1. Mezinárodní kosmická stanice (ISS)
Loni 20. listopadu oslavila ISS desáté výročí od zahájení stavby – začalo to vypuštěním ruského modulu Zarja. Od té doby se k tomuto základnímu článku připojovaly další díly ruské, americké a japonské, létaly k ní ruské osobní sojuzy a nákladní progressy, americké raketoplány, ale i nákladní Evropské kosmické agentury, používají se tam přístroje a systémy všech těchto států i kanadské. Na její palubě se už vystřídalo 167 lidí z 15 zemí. ISS je skutečně mezinárodní pracoviště.
ISS je dnes největším umělým kosmickým tělesem, jaké se podařilo postavit. Váží 313 tun a její vnitřní prostory můžeme srovnat s domem, který má kromě kuchyně a obývacího pokoje ještě pět ložnic. Až ji za dva roky dostaví, bude dohromady vážit na 450 tun. V samotných Spojených státech se na její výstavbě podílelo přes 100 tisíc lidí.
Nyní pobývá na ISS osmnáctá tříčlenná směna. Od května tam začne nepřetržitě pracovat šest lidí. Americké raketoplány mají skončit provoz v roce 2010 a potom zajistí dopravu na stanici pouze ruské stroje.
2. činnost sondy Phoenix na Marsu
Výzkumný automat Phoenix přistál na povrchu Marsu 25. května po letu, který trval tři čtvrtě roku. Pracoval tam pět měsíců, o dva měsíce déle než se původně přepokládalo – naposled se ozval 2. listopadu. Sonda poslala na Zemi přes 25 tisíc snímků svého okolí. Vzorky půdy, které odebrala a prozkoumala, ukazují, že tamní prostředí podobné arktickému na Zemi by mohlo být příhodné pro život mikroskopických organismů.
Průzkumná vozítka Spirit a Opportunity, které jezdí po Marsu od začátku roku 2004, měly také plánovanou životnost tři měsíce. Přesto vysílají informace dodnes.
3. dokončen první stupeň rakety Ares 1
V Marshallově středisku kosmických letů NASA v Huntsvillu v Alabamě dokončili vývoj prvního stupně rakety Ares 1. Tento nosič má za sedm let vozit kosmonauty na oběžnou dráhu okolo Země, především na stanici ISS, současně se stane součástí projektu Constellation, jehož úkolem bude návrat lidí na Měsíc. První stupeň zkonstruovali na základě motorů na tuhá paliva, která se používají na raketoplánech.
Na jaře příštího roku se má na zkušební stanici v Promontory v Utahu testovat pro Ares 1 motor.
4. nejnižší zalednění Arktidy
V září uplynulého roku zaregistrovaly družice druhé nejnižší zalednění Arktidy za posledních 30 let, co tento jev sledují. Nejméně byla tato oblast zaledněna v září 2007. Je normální, že na konci každého léta zaznamenávají odborníci z Národního střediska pro sledování sněhu a ledu Coloradské univerzity, kteří se opírají o údaje NASA, nejmenší výskyt ledovců v roce v oblasti severního pólu. Nyní se ukazuje, že se rychlost úbytku zalednění zvyšuje. Vědci se obávají, že pokud bude tento trend pokračovat, během jednoho staletí bude Arktida bez ledu.
5. největší díra v magnetickém poli
Flotila pěti malých družic Themis v létě objevila, že magnetickém poli Země vznikla dosud největší trhlina. Obal magnetosféry nás chrání před zničujícími erupcemi na Slunci. Avšak není úplně nepropustný, občas tyto nabité částice proniknou k Zemi, kde vytvářejí polární záře, v nejhorším případě narušují rádiové vysílání, výjimečně i trasy vysokého napětí a podobně. Odborníci jsou přesvědčeni, že mají rovněž nepříznivý vliv na lidi, nicméně jasné důkazy pro to zatím chybí. Díra v magnetosféře rostla velmi rychle, naštěstí se po hodině zase sama zacelila.
Poruchy geomagnetismu studují vědci na 20 observatořích v Kanadě a na Aljašce. Chtějí tento jev objasnit, aby mohli předpovídat sílu slunečních bouří a jejich účinky na pozemní a družicové komunikace.
6. první snímek exoplanety z Hubbleova teleskopu
Po osmi letech opakovaného snímkování se podařilo astronomu Paulu Kalasovi z Kalifornské univerzity v Berkeley získat snímek planety cizí hvězdy, tedy exoplanety. Záběr pořídil pomocí Hubbleova kosmického teleskopu, který krouží okolo Země. Hvězdu Fomalhaut v souhvězdí Jižní ryby měli astronomové v podezření od začátku osmdesátých let, kdy družice IRAS objevila okolo ní množství prachu. Planeta prozatímně nazvaná Fomalhaut-b je třikrát větší než Jupiter, největší planeta naší soustavy, a od své hvězdy krouží v desetkrát větší vzdálenosti, než Saturn od Slunce. Astronomové nevylučují, že by tato planeta mohla mít své měsíce.
Hledání exoplanet souvisí s pátráním po mimozemském životě. Předpokládá se, že život by mohl nejspíš vzniknout na planetě s pevným povrchem, ale takové, která je přibližně stejně velká jako Země. Na větší by asi stěží existovaly podmínky pro rozvoj života. Ovšem to je náš dnešní pohled – v dalekých končinách vesmíru to může vypadat úplně jinak.
7. zkouška nového raketového motoru
Inženýři NASA dokončili úspěšně první sérii zkoušek motoru J-2X určeného pro horní stupně raket Ares 1 a Ares 5. Slabší Ares 1 má vozit kosmonauty na stanici ISS a okolo roku 2020 i na Měsíc. Silnější Ares 5 bude vynášet náklady na Měsíc a ve třicátých letech by měla dopravit první lidi na Mars.
8. získání Collierova poháru
Specialisté z Amesova výzkumného střediska NASA v Moffett Fieldu a z Langleyho výzkumného střediska v Hamptonu se podíleli na vývoji automatu pro řízení letadla (Automatic Dependent Surveillance-Broadcast – ADS-B). Tato aparatura založená na využití radaru a navigačního systému GPS informuje pilota o terénu, meteorologické situaci a dalších letových podmínkách. Její vývoj trval deset let. Předpokládá se, že bude součástí příští generace vybavení letadel a zvýší bezpečnost letového provozu.
Národní letecká společnost udělila tvůrcům tohoto díla Collierův pohár, své nejvyšší ocenění.
9. dva přístroje na indické družici
Na tělese Čandrajan 1, které vypustila Indie 22. října k Měsíci, je jedenáct vědeckých přístrojů, z toho dva americké. Toto těleso se stalo družicí Měsíce a má ho po dva roky z výšky 100 km zkoumat. Je to ohromný úspěch Indie – po USA, Rusku/SSSR, Číně a Japonsku se stala pátou zemí, která to dokáže vlastními prostředky.
NASA dodala Indům radiolokátor určený k hledání podpovrchového vodního letu a spektrometr pro studium složení měsíčního povrchu a zjišťování případných stop po vodě. Ovšem současně je to úspěch politický – Washington navázal styky s Dillí, které bylo dřív více orientované na Moskvu, i v této oblasti.
10. oblečení pro plavce
Inženýr Steve Wilkinson otestoval v aerodynamickém tunelu Langleyho výzkumného střediska NASA speciální oděv pro plavce z umělých hmot, který vyvinula firma Warnaco. Použil k tomu stejnou metodu, jakou se tam ověřují povrchy lodí a letadel při hledání nižších hodnot tření. Američtí plavci Michael Pelps a Natalie Couglinová, kteří tento oblek používají, získali na poslední olympiádě zlaté medaile.
|
Odložený let k Hubbleovu teleskopu Největší nepříjemností, která v roce 2008 postihla NASA, je odklad výpravy raketoplánu Atlantisu k Hubbleovu kosmickému teleskopu. Několik týdnů před plánovaným startem se totiž ukázalo, že Hubble postihlo několik závad, takže se stal neovladatelným. Trvalo několik dnů, než se ho podařilo přepnout na záložní systémy a získat nad ním kontrolu. Pro Atlantis tedy museli připravit další záložní aparatury Hubblea, které byly ve skladu, což znamenalo, že je musí nejdřív důkladně vyzkoušet. Proto přeložili jeho start z října nejdřív na květen 2009. Kosmonauti mají na tomto dalekohledu vyměnit řadu astronomických přístrojů, baterie a stabilizační gyroskopy, takže by mohl sloužit nejméně dalších 5–6 let. |
