Replika značkových hodinek za zlomek ceny originálu, tajné tipy na akcie, které prý už zítra čeká raketový vzestup, zaručeně fungující prostředky na zvětšení rozličných tělesných partií, viagru nebo třeba dopis od vdovy po ministru ropného průmyslu jisté africké země, která se s vámi za menší poplatek podělí o své bohatství. Ve světě spamu není nic nemožné, a to už tři desetiletí. První vlna nevyžádané pošty prošla sítí Arpanet, předchůdcem dnešního internetu, počátkem května roku 1978.
O tom, že nevyžádaná pošta představuje nepříjemný problém, ví své asi většina majitelů e-mailových účtů. Není divu, podle statistiky společnosti Symantec se v prvních dvou měsících letošního roku podíl spamu v elektronické poště celosvětově pohyboval jen těsně pod hranicí osmdesáti procent.
Podle jiných studií, například od společnosti Barracuda Networks, tvořil spam v minulém roce 90 až 95 procent všech zpráv elektronické pošty. Studie je prý založena na údajích, které vycházejí z analýzy více než miliardy zpráv elektronické pošty každý den.
Za vynálezce spamu, tedy nevyžádaného sdělení rozesílaného prostřednictvím počítačové sítě, je označován Gary Thuerk. Byl to právě tento zaměstnanec americké počítačové firmy Digital Equipment Corporation, kdo na počátku května 1978 rozeslal přibližně čtyřem stovkám uživatelů sítě Arpanet hromadný elektronický vzkaz, v němž informoval o novém produktu své společnosti.
|
Význam slova SPAM |
|
Spam je obecný výraz pro nevyžádaná a nechtěná sdělení, která jsou zasílána na vaši internetovou adresu nebo (ve formě SMS) na váš mobilní telefon. Jinak řečeno, z hlediska elektronické pošty jde vlastně o nežádoucí elektronické "smetí". Spam má zpravidla podobu inzerce či obchodního sdělení reklamního charakteru, přičemž je hromadně rozesílán na obrovská množství (může jít i o miliony) elektronických adres. Sdělení, které spam obsahuje, se vás většinou snaží přesvědčit, abyste navštívili určité internetové stránky, abyste je dále procházeli a abyste si co nejdříve objednali určitý konkrétní produkt nebo službu. |
Jak Thuerk loni v prosinci řekl redaktorům časopisu Computerworld, prakticky okamžitě se na něj sesypaly rozhořčené reakce dotčených adresátů, nicméně nepopulární reklama podle něj skutečně fungovala. Není bez zajímavosti, že spíš než za "otce spamu" považuje Thuerk sám sebe za průkopníka e-marketingu. Prý proto, že vzkazy nerozesílal náhodně, ale pouze lidem, o nichž věděl, že by je zpráva mohla zajímat.
Tak či onak, Thuerk svým činem otevřel Pandořinu skříňku. Spam zpočátku ztrpčoval život především uživatelům diskusních skupin, jakéhosi předchůdce dnešního chatu. Jak ale začal na popularitě nabývat e-mail, přesunuli se spameři právě na toto médium, kde se jim dodnes daří. V epidemii se spam začal proměňovat někdy kolem poloviny 90. let minulého století, což souviselo s lepšími technickými podmínkami a nárůstem počtu osob s přístupem k síti.
Za první komerční kampaň prováděnou ve skutečně masovém měřítku bývá označována série nevyžádaných zpráv z dubna 1994. Dvojice amerických právníků Laurence Canter a Martha Siegelová tehdy prostřednictvím sítě Usenet obeslala několik tisíc diskusních skupin inzeráty, v nichž nabízeli pomoc při získání takzvané zelené karty, tedy oprávnění k trvalému pobytu v USA.
Zajímavý aspekt historie nevyžádané pošty tvoří teorie o původu samotného termínu spam. Podle starších anglicko-českých slovníků znamená slovo "spam" buď konzervu mletého masa, lidově řečeno lančmítu, nebo v přeneseném významu nudu či otravu. Pocit otravy, a to nemalé, řada uživatelů při mazání spamu sice nepochybně zažívá, nicméně označení nevyžádané pošty možná vychází i ze zmíněného kulinářského významu slova spam.
Mohou za to údajně slavní britští komici působící ve skupině Monty Python.
Jeden jejich populární skeč se odehrává v hospůdce, kde jsou k překvapení nově příchozích hostů na jídelním lístku pouze jídla obsahující lančmít (spam). Aby toho nebylo málo, skupinka přítomných Vikingů stále dokolečka pěje píseň, jejíž text se sestává téměř výhradně z opakování slova lančmít.
A jaká je spojitost mezi scénkou utahující si z britských stravovacích návyků a nevyžádanou poštou? Otravné, stále se opakující reklamy začaly prý uživatelům počítačových sítí připomínat absurdní atmosféru ve výše popsané restauraci.
