Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


NASA chce v roce 2018 poslat sondu neuvěřitelně blízko ke Slunci

  17:30aktualizováno  17:30
Vysoký žár bude muset vydržet sonda vyslaná k pozorování Slunce ze vzdálenosti pouhých 6,4 milionu kilometrů. Americký úřad pro letectví a vesmír ji hodlá vypustit ke konci tohoto desetiletí.

Sonda Solar Probe Plus opouští Zemi | foto: NASA

Již několik let plánovaná mise začíná nabírat přesnější obrysy. Projekt Solar Probe Plus by měl být doslova odstartován 30. července 2018.

Malé vesmírné plavidlo zhruba o velikosti automobilu bude až do 19. prosince 2024 cestovat ke Slunci, které bude následně studovat ze vzdálenosti 6,4 milionu kilometrů od jeho viditelného povrchu. Jen pro porovnání: střední vzdálenost Země od Slunce je 150 milionů kilometrů.

Kosmická loď bude při pobytu v atmosféře Slunce chráněna žáruvzdornými štíty z uhlíkové směsi, schopnými vydržet teplotu až 1 400 stupňů Celsia i intenzivní radiaci.

"Experimenty zvolené pro sondu Solar Probe Plus jsou navrženy tak, aby se pokusily zodpovědět dvě klíčové otázky sluneční fyziky: proč je atmosféra Slunce o tolik žhavější než viditelný povrch Slunce a co pohání sluneční vítr, který ovlivňuje naši planetu a naši sluneční soustavu," vysvětluje důvod mise Dick Fisher, ředitel oddělení heliofyziky NASA ve Washingtonu.

Měření částic i snímání povrchu

Mise zahrnuje pět dílčích projektů, které byly vybrány ze 13 návrhů.

První bude počítat nejhojnější částice v slunečním větru (elektrony, protony a ionty helia) a měřit jejich vlastnosti. Některé z těchto částic budou zachycovány do speciálního pohárku pro přímou analýzu.

Druhý projekt bude využívat dalekohled, jenž pořídí trojrozměrné snímky sluneční koróny, tedy vnější vrstvy atmosféry Slunce. Zaměří se na sluneční vítr a zhotoví 3D snímky mraků ve chvíli, kdy se budou blížit k vesmírné lodi a míjet ji.

Sonda Solar Probe Plus sbírá data u Slunce

Cílem třetího projektu je přímé měření elektrických a magnetických polí, radiového záření a tlakových vln proudících plazmatem, které tvoří atmosféru Slunce.

Projekt číslo čtyři bude monitorovat elektrony, protony a ionty, které jsou urychlovány tlakovými vlnami v atmosféře Slunce. Obdobné částice mohou ohrožovat astronauty ve vesmíru a vyřazují z činnosti družice.

A pátý projekt by se měl postarat o spolehlivé fungování celé mise, což bude mít na starosti Marco Velli z Laboratoře tryskového pohonu NASA v kalifornské Pasadeně. Měl by mimo jiné zajistit, aby si jednotlivé přístroje pracující na místě nepřekážely a nerušily se.

Po zahájení jejich činnosti pak bude nezávisle hodnotit plnění zmíněných vědeckých úkolů.

"Tento projekt umožní lidské vynalézavosti dostat se tam, kam se ještě nedostala žádná vesmírná loď. Poprvé se budeme moci dotknout Slunce, ochutnat ho a přivonět si k němu," řekla Lika Guhathakurtaová, která na programu Solar Probe Plus pracuje v ústředí NASA ve Washingtonu.

Autoři: ,




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Sputnik 1 byl první člověkem vytvořený objekt ve vesmíru. Družici tvořila koule...
Rusům se nejprve nechtělo rakety „svazovat“, ale byla to cesta vpřed

Z dnešního pohledu se to může zdát těžko uvěřitelné, ale myšlenka na vícestupňovou raketu se neprosazovala jednoduše. Řada odborníků k ní byla skeptická, čísla...  celý článek

Sputnik 1 byl první člověkem vytvořený objekt ve vesmíru. Družici tvořila koule...
První sovětská družice musela na poslední chvíli radikálně „zhubnout“

Sovětští raketoví konstruktéři museli ani ne rok před startem Sputniku zásadně změnit plány na jeho podobu. Družice nakonec musela být podstatně menší a...  celý článek

Velení na pozorovatelně, střelnice Kapustin Jar
Před Bajkonurem Sověti zkoušeli rakety v tajném Kapustině Jaru

Sovětský svaz se v padesátých letech snažil na základě výzkumu německé raketové techniky i vlastních zkušeností vytvořit dalekonosnou raketu pro vodíkovou...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.