NASA (National Aeronautics and Space Administration) ustavil prezident Dwight Eisenhower podpisem návrhu zákona v červenci 1958. (Podrobněji o vzniku NASA v článku, který vznikl k 50. výročí vzniku.)
Úřad převzal laboratoře i zaměstnance po Národním poradním výboru pro letectví (NACA). Letadlům se dodnes věnuje i NASA, široké veřejnosti je ale úřad znám zejména díky programu výzkumu vesmíru.
V současnosti má NASA přes 18 000 zaměstnanců a jeho roční rozpočet dosahuje téměř 18 miliard dolarů.
Pětapadesáté výročí NASA oslavila poněkud nedůstojně - nepřístupnými webovými stránkami, uzavřením expozicí a omezení všech jiných než nezbytných aktivit. Za všechno může fakt, že Spojené státy vstoupily do rozpočtového provizoria.
Ze Země na Měsíc a dál
Za 55 let má NASA na svém kontě notnou dávku úspěchů. Tím prvním samozřejmě bylo snížení prvotního sovětského náskoku ve dobývání vesmíru vypuštěním prvních amerických družic, a pak i prvního amerického kosmonauta. Pak přišla éra největší úspěchů: lety k Měsíci. To byla zlaté léta nejen z hlediska prestiže, ale také rozpočtu agentury. I když na americké vítězství v závodu o Měsíc měly vliv i ruské chyby, NASA tehdy předvedla i na dnešní poměry úctyhodný výkon.
Ne, že by se v NASA omyly nestávaly. Hlavně spěch stál 27. ledna 1967 ještě na Zemi život tříčlennou posádku lodi Apollo 1. Přelom ledna a února je shodou náhod v kalendáři pilotovaných kosmických letů NASA vůbec smutným údobím. Kromě neštěstí Apolla 1 na přelomu těchto měsíců došlo k tragédii raketoplánů Challenger (28.1.1986) a také pádu Columbie (1.2.2003)
Ale při výročí se má připomínat především to dobré. I proto, že NASA dnes nemá zdaleka takový rozpočet jako v dobách letů na Měsíc, nedávné úspěchy bývají spíše robotizované (a možná i proto se k nim lidé hůře vztahují a veřejná podpora výzkumu vesmíru spíše klesá než stoupá, ale to je na jinou diskusi).
Letos se například potvrdilo (snad už definitivně), že právě NASA vyslala také do vesmíru jediný objekt, který opustil heliosféru - tedy oblast magnetického „štítu“ našeho Slunce - sondu Voyager 1. Zhruba rok trvalo, než se odborníci mezi sebou shodli, zda už je opravdu sonda „za hranicí“, ale tentokrát prý už jejich rozhodnutí platí.
Na Marsu se zdatně činí vozítko Curiosity, následník úspěšné dvojice nezlomných miniroverů Opportunity a Spirit (druhý dnes už na definitivním odpočinku). I když údajný „revoluční objev“, který loni v prosinci vzbudil řadu spekulací, spíše jen tiše vyšuměl, stroj stále přináší celou řadu důležitých údajů.
Budoucí směřování NASA je dnes tak trochu ve hvězdách, protože kosmický výzkum je na vedlejší koleji. Realizace velkých plánů na návrat na Měsíc a lidského letu k Marsu zatím za zářivými vizemi pokulhává, ale to se může změnit.
I proto přejeme NASA alespoň ještě jednou tolik stejně úspěšných roků. A ať to příští kulaté výročí nic nepokazí.