Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Náš vesmír by mohl tvořit spojovací článek mezi jinými vesmíry

aktualizováno 
Červí díry jsou hypotetické objekty, které by teoreticky mohly posloužit jako zkratky mezi dvěma oblastmi časoprostoru. Poprvé se o nich ve vědecké literatuře objevila zmínka již v roce 1935.

Bylo to v práci Alberta Einsteina a jeho kolegy Nathana Rosena. Proto se červím dírám někdy též říká Einsteinovy-Rosenovy mosty.

Velice populární jsou červí díry u autorů science fiction, neboť jejich hrdinům umožňují rychlé přesuny mezi vzdálenými oblastmi prostoru, aniž by museli překračovat rychlost světla.

Teorii nyní podpořil teoretický fyzik Nikodem Poplawski z univerzity v americké Indianě. Pokud má Poplawski pravdu, náš vesmír by se pak nalézal uvnitř červí díry spojující dva cizí vesmíry.

Vesmír v červí díře

Poplawski se Einsteinovými úvahami o vlastnostech časoprostoru jistě inspiroval a posunul jeho teorii ještě o hodný kousek dál. Tvrdí totiž, že veškeré děje v našem vesmíru včetně jeho zrodu se odehrávají uvnitř červí díry, která tvoří spojovací most mezi dvěma mnohem většími vesmíry.

Přesně to je obsahem jeho stati, kterou publikoval v prestižním fyzikálním časopisu Physics Letters B. Z Poplawského strany ale zjevně nešlo o žádné plané teoretické cvičení, jak by se snad mohlo zdát, při kterém by chtěl demonstrovat své mimořádné intelektuální schopnosti. Naopak, k tak neobvyklému tvrzení ho přivedla jen snaha o vyřešení problémů, které hýbou světem teoretické fyziky již celá desetiletí.

Gravitace, temná hmota a energie

Především je tu otázka gravitace. Ačkoli na její účinky můžeme narazit vždy a všude, její sjednocení s ostatními známými silami činí vědcům potíže. Nikdo z nich dosud nepředložil uspokojivou teorii, která by spojovala gravitaci s elektromagnetickou a oběma jadernými silami.
Dalším problémem je expanze vesmíru.

Gravitace by měla spíš svým působením způsobovat jeho smršťování, nebo aspoň zpomalování této expanze. Ovšem pozorování potvrzují pravý opak, náš vesmír se rozpíná, a to zrychleným tempem. Proto se na scéně objevily teorie o temné hmotě a temné energii.

Venku anebo uvnitř?

Poplawski se domnívá, že všechny tyto obtíže by mohly být překonány, kdyby se náš vesmír zrodil v okamžiku, kdy se velmi hmotná hvězda, nalézající se uvnitř jiného, mnohem většího a staršího vesmíru, gravitačně zhroutila a vytvořila černou díru, která stávající vesmír propojila s jiným vesmírem.

Červí díra

Červí díra

Kdyby se náš vesmír zrodil uprostřed tohoto spojovacího mostu mezi oběma většími vesmíry, bylo by pak podle Poplawského možné vystopovat gravitaci nejen k Velkému třesku, ale i před něj, kdy by všechny síly byly skutečně sjednocenu v jednu jedinou supersílu.

A zrychlená expanze našeho vesmíru by se dala jednoduše vysvětlit gravitačním působením větších vesmírů na obou koncích červí díry, v důsledku čehož by náš vesmír z červí díry jakoby prosakoval ven.

A jsou tu bílé díry

Ve své práci Poplawski vytvořil teoretický model gravitačního pole černé díry a v něm studoval radiální pohyb masívní částice padající do díry skrz horizont událostí. Jak sám upozorňuje, pohyb částice v gravitačním poli černé díry může odhalit pouze přímé pozorování nebo experiment.

Ovšem vzápětí poznamenává, že v tomto případě by pozorovatel viděl jen to, co se odehrává na vnějšku černé díry, její vnitřek pozorovat nemůže, ledaže by do ní pronikl, nebo už v ní byl předtím.

"Taková podmínka by byla splněna, kdyby se náš vesmír nacházel v černé díře uvnitř většího vesmíru," říká Poplawski a pokračuje: "Vezmeme-li v úvahu, že Einsteinova obecná teorie relativity neupřednostňuje směr času, tak když černá díra může v budoucnosti vzniknout gravitačním zhroucením hmoty do horizontu událostí, pak je možný i opačný proces. Ten by popisoval explodující bílou díru: hmota by se z horizontu událostí vynořovala z minulosti, jako expandující vesmír."

Bílé díry jsou hypotetickým časovým protikladem černých děr. Oba typy těchto objektů by měly být vzájemně propojeny Einsteinovými-Rosenovými mosty, tedy červími dírami.

V každé černé díře jeden vesmír

Poplawski ve svém článku tvrdí, že všechny astrofyzikální černé díry Einsteinovy-Rosenovy mosty skutečně mají a že v každé z nich se nalézá další vesmír, který vznikl současně s černou dírou. Takže i náš vesmír by se mohl v takové černé díře nalézat.

Vědec je přesvědčen, že jím předložená koncepce by mohla rovněž vyřešit další paradox současné fyziky, který je spojen se ztrátou informace o hmotě zmizelé v černých dírách.

Zdroj: www.physics.indiana.edu

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Známky vydané sovětskou poštou na počest projektu Veněra (1968)
Před 50 lety sovětská sonda poprvé změřila teplotu pekla na Venuši

Před padesáti lety se sovětská sonda Veněra 4 dostala jako první automat vyrobený lidmi do atmosféry planety Venuše a zjistila, že tam panuje peklo. Byl to...  celý článek

Animace asteroidu 2012 TC4, který proletěl nedaleko Země.
Varovný systém Země před asteroidy nezafungoval uspokojivě kvůli hurikánu

Relativně blízko naší planety proletěl asteroid, který umožnil vyzkoušet varovný systém, který má před podobnými potenciálně nebezpečnými objekty varovat.  celý článek

Velení na pozorovatelně, střelnice Kapustin Jar
Před Bajkonurem Sověti zkoušeli rakety v tajném Kapustině Jaru

Sovětský svaz se v padesátých letech snažil na základě výzkumu německé raketové techniky i vlastních zkušeností vytvořit dalekonosnou raketu pro vodíkovou...  celý článek

Vyfoťte, vystavte, prodejte
Vyfoťte, vystavte, prodejte

Prodávejte jednoduše přes mobilní aplikaci Bazar eMimino.cz.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.