Náš vesmír by mohl tvořit spojovací článek mezi jinými vesmíry

aktualizováno 
Červí díry jsou hypotetické objekty, které by teoreticky mohly posloužit jako zkratky mezi dvěma oblastmi časoprostoru. Poprvé se o nich ve vědecké literatuře objevila zmínka již v roce 1935.

Bylo to v práci Alberta Einsteina a jeho kolegy Nathana Rosena. Proto se červím dírám někdy též říká Einsteinovy-Rosenovy mosty.

Velice populární jsou červí díry u autorů science fiction, neboť jejich hrdinům umožňují rychlé přesuny mezi vzdálenými oblastmi prostoru, aniž by museli překračovat rychlost světla.

Teorii nyní podpořil teoretický fyzik Nikodem Poplawski z univerzity v americké Indianě. Pokud má Poplawski pravdu, náš vesmír by se pak nalézal uvnitř červí díry spojující dva cizí vesmíry.

Vesmír v červí díře

Poplawski se Einsteinovými úvahami o vlastnostech časoprostoru jistě inspiroval a posunul jeho teorii ještě o hodný kousek dál. Tvrdí totiž, že veškeré děje v našem vesmíru včetně jeho zrodu se odehrávají uvnitř červí díry, která tvoří spojovací most mezi dvěma mnohem většími vesmíry.

Přesně to je obsahem jeho stati, kterou publikoval v prestižním fyzikálním časopisu Physics Letters B. Z Poplawského strany ale zjevně nešlo o žádné plané teoretické cvičení, jak by se snad mohlo zdát, při kterém by chtěl demonstrovat své mimořádné intelektuální schopnosti. Naopak, k tak neobvyklému tvrzení ho přivedla jen snaha o vyřešení problémů, které hýbou světem teoretické fyziky již celá desetiletí.

Gravitace, temná hmota a energie

Především je tu otázka gravitace. Ačkoli na její účinky můžeme narazit vždy a všude, její sjednocení s ostatními známými silami činí vědcům potíže. Nikdo z nich dosud nepředložil uspokojivou teorii, která by spojovala gravitaci s elektromagnetickou a oběma jadernými silami.
Dalším problémem je expanze vesmíru.

Gravitace by měla spíš svým působením způsobovat jeho smršťování, nebo aspoň zpomalování této expanze. Ovšem pozorování potvrzují pravý opak, náš vesmír se rozpíná, a to zrychleným tempem. Proto se na scéně objevily teorie o temné hmotě a temné energii.

Venku anebo uvnitř?

Poplawski se domnívá, že všechny tyto obtíže by mohly být překonány, kdyby se náš vesmír zrodil v okamžiku, kdy se velmi hmotná hvězda, nalézající se uvnitř jiného, mnohem většího a staršího vesmíru, gravitačně zhroutila a vytvořila černou díru, která stávající vesmír propojila s jiným vesmírem.

Červí díra

Červí díra

Kdyby se náš vesmír zrodil uprostřed tohoto spojovacího mostu mezi oběma většími vesmíry, bylo by pak podle Poplawského možné vystopovat gravitaci nejen k Velkému třesku, ale i před něj, kdy by všechny síly byly skutečně sjednocenu v jednu jedinou supersílu.

A zrychlená expanze našeho vesmíru by se dala jednoduše vysvětlit gravitačním působením větších vesmírů na obou koncích červí díry, v důsledku čehož by náš vesmír z červí díry jakoby prosakoval ven.

A jsou tu bílé díry

Ve své práci Poplawski vytvořil teoretický model gravitačního pole černé díry a v něm studoval radiální pohyb masívní částice padající do díry skrz horizont událostí. Jak sám upozorňuje, pohyb částice v gravitačním poli černé díry může odhalit pouze přímé pozorování nebo experiment.

Ovšem vzápětí poznamenává, že v tomto případě by pozorovatel viděl jen to, co se odehrává na vnějšku černé díry, její vnitřek pozorovat nemůže, ledaže by do ní pronikl, nebo už v ní byl předtím.

"Taková podmínka by byla splněna, kdyby se náš vesmír nacházel v černé díře uvnitř většího vesmíru," říká Poplawski a pokračuje: "Vezmeme-li v úvahu, že Einsteinova obecná teorie relativity neupřednostňuje směr času, tak když černá díra může v budoucnosti vzniknout gravitačním zhroucením hmoty do horizontu událostí, pak je možný i opačný proces. Ten by popisoval explodující bílou díru: hmota by se z horizontu událostí vynořovala z minulosti, jako expandující vesmír."

Bílé díry jsou hypotetickým časovým protikladem černých děr. Oba typy těchto objektů by měly být vzájemně propojeny Einsteinovými-Rosenovými mosty, tedy červími dírami.

V každé černé díře jeden vesmír

Poplawski ve svém článku tvrdí, že všechny astrofyzikální černé díry Einsteinovy-Rosenovy mosty skutečně mají a že v každé z nich se nalézá další vesmír, který vznikl současně s černou dírou. Takže i náš vesmír by se mohl v takové černé díře nalézat.

Vědec je přesvědčen, že jím předložená koncepce by mohla rovněž vyřešit další paradox současné fyziky, který je spojen se ztrátou informace o hmotě zmizelé v černých dírách.

Zdroj: www.physics.indiana.edu

Autor:

Nejčtenější

Samopal vz. 58, který není samopalem, má vyšší kadenci než kalašnikov

Československý samopal vz. 58 V - verze pro výsadkáře se sklopnou opěrkou.

V Československu vzniklo několik typů palných pěchotních zbraní, které se mohly směle rovnat se zahraniční konkurencí....

Oumuamua může být mimozemskou časovou schránkou, řekl expert v Rozstřelu

Astronom Petr Scheirich v diskusním pořadu Rozstřel.

„Můj názor je, že jde o těleso přírodního původu, ale přál bych si, aby tomu tak nebylo,“ řekl v Rozstřelu o prvním...

Nové implantáty dovedou zlepšit paměť, ale nesmí se k nim dostat hacker

DBS

Elektronické implantáty by mohly podle neurovědců již v příštím desetiletí pomáhat vylepšovat paměť, zejména pacientům...

Nejpoužívanější prohlížeč měl skromné plány. Chrome zásadně změnil web

Vývoj ikony prohlížeče Chrome

Prohlížeč Google Chrome používá k brouzdání po internetu většina uživatelů. Před deseti lety to přitom byl nenápadný...

Změna v TV vysílání se blíží. Vše, co musíte vědět o přechodu na DVB-T2

Nelamte si s DVB-T2 hlavu. Vše podstatné se dozvíte níže.

Informační kampaň k přechodu na nový standard pozemního televizního vysílání DVB-T2 může stát až 350 milionů korun. V...

Další z rubriky

Podívejte se na sekundy před havárií kosmické lodi Sojuz FG

Záběr z oddělování urychlovacích bloků nosiče s lodí Sojuz MS-10 naznačuje, že...

Nepovedený start lodi Sojuz MS-10 z 11. října vyvolal další otázky ohledně ruského kosmického programu. Podívejte se na...

Rusko oznámilo, že selhal jeden z počítačů na Mezinárodní vesmírné stanici

ISS čeká na oběžné dráze

Jeden ze tří počítačů v ruské části ISS selhal a ruská kosmická agentura se jej pokusí na dálku restartovat.

Před dvaceti lety začalo budování nejdražšího obydlí na světě

Mezinárodní vesmírná stanice je přibližně stejně velká jako hřiště pro americký...

Mezinárodní vesmírná stanice je nejdražší lidské obydlí a zatím jediný trvale obývaný prostor ve vesmíru. Přesně před...

Najdete na iDNES.cz