Celkem jedenáct otázek čeká na soutěžící, kteří si chtějí prověřit své znalosti o 311. peruti RAF. Ti úspěšní mohli být zařazeni do automatického slosování o jednu z knih Vocelovej od Pavla Vančaty. Soutěž trvala do pondělí 2. listopadu do poledne, tedy do 12:00, ale vy si i nadále můžete vyzkušet své znalosti.
SOUTĚŽNÍ KVÍZ: Vyznáte se v Nebeských jezdcích 311. perutě? Do kvízu vstoupíte zde. |
A kdo měl nejen potřebné vědomosti, ale při losování i štěstí? Tady je seznam výherců: Jan Beránek, Petr Blejchař, Tomáš Dostál, Petr Němý a Václav Renner.
Gratulujeme.
Seriál o 311. československé bombardovací peruti RAF
V rámci našeho seriálu, který může sloužit k nabytí informací do kvízu, jsme přinesli i příběh prvního pilota, kterého představoval Josef Ocelka. Byl jedním ze tří kapitánů, kteří provedli 10. září 1940 vůbec první nálet 311. perutě. Cílem bylo seřaďovací nádraží v Bruselu. Přestože Ocelka měl zpočátku s pilotáží wellingtonu potíže a byl od „kapitánování“ odstaven do funkce druhého pilota. Později se stal velitelem celé jednotky a šel příkladem ostatním příslušníkům jednotky.
V rámci Velitelství bombardovacího letectva RAF má na svém kontě vůbec nejvíce odlétaných operačních hodin mezi československými letci.
Jeho životní osudy ve zkratce připomíná díl Říkali mu Vocelovej. Byl u prvního náletu 311. perutě, později jí i velel. Daleko podrobněji však líčí životní osudy Josefa Ocelky i jeho bratra Antonína kniha Vocelovej, o níž můžete soutěžit v našem kvízu. Pět výtisků do soutěžního kvízu věnoval sám autor knihy, letecký badatel Pavel Vančata.
Druhého pilota ve fiktivní osádce wellingtonu v našem seriálu představoval Petr Uruba. Coby příslušník 311. perutě letěl jen na šest operací, bohužel právě ta šestá se mu stala osudnou. Kvůli souhře několika nešťastných událostí s wellingtonem osádka přistála na Němci obsazeném letišti u Flers ve Francii. Jeho životní osudy mapuje článek Nešťastné přistání. Urubův wellington sedl na obsazeném letišti.
Navigátora zastupuje Jan Gellner. Ačkoliv byl Čechoslovák, nepatřil do československé armády. K 311. peruti se dostal trochu oklikou. Po vzniku Protektorátu odešel do Spojených států, aby následně v Kanadě vstoupil do Královského kanadského letectva (RCAF). Po výcviku odjel do Británie, kde požádal o přidělení právě k československé bombardovací peruti. V jejích řadách absolvoval celý operační turnus. I jeho další životní osudy jsou velice zajímavé, přečíst si je můžete v článku Koktající advokát navigátorem. Gellner se stal legendou RAF i RCAF.
Nebeští jezdci od 311. perutěJosef Ocelka: Říkali mu Vocelovej. Byl u prvního náletu 311. perutě, později jí i velel Vilém Jakš: Vicemistr světa v boxu za browningy. Jakše pohřbily vlny Biskaje Jan Gellner: Koktající advokát navigátorem. Gellner se stal legendou RAF i RCAF Petr Uruba: Nešťastné přistání. Urubův wellington sedl na obsazeném letišti Arnošt Valenta: Valenta byl jediný československý člen RAF, který se nevrátil ze zajetí Richard Husmann: Příběh skutečného nebeského jezdce. Husmann bojoval na západě i východě  |
Čtvrtým členem osádky je telegrafista Arnošt Valenta. I jeho osudy jsou pozoruhodné. Byl členem stejné osádky jako Petr Uruba, také on padl v únoru 1941 do zajetí. Později sehrál velice významnou roli při Velkém útěku ze Saganu, při němž uprchlo z tábora 76 zajatců. Kromě tří Němci nakonec zbylé chytili. Valenta se poté ocitl mezi padesátkou letců, které Němci zbaběle zavraždili. Podrobnosti o saganském útěku, zločinu i jeho životě najdete v článku Valenta byl jediný československý člen RAF, který se nevrátil ze zajetí.
Neméně důležitou roli v osádce bombardovacího letounu mají střelci, v případě wellingtonu přední a zadní. „Ve svých skleněných věžích tvoří vlastně oči posádky. Jsou jediní, kteří mohou vidět kolem sebe a toho musí využít pro bezpečnost posádky,“ napsal pilot Třistajednáctky Václav Korda v knize Pilotem R.A.F.
Oba střelce, které jsme pro seriál vybrali, si vyzkoušeli přední i zadní věž wellingtonu. Vilém Jakš byl předválečnou sportovní celebritou. Konce války se však nedočkal, pohřbily ho totiž vlny Biskaje. Richard Husmann zase do odboje odešel coby sedmnáctiletý mladík. Nejdříve bojoval v řadách Třistajednáctky, ale coby věčný průšvihář „raději“ odešel do Sovětského svazu, kde se stal příslušníkem 3. bitevního leteckého pluku. V jeho řadách si připsal jediné vítězství této jednotky: sestřel Focke-Wulfu Fw 190. Také se s ní vrátil do vlasti. Jeho životní osudy zakončily seriál trochu symbolicky, protože právě jeho kniha, kterou po válce sepsal, dala název celému seriálu.
Obecná pravidla čtenářských a marketingových soutěží MAFRA, a. s., najdete zde.
Aktualizace: Doplnili jsme výsledky soutěže
