Ruské pozemní středisko se nedlouho po středečním vynesení modulu Nauka na oběžnou dráhu začalo zabývat problémem, kvůli němuž bylo rozhodnuto odložit první zážeh motoru modulu. Napsal to portál Spaceflight Now. Odvolává se na neupřesněné zdroje, podle nichž se nepředpokládá, že by mělo jít o problém pro plánované spojení Nauky s Mezinárodní vesmírnou stanicí (ISS).
Ruská vesmírná agentura Roskosmos večer nejdřív informovala o prověřování funkčnosti palubního zařízení a později o úspěšném testu motoru.
„Ve čtvrtek 22. července 2021 provedli specialisté řídící skupiny víceúčelového modulu ‚Nauka‘ ve středisku mise u Moskvy dva korekční manévry modulu. Telemetrická data potvrdila provozuschopnost pohonného systému modulu. Další pulsy jsou naplánovány na zítřek 23. července,“ píše se na stránkách Roskosmosu.
(2/2) Aktuálně má dráha Nauky (dle 18 SPCS) výšku perigea 224,34 km, apogea 347,46 km a sklon 51,61°. Na dnešek jsou plánovány minimálně dvě další korekce oběžné dráhy. Opojení modulu Pirs a společný odlet s Progressem MS-16 od ISS je v plánu na sobotu 24. července ve 14:28 SELČ. https://t.co/J4w2w4LeJq
Americká vesmírná agentura NASA ve středu potvrdila, že multifunkční laboratorní modul (MLM) krátce po oddělení od třetího stupně rakety Proton rozvinul solární panely a aktivoval navigační anténu Kurs, poznamenal Spaceflight Now. Raketa Proton vynesla Nauku na orbitu.
21. července 2021 |
Nicméně ruský tým v pozemním řídícím středisku několik hodin po vypuštění rakety s modulem z kosmodromu Bajkonur zrušil první dodatečné zažehnutí motoru Nauky. Zatím není jasné, zda změna harmonogramu manévrů modulu může ovlivnit plánované přistání MLM na ISS, které je zatím stanoveno na 29. července v 15:25 SELČ.
„V současné době jsou přijímány telemetrické údaje ze systémů modulu Nauka. Podle těchto dat se kontroluje funkčnost palubního zařízení modulu,“ sdělila k této záležitosti tisková služba Roskosmosu agentuře TASS.
O několik hodin později pak agentura oznámila úspěšný test motoru. „Zkušební spuštění pohonného systému modulu Nauka a impulz k úpravě oběžné dráhy proběhly v pořádku,“ sdělil Roskosmos. Zda to znamená, že stanovený termín spojení s ISS tedy není ohrožený, ale nedala najevo.
V rámci příprav na přílet nového modulu k orbitálnímu komplexu by se měl od ruské stanice pomocí nákladní lodi Progress odpojit starý modul Pirs, sloužící jako spojovací uzel a přechodová komora. Oba aparáty pak mají zaniknout při sestupu k Zemi. Pirs tak uvolní místo na dokovacím uzlu modulu Zvezda pro přistání Nauky.
Uvedený manévr Progressu s Pirsem byl plánován na páteční odpoledne. Zdroje portálu Spaceflight Now ale uvedly, že akce byla odložena na sobotu s tím, že jde pravděpodobně o preventivní opatření, protože ruští inženýři hodnotí stav Nauky. Roskosmos jednodenní odklad potvrdil až poté, co informoval o úspěšném testu pohonného systému modulu.
Nauka má rozšířit technické a provozní schopnosti ruského segmentu ISS. Poskytne spojovací uzel pro pilotované lodě Sojuz a nákladní Progress, umožní přečerpávat palivo z nádrží lodí Progress na ISS, řídit orientaci stanice vlastními motory, vyrábět kyslík pro šest lidí a regenerovat vodu z moči. Ruským kosmonautům také dopraví druhou toaletu a kajutu pro třetího člena posádky. Modul bude vybaven evropským robotickým ramenem ERA, které umožní manipulace na vnější straně orbitálního komplexu bez potřeby pracovních směn posádky v otevřeném vesmíru.
Na tento přírůstek ISS se čeká přes čtvrt století. Jeho výroba začala v roce 1995, ale kvůli řadě problémů se dokončení a vypuštění, původně plánované v roce 2007, stále odkládalo. V roce 2013 se musel už hotový modul kvůli problémům s pohonným systémem vrátit k výrobci, jímž je Chruničevovo centrum. V dubnu 2018 Roskosmos oznámil, že MLM poletí následující rok, ale šéf Roskosmosu Dmitrij Rogozin následně za datum startu označil začátek roku 2020 a později léto téhož roku. Nakonec se termín odletu posouval i během letoška.
