou zprávu loňského roku vyhlašuje naše rubrika život dnes ani ne tříleté Evelyn Villarrealové...

Najdete na iDNES.cz