Názor: Růžové brýle vizionáře Gatese

  • 19
V regionálním rádiu jsem náhodou zaslechla zprávy: sníh zablokoval silnice - odsoudili vraha 17leté dívky - do Prahy přicestoval Bill Gates - místní FC prohrál v Liberci 1:2. Moderátor už nemusí Billa Gatese představovat, v poslední dekádě se z něho stala populární ikona, a co víc, zpráva o jeho příjezdu je zasazena do koloritu místních událostí tak, jako kdyby byl reálnou součástí každodenního života. Na první pohled to tak skutečně vypadá...

Bill Gates jako zakladatel firmy Microsoft a její bývalý ředitel se dnes stále výrazněji profiluje jako vizionář a IT optimista. Jeho přednášky, byť zpravidla zaměřené na vývoj hardwaru, hovoří o úsvitu komunikací, které rozšíří možnosti svých uživatelů i samy sebe. Už ve své starší knize Informační dálnice Gates básnil o domě protkaném komunikačními technologiemi, kde světlo, lednička, CD přehrávač i vysavač fungují na hlasový povel; později si uvědomil, že funkce nejsou to podstatné, podstatná je jejich spolehlivost (tehdejší nejvýraznější kritika produktů MS směřovala k faktu, že sice nabízejí řadu funkcí, ale skrývají v sobě rizika malé bezpečnosti dat).

Bill Gates je bezesporu inspirativní, přináší vize a nadšení pro informační a komunikační technologie (ICT). Přes všechny kritiky Gatese samého i Microsoftu a jeho produktů se tento člověk a jeho firma přinejmenším zasloužili o rozšíření internetu a počítačové gramotnosti. Nepatřím mezi nadšené, ale mezi obezřetné uživatele produktů MS.

Mrtvý uživatel

Nelíbí se mi nekompromisní a především nečestná likvidace konkurence, využívající monopolního postavení, vydírání uživatelů vlastních produktů. Nejsem nadšená ani produkty, které připomínají laciné hi-fivěže: velká krabice, spousta nálepek, ještě více čudlíků, z nichž však používáte jen tři, a za rok se to celé rozbije (dodatečně zjistíte, že vám zařízení nenápadně odpálilo trafo u lampičky zapojené do stejné zásuvky).

Tyto obvyklé směry kritiky firmy Microsoft jsou však již dostatečně popsané. Chci se spíše vypořádat s optimismem Billa Gatese. Jakkoliv inspirativní a vizionářská jsou jeho slova, ignorují fakt, že svět není globální díky síti, ale díky zdrojům, a není rozdělený díky zdrojům, ale díky síti.

Geografie sítě totiž vůbec nekoresponduje s rozložením obyvatel na této planetě. Zatímco některá místa na zemi právě díky novým technologiím zvýšila svůj význam, jiná zůstávají na mapě internetu zcela bílá (v Londýně je například více registrovaných domén než v celé Africe). Takzvané digitální rozdělení nerozděluje odlišnou úrovní technologického vývoje jen světadíly, ale dělí i regiony donedávna srovnatelné. Digitální nůžky tak střihají pomyslnou Gatesovu informační dálnici na dva proudy, rychlý a pomalý.

Sociální a ekonomické teorie již několik let poukazují na to, že rozdíl rychlosti v těchto proudech se zvětšuje. Síť tedy nespojuje všechny se všemi, ale jen ty rychlé s rychlými a oddaluje je od těch pomalých. Gatesovy vize budoucích komunikací tedy jaksi počítají pouze s těmi, kteří již jedou v rychlém pruhu. A i když jsou technologie přístupné širší škále uživatelů než jen profesionálům, neopíjejme se zaklínadlem „intuitivní“ a „uživatelsky přívětivý“. Uživatel, který ani neumí pracovat s myší, nebo ten, kdo nemá telefon, je z pohledu Gatese mrtvý.

Optimistické vize nestačí

Daleko více nás tedy spojuje fakt, že sdílíme jednu planetu, která disponuje omezeným množstvím zdrojů. Technooptimisté na to rádi zapomínají, protože vývoj sledují pouze z hlediska vlastních nebo jinak vymezených benefitů. Výpočetní technika zahlcuje nejen kanceláře a domácnosti, ale také smetiště a dokonce i vzduch, který je protkán vlnami pro datové přenosy. Vývoj a výroba hardwaru je zčásti málo a zčásti katastrofálně neekologická. Kromě zdrojů přírodních však informační společnost zneužívá také zdroje lidské (např. levná pracovní síla v Asii). Řešení těchto problémů však Gates do svých optimistických vizí nezahrnuje a do míst s levnou pracovní silou neinvestuje do infrastruktury a vzdělávání lidí, ale raději pošle pár milionů obětem tsunami.

Petra Jedličková
Autorka je IT specialistka