Představivost fanoušků kosmonautiky těsně po volebním úspěchu Baracka Obamy zjitřil server Space.com, podle jehož informací se NASA chystá k velkému prohlášení. Má se jednat o plány na stavbu nové obyvatelné vesmírné stanice. Neměla by na rozdíl od ISS ležet sotva pár set kilometrů nad Zemí, ale za odvrácenou stranou Měsíce.
Vesmírnou stanici by údajně NASA chtěla postavit v takzvaném Lagrangeově libračním bodě. To je místo, kde jsou v rovnováze gravitační a odstředivé síly v soustavě dvou těles rotujících kolem společného těžiště. V daném případě Země a Měsíce. Důležité je, že pokud do takového místa něco umístíte, měl by daný objekt (čistě teoreticky) v místě zůstat navěky. Prakticky to tak není, protože se najdou i jiné vlivy (tlak slunečního větru atp.), které objekt nakonec z rovnovážného bodu vychýlí. Ale rozhodně platí, že lidské družice se v tomto bodě mohou udržet s velmi malou spotřebou paliva a dlouho.
Libračních bodů se využívá už dnes. Poměrně zabydlený je například librační bod soustavy Země-Slunce, kde jsou umístěny například kosmický dalekohled Planck nebo Herschelova vesmírná observatoř. Bod leží při pohledu ze Slunce leží asi 1,5 milionů kilometrů přímo za Zemí a obíhá kolem Slunce stejně rychle jako naše planeta.
Librační bod vybraný údajně NASA pro její novou stanici (dále jen L2) leží zhruba 445 tisíc kilometrů od Země a asi 60 tisíc kilometrů nad povrchem odvrácené strany Měsíce. Mohla by snad sloužit při návratu lidí na Měsíce. Ještě spíše také být prvním krokem k "dobytí" prostoru mimo oběžnou dráhu naší planety, například při pilotovaném letu k nějakému asteroidu.
Byť by třeba nebyla stanice obývaná trvale, představovala by také proti ISS ohromný skok do prázdna. Leží už v oblasti, kde je vliv zemské gravitace skutečně zanedbatelný a také mimo ochranný magnetický štít Země. Vzdálenost od Země je tak veliká, že případná záchrana posádky či zásobování by bylo mnohonásobně komplikovanější než ze současné mezinárodní stanice, která vlastně není tak "vesmírná" jako oběžnice Země.
Do plánů zapadá
Připomeňme, že před dvěma lety Obama vytyčil jako jeden z hlavních úkolů NASA let člověka na asteroid. Později, po roce 2030, by američtí astronauti mohli navštívit i oběžnou dráhu kolem Marsu.
Let k asteroidu by měla pomoci uskutečnit raketa SLS a loď Orion původně určená v podstatě pro návrat na Měsíc a jako hlavní americký prostředek pro dopravu astronautů do vesmíru. Očekává se, že SLS s Orionem bude startovat nejprve prázdná, snad v roce 2017. S astronauty by se měla podívat do vesmíru nejpozději v roce 2021.
Těžko se dá předpokládat, že by hned první lety směřovaly přímo k asteroidům nebo dokonce na Mars. Dává tedy do jisté míry smysl, že by nosič i loď prošly ještě předtím "ostrou zkouškou" při stavbě vesmírné stanice v bodě L2. Představitelé NASA se údajně domnívají, že by tento let rozpočet agentury nepřipravil o mnoho prostředků navíc. Mohlo by jít jen o efektivnější využití nosiče, který stejně musí projít nějakým "ověřovacím" provozem a se kterým si NASA zprvu nevěděla možná tak trochu rady.
Plán tedy zdánlivě zapadá a prezidentova administrativa je s ním údajně srozuměna. Agentura je nechtěla zveřejňovat před koncem volebního klání, protože plány druhého prezidentského kandidáta Mitta Romneyho ohledně NASA nebyly zcela jasné, i když slíbil, že přehodnotí směrování agentury.
Kde jsou důkazy?
Potíž je, že zatím nejde o nic víc než jen neoficiální "šeptandu" a neověřená tvrzení. Hlavním zdrojem zprávy na Space.com je John Logsdon (Wikipedia) z Univerzity George Washingtona. To je uznávaný odborník, který má v NASA skvělé kontakty a je dokonce sám členem poradního sboru agentury. Ale není přímo v jejím vedení.
Podle Space.com tvrzení o stanici v bodě L2 podporují i zákulisní informace, ale z České republiky je do washingontských kuloárů daleko a oficiálně se NASA k informacím nevyjadřuje.
Jisté náznaky tu však jsou. V září něco naznačila zástupkyně ředitele NASA Lori Garverová (a nebyl u toho jen Space.com). Podle ní plán, který agentura předložila Kongresu, počítá s lety nového nosiče SLS daleko za nízkou oběžnou dráhu Země do prostoru gravitační soustavy Země a Měsíce. Až poté zmínila lety k asteroidům, Měsíci a Marsu. Kdo chce doufat, tedy může (stejně jako my na Technetu). Více než naději zatím ovšem fakta neuživí.
Oprava: Původní verze článku chybně uváděla informaci převzatou z ČTK, že hypotetická stanice má být ve vzdálenosti 1,5 milionů kilometrů od Země. V této vzdálenosti ovšem leží jeden z libračních bodů soustavy Země-Slunce, nikoliv Země a Měsíce. Za chybu se omlouváme a děkujeme Radimu Sukovi za upozornění.
