Podle deníku Washington Post administrátor NASA Jim Bridenstine během posledního zasedání rady NASA položil otázku, která v této agentuře byla v podstatě tabu: „Může NASA část svých nákladů získat zpět prodejem reklamních práv na plochy na nosičích a lodích?“
Bridenstine sám ihned dodal, že neví, zda zákon podobný krok vůbec umožňuje, a právě proto má vzniknout poradní skupina k této otázce.
NASA se zatím takovému kroku úzkostlivě vyhýbala. V jednom proslulém případě raději ve svých materiálech populární bonbony M&M označila za „pochutinu s čokoládovou polevou“, aby nemusela výrobce zmínit.
Zatím tedy o konkrétních obrysech plánu nevíme vůbec nic, šéf NASA alespoň přiblížil své představy. Například to, že na reklamních aktivitách by se měli podílet i astronauti. Ti dnes jako státní zaměstnanci podle amerických zákonů nemohou během svého působení v NASA v žádné reklamě vystupovat (a nesmí si vydělávat „bokem“ ani jinak).
Agentura NASA svou značku dnes nijak „nemonetizuje“. Oficiální využití loga například podléhá agenturou stanoveným pravidlům (například o barvě pozadí), ale veškeré materiály jsou podle federálních předpisů k dispozici uživatelům zdarma.
Může podobný krok přinést do rozpočtu NASA smysluplné prostředky? Ve fiskálním roce 2018 rozpočet agentury dosahuje 20 miliard dolarů. Samozřejmě nevíme, jak „reklamní aktivity“ NASA mohou vypadat a jak budou intenzivní, ale máme k dispozici jedno zajímavé nezávislé srovnání. Z amerického federálního rozpočtu placený, ale na NASA nezávislý Science and Technology Policy Institute dospěl k závěru, že komerční provoz stanice na dráze kolem Země by mohl přinést zhruba 0,5 až 1,2 miliardy dolarů ročně. Od provozu vědeckých laboratoří, filmových práv, prodeje upomínkových předmětů, pobytu turistů, atd.
Pro zajímavost ještě dodejme, že v době průběhu programu Apollo činil rozpočet NASA zhruba 2,5 procent HDP USA. V dnešních relacích by to bylo zcela nereálných 480 miliard dolarů ročně místo stávajících zhruba 20 miliard dolarů.
