Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Vědecký bulvár: Objevili astronomové mimozemskou „megastavbu“?

aktualizováno 
Astronomové v údajích z Keplerova dalekohledu objevili podivnou hvězdu, kterou pravidelně zakrývá objekt (či objekty) podstatně větší než běžné planety, včetně plynných obrů. Někteří astronomové se nechali slyšet, že by mohlo jít o ohromnou stavbu umělého původu. Ale spíš je to jen zbožné přání.

Ilustrační snímek | foto: NASA (volné dílo)

Hvězda s označením KIC 8462852 leží v naší galaxii zhruba 1480 světelných let od Země a astronomové, natož veřejnost, jí nikdy nevěnovali mnoho pozornosti. Změnilo se to minulý týden díky mimozemšťanům.

Hvězda leží v části oblohy (zhruba mezi souhvězdími Labutě a Lyry), na kterou se zaměřil v letech 2009 až 2013 dalekohled Kepler, přezdívaný „lovec planet“. Teleskop měl za úkol hledat planety u vzdálených hvězd podle výkyvů v množství světla, které se dostává k nám. Je dostatečně citlivý, aby na vzdálenosti stovek či tisíců světelných let poznal, když nějaká planeta projde mezi její hvězdou a Zemí. Teleskop by měl zachytit za vhodných podmínek i poměrně malé planety (až zhruba do velikosti naší planety), které světelnost hvězdy sníží o méně než procento.

V případě KIC 8462852 ovšem taková citlivost nebyla zapotřebí, dokládá práce, kterou část týmu pracujícího na údajích z Kepleru, zveřejnila na serveru arXiv.org. Výkyvy byly mnohem dramatičtější: při dvou událostech s odstupem zhruba 750 dní něco blokovalo 15, potažmo 20 procent světla přicházejícího k nám od této hvězdy - která má mimochodem zhruba o polovinu větší průměr než naše Slunce. Kdyby mělo jít o planetu, nemohla by mít průměr jen pětiny své hvězdy, ale zhruba poloviční (Jupiter má průměr zhruba desetiny Slunce). A proto se tak nemůže jednat o planetu. Při těchto rozměrech už by se v jejím nitru rozběhla termonukleární reakce a stala by se hvězdou.

Dramatické poklesy světelnosti hvězdy KIC 8462852 na záznamech z Keplerova...

Dramatické poklesy světelnosti hvězdy KIC 8462852 na záznamech z Keplerova teleskopu. Obě v článku zmiňované události jsou na nich jasně patrné.

Nabízí se tedy logická otázka, co to Kepler pozoroval. Odpovědí je celá řada, ale pozornost médií a veřejnosti přinesla jen jedna. Astronom Jason Wright ze špičkové Penn State Univerzity v americké Pensylvánii pro časopis Atlantic řekl, že podle něj by mohlo jít o doklad existence umělé „stavby“ kolem hvězdy.

Spolu s dvěma dalšími vědci, kteří pracují na projektu hledáním mimozemské civilizace SETI připravil odborný článek, ve kterém nápad rozvíjí do podrobností (také na arXiv, a tedy také dostupný zdarma), ale jeho základní myšlenka je jednoduchá: mohlo by se jednat o „roj“ staveb, možná gigantických solárních panelů, které by kroužily kolem KIC 8462852. Podobné stavby jsou jednou z možností, jak jednoduše (tedy relativně řečeno) uspokojit poptávku i velmi vyspělé civilizace po energii. Samozřejmě jde jen o hypotetické řešení, které se skutečnými postupy případných vyspělých civilizací nemají nic společného - v podstatě je to podobné, jako když si lidé v roce 1800 představovali život v roce 2000. Ale vyloučit takové řešení nelze.

Mnoho mu ovšem nenasvědčuje. Na hvězdu se zaměřili už i teleskop sledující tepelné (tedy infračervené) spektrum WISE a neobjevil na ní nic zajímavého. Případné „megastruktury“ by se přitom musely při oběhu Slunce zahřívat a vyzařovat poměrně charakteristickou tepelnou stopu. (Zvláště pokud leží v blízkosti hvězdy, jak by se dalo předpokládat, daleko od ní by účinné příliš nebyly.) Ještě nějaké výsledky by mělo přinést pozorování soustavy v rádiovém spektru v rámci projektu SETI, ale to zatím není.

Což tedy znamená, že můžeme napsat, že i podle seriózních astronomů „nejpravděpodobnější příčinou by mohla být takzvaná Dysonova sféra – gigantická umělá struktura vybudovaná vyspělou technickou civilizací“ (Hospodářské noviny) nebo obecně, ale stejně nesprávně, že hvězdu obíhají „objekty, které by tam dle znalostí současné vědy vůbec neměly být“ (Novinky.cz). Ve skutečnosti lze najít řadu vysvětlení, které požadavkům na vědeckou přesnost plně vyhovují. Koneckonců je vyjmenovávají i autoři původního vědeckého článku (připomínáme, že je dostupný zdarma), nad jejichž daty si Wright tak hezky zaspekuloval.

Mohlo by jít třeba o proměnnou hvězdu (ano, ty existují), ale KIC 8462852 se jim svým profilem nepodobá. Může jít o mladou hvězdu, která je stále obklopena oblakem materiálu. Ten se postupně shromažďuje do podoby planet a dalších těles, ale než se tak stane, bude soustava plná mračen, které světlo blokují lépe než planety. Tomuto scénáři ovšem neodpovídá množství naměřeného infračerveného záření, které jsme zmiňovali dříve.

Autorům se proto zatím zdá nejpravděpodobnějším řešením hádanky scénář, podle kterého hvězdu obíhá po výrazně eliptické dráze celá ohromná kometární „rodina“, protože v tomto případě by z různých důvodů nemuselo být infračervené záření zachyceno. Chtělo by to další pozorování, ale Kepler už nezvládne co dříve - odešla mu část zařízení, a byť ho NASA dokázala velmi chytře znovu uvést do provozu, na pozorování vzdálených planet už jeho parametry nestačí. (Ale měl by třeba hledat zbloudilé planety vyvržené ze svých soustav v naší relativní blízkosti.)

Uznáváme, že mimozemšťané jsou chytlavější vysvětlení než jakékoliv jiné (a v práci Wrighta a spol. je i zajímavě vysvětlené), ale zase bychom neměli zapomenout, že se ještě nikdy neprokázalo. Novinář a specialista na astronomii Stuart Clark na stránkách Guardianu ve svém článku připomíná nedávný astronomický příklad jiného přirozeného jevu, který se kreativně vysvětloval jako možný znak činnosti mimozemšťanů. Jednalo se o tzv. gama záblesky, mimořádně silné a relativně vzácné jevy, které pozorujeme už několik desítek let. V minulosti se objevil názor, že by třeba mohlo jít o jakousi optickou obdobu aerodynamického třesku, který doprovází přechod mimozemských kosmických lodí na nadsvětelnou rychlost.

Dnes na základě statistik z jejich pozorování předpokládáme, že jde o projevy kolapsu ohromných hvězd či splynutí binárních neutronových hvězd. Očekávejme, že podobně to dopadne i v případě KIC 8462852. A také to, že ve většině médií, která napsala o „megastrukturách“, se o řešení tohoto vědeckého hlavolamu nic nedočtete.

Autor:



Nejčtenější

Okamura má na fotce z posilovny přifouknuté svaly. Jak poznat fotomontáž

Ukázka nepovedené fotomontáže z posilovny. Mřížka v pozadí ukazuje, k jakému...

Předseda SPD se na svém oficiálním profilu na Facebooku pochlubil fotkami z posilovny. Komentátoři si všimli, že fotka...

Hlavního strážce před rakovinou známe už 40 let. Ale neumíme ho využít

Bílkovina p53 se váže na snímku k DNA (oranžová šroubovice nahoře), aby...

Gen, který hraje nejdůležitější roli v boji proti rakovině, známe už desetiletí, ale v moderní cílené léčbě se...



V kanceláři i v obchodě. Ultrazvuk nám píská do uší, následky jen tušíme

Poslech vysokofrekvenčního pískání může být mnohým lidem nepříjemné.

Mnozí z nás, aniž by to věděli, jsou denně i několik hodin vystaveni pískotu na hranici slyšitelnosti lidského ucha. V...

Kvůli ruskému metru mohla padnout stanice v Nuselském mostu, řekl architekt

Architekt Nuselského mostu Stanislav Hubička (vlevo) a Antonín Semecký, který...

Stanislav Hubička, architekt Nuselského mostu a Antonín Semecký, který se o most stará téměř doslova celý život, byli...

Dvakrát přežil ohnivé peklo a vrátil se do boje. Chybu udělal po válce

František Truhlář před válkou

Letec RAF František Truhlář přežil dvě těžké havárie při návratech z bojových letů. Při obou utrpěl těžké popáleniny,...

Další z rubriky

Z bláta do louže. Bisfenol A se někdy nahrazuje jiným jedem

Omezování využití bisfenolu A je obecný trend. Ne vždy se ovšem používají...

Bisfenol A je bezesporu nebezpečná látka a jeho používání by se mělo omezit, domnívá se biolog Jaroslav Petr. Ale...

Mamutí samci padali do pastí častěji než samice

Moravské zemské muzeum otevřelo v brněnském Paláci šlechtičen expozici...

Mamuti stejně jako dnešní sloni zřejmě mohli velkou část života žít odděleni podle pohlaví a věku. Samice a mláďata ve...

Hlavního strážce před rakovinou známe už 40 let. Ale neumíme ho využít

Bílkovina p53 se váže na snímku k DNA (oranžová šroubovice nahoře), aby...

Gen, který hraje nejdůležitější roli v boji proti rakovině, známe už desetiletí, ale v moderní cílené léčbě se...

Poctivá zelňačka
Poctivá zelňačka

Rychlovka, která zahřeje.



Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.