Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Nanotechnologie léčí rakovinu na úrovni buňek

  18:52aktualizováno  18:52
Cílené léčení rakoviny na úrovni molekul, a tedy bez vedlejších účinků, by měly umožnit nanotechnologie, které jsou základem nanomedicíny. Název vychází z měřítka, v němž se pracuje. Do jednoho nanometru se vejdou tři až čtyři atomy, virus je velký 100 nanometrů.
Léky působí jen v místě určení, a tak pacientovi stačí menší dávka. Lék může roky kolovat v jeho krvi a zamezit tvorbě metastáz, které jsou nejčastější příčinou úmrtí lidí s rakovinou.

"Hlavním smyslem je zvýšit bezpečnost léků, nanotechnologie to dovedou," řekl ČTK Václav Rejholec z farmaceutické společnosti Zentiva. Dodal, že v tuto chvíli není na českém trhu produkt postavený na nanotechnologiích. Zentiva se podílí na vývoji cíleného léku proti rakovině prsu ve spolupráci s Ústavem makromolekulární chemie a Mikrobiologickým ústavem Akademie věd.

"Není to přímo nanotechnologický systém, ale jde o cílené dodání účinné látky doxorubicin na místo určení. Umožní to snížit nepříznivé vlivy a zlepšit snášení léčby pacienty, navíc u laboratorních zvířat posiloval imunitu," upřesnil Rejholec. Než však začnou lék běžně užívat pacienti, je podle něj otázkou ještě řady let.

Ředitelka Ústavu experimentální medicíny Eva Syková dodala, že nanotechnologie se využívají také jako nosiče na krytí defektů tkání. Česko v tom má podle ní prioritu, na Technické univerzitě v Liberci byly vyvinuty nanovláknité textilie, které ústav využívá jako nosiče buněk pro přemostění defektů v mozku a míše. Další oblastí využití je značení pomocí nanočástic, například kmenových buněk, takže lze sledovat jejich osud v organismu u pacientů pomocí magnetické rezonance.

Podle vědců budou mít nemocní velký užitek z nanotechnologií již v blízké budoucnosti. Nanosenzory v lidském těle mohou například sledovat, kdy diabetik potřebuje svoji dávku inzulínu. Senzory zabudované do náramkových hodinek mohou zjistit nebezpečné množství škodlivých plynů v ovzduší a upozornit na možný astmatický záchvat.

Velmi významnou oblastí jsou kontrastní látky pro nukleární magnetickou rezonanci, kde se většinou využívají nanočástice oxidů. Další podobnou oblastí je cílená likvidace nádorů: nanočástice se usadí v nádoru a ozáří infračerveným nebo vysokofrekvenčním elektromagnetickým zářením.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

WD MyPassport SSD
Gigabajt za pět sekund. Externí 1TB SSD se vejde do kapsičky u košile

Maličký lehoučký externí disk s elektronickou pamětí pojme až 1TB dat a ukládat i číst je můžete extrémně vysokou rychlostí. Vyzkoušeli jsme nový WD MyPassport...  celý článek

V uplynulých dnech byli pražští taxikáři vůči řidičům Uberu i agresivní.
Proč Uber tak děsí taxikáře? Jak porušuje zákon, není jasné

Agresivní odpor taxikářů vůči řidičům služby Uber v mnohém připomíná ničení strojů za průmyslové revoluce. O co vlastně jde? Složitý spor mezi „starým“ a...  celý článek

StreetDrone One s jedním ze svých tvůrců, Josephem Smithem.
Nejlepší auto na hraní, co jste kdy viděli. Cenou opravdu překvapí

Mnichov (Od zpravodaje Technet.cz) Na palubce má velké červené tlačítko, které v případě nouze okamžitě odpojí autonomní řízení. Projekt s názvem StreetDrone ONE je malý autonomní elektromobil,...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.