Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Záhadná havárie: Našli sponu od padáku. To znamená, že posádka zahynula

  0:35aktualizováno  0:35
Tragédie, o které mnoho nevíme. Jen nalezená spona od padáku naznačuje, že pro posádku dopadla havárie na svahu Břidličné hory tragicky. Neexistuje ani četnické hlášení, které by badatelům pomohlo. Najde se nějaký pamětník mezi čtenáři Technetu?

Heinkel He 111 se z dosud neznámých příčin zřítil na svah Břidličné hory. | foto: Leteckabadatelna.cz

Během druhé světové války se na našem území odehrálo velké množství tragédií. Některé jsou velmi dobře známé a často probírané v médiích, jiné naprosto neznámé a zapomenuté. Mezi ty, o nichž není dodnes známo téměř nic, patří havárie německého letadla, ke které došlo vysoko v horách, na svahu hlavního hřebenu Hrubého Jeseníku, který se táhne od Ztracených skal na sever, k Petrovým kamenům.

V průběhu války, pravděpodobně v roce 1942, se zde na západním svahu Břidličné hory (1 358 m) stala letecká katastrofa, která je dnes již téměř zapomenuta. Letoun neznámé jednotky Luftwaffe narazil zřejmě během nepříznivého počasí do strmého svahu, vybuchl a téměř celý shořel. Podle pozůstatků, které byly později na místě nalezeny, byla na palubě nejméně tříčlenná posádka, která při nárazu a následném požáru zahynula. O tom, že posádka z letounu nevyskočila svědčí především padákové spony a opaskové přezky, které se ve spáleništi podařilo nalézt.

Spona padáku – jasný důkaz, že posádka letounu v troskách zahynula.

Spona padáku – jasný důkaz, že posádka letounu v troskách zahynula.

Událost se stala nad tzv. Pytláckou stezkou ve výšce přes 1 300 metrů. Nešťastným německým letcům tehdy chybělo pouhých několik desítek metrů výšky k tomu, aby masivní horský hřeben přeletěli. Otázkou je, jestli si posádka vůbec uvědomila, že se rychlostí několika set kilometrů za hodinu řítí vstříc smrti. Vzhledem k tomu, že letadlo podle dodnes patrných stop narazilo do Břidličné hory téměř kolmo, je pravděpodobné, že letci skalní masiv před sebou neviděli. 

Letoun letěl zřejmě v oblačnosti a posádka v těchto podmínkách zahlédla skalnatý svah jen několik vteřin před nárazem. Pokud by se pokoušela hřebenu vyhnout zatáčkou či ho přeletět, trosky by byly rozhozeny do strany nebo do kopce. Událost se odehrála několik kilometrů od nejbližšího lidského obydlí, přesto pozornosti obyvatel v okolí neunikla. 

Po nehodě bylo zalarmováno četnictvo a německá branná moc, jejíž příslušníci celé okolí uzavřeli. Úklid trosek trval v náročných podmínkách několik dní. Němci ze svahu odklidili pouze větší trosky, množství drobnějších fragmentů letadla tehdy na místě zůstalo. Prostor havárie se tak stal vděčným námětem pro výpravy obyvatel z okolních vesnic, kteří postupně zbylé trosky rozebírali a odnášeli do údolí. 

Fotogalerie

Místo na skále, kde letoun narazil a shořel, bylo ještě léta po té dobře viditelné z obce Vernířovice, vzdálené několik kilometrů. Ačkoliv byla nehoda velmi známou událostí, v průběhu desítek let postupně upadala do zapomnění. Její okolnosti i přesné datum, kdy se stala, to vše postupně zmizelo ve víru dalších událostí. S přibývajícími desetiletími rovněž ubývalo množství pamětníků, kteří nehodu viděli. O tom, že se opravdu stala, svědčilo pouze stále se zmenšující množství úlomků letadla, které po desítky let nacházeli náhodní turisté na svahu nad Pytláckou stezkou. 

Dnes se na místě nacházejí již jen drobné slitky spáleného kovu. Místo je nicméně dodnes dobře patrné díky tomu, že po nárazu letadla a následném požáru došlo k poškození lesního porostu a ten se v těch místech už nikdy neobnovil. Díky erozi půdy je v současnosti na místě pouze kamenitá suť smíchaná se spálenými zbytky kovu.

O události neexistuje žádný písemný záznam v kronikách okolních obcí a zdá se, že nikdo o ní neučinil ani soukromý zápis. Pamětníci, kteří ještě před několika lety žili, havárii německého letounu pouze dokázali časově situovat do první poloviny války, nejpravděpodobněji roku 1942. Četnické hlášení, která jsou v podobných případech užitečným zdrojem informací, zřejmě nebylo sepsáno, nebo zatím nebylo v archivech nalezeno.

Přestože se zatím nepodařilo identifikovat zřícený letoun, určité poznatky se podařilo zjistit. Mezi drobnými fragmenty na místě byl v roce 2008 autorem článku nalezen odlitek s kódem 111, je tedy jisté, že jde o stroj bombardovací stroj He 111.

Výrobní štítek letounu He 111.

Výrobní štítek letounu He 111.

Byla tehdy rovněž nalezena ventilová vahadla z motoru.Ta svědčí o tom, že šlo o letoun, který byl poháněn motory Daimler-Benz DB 601. Díky tomuto poznatku můžeme upřesnit verzi stroje. Je jisté, že jde o bombardovací stroj Heinkel He 111B, nebo He 111P. V roce 2016 se k autorovi dostala fotografie štítku, který byl před dlouhou dobou nalezen členy Východočeského leteckého archivu Čepí.

Díky němu víme, že typ stroje He 111, sériové číslo 2120 upřesňuje, že šlo o verzi P-2. Stroje této verze sloužily u Luftwaffe v prvních fázích druhé světové války, páteř německého bombardovacího letectva tvořily během Bitvy o Británii. V průběhu let 1941 a 1942 byly nahrazovány verzí „H“, která byla poháněna výkonnějšími motory Jumo. Bohužel záznam o havárii letounu výrobního čísla 2120 se nepodařilo nikde dohledat. 

Záznamy ke ztrátám letounů č. 2123 (sestřelen 26.8.1940 u East Witteringu) a 2124 (havárie v roce 1941 ve Villacoublay) ukazují, že letouny této části výrobního bloku byly přiděleny jednotce KG 55. Lze tedy pouze spekulovat, že „jesenický“ stroj u této jednotky během kampaně proti Británii létal rovněž. Je ovšem možné, že v pozdějším období byl od této bojové jednotky stažen a létal u některé transportní skupiny či v letecké škole. 

K „rozlousknutí“ toho případu by nejvíce přispěl nález hlášení o události v některém z archivů. Velmi důležitým vodítkem by rovněž bylo, kdyby se podařilo zjistit, který den se tragická událost v Jeseníkách odehrála. Pokud se tak nestane, zůstanou jména letců, kteří na svahu Břidličné hory zahynuli, navždy zahalena tajemstvím.

Můžete-li získat jakékoliv informace, které by nám pomohly záhadu havarovaného letounu na svahu Břidličné hory objasnit, ozvěte se, prosím, přímo autorovi článku a webu Letecká badatelna Pavlovi Krejčímu.

Pátrání v neznámých kapitolách letecké historie

Na řadě letišť za války působily letecké školy, které zajišťovaly výcvik pilotů, již byli následně přesunuti na frontu. Přestože celková organizace výcviku i technické zabezpečení bylo na vysoké úrovni, vzhledem k intenzitě výcviku docházelo k častým nehodám.

Od 70. let minulého století se zvolna začalo rozbíhat pátrání po místech havárií a sestřelů letadel. Zvláště na Moravě, kde působila skupina badatelů pod patronací časopisu Zápisník. V té době se ovšem pátralo po ideologicky správných strojích, tedy výhradně sovětských, případně rumunských.

Teprve na sklonku 80. let a hlavně po roce 1989 se rozběhlo pátrání rovněž po letadlech amerických, britských a německých. Od té doby se podařilo poměrně dobře poskládat rozsáhlou mozaiku událostí, které se na našem nebi v období 1939-1945 odehrály. Zásluhu na tom mají desítky nadšenců, kteří svůj volný čas trávili v archivech i v terénu, a podařilo se jim shromažďovat střípky dávno zapomenutých událostí. Německé záznamy se ovšem zachovaly ve značně nekompletním stavu.

Velkou pomoc při pátrání představují četnická hlášení místních stanic, případně kroniky obcí. I přes velkou snahu zůstaly některé letecké havárie dodnes neobjasněny. S odstupem více než sedmdesáti let je už velmi těžké dobrat se nových informací. Očitých svědků rychle ubývá, a tak je téměř jisté, že mnohé případy zůstanou neobjasněny navždy.

Autor je provozovatelem stránek Letecká badatelna, kde najdete komplexní informace nejen o dosud nezmapovaných kapitolách letecké historie.

Autor:


Nejčtenější

Vdechl život zapomenuté technologii, na jeho hodiny je pořadník

Moderní digitrony jsou nádherným designovým prvkem.

Historická technologie ve zcela moderním precizním provedení. Digitronové hodiny „Nixie Clock“ Dalibora Farného slaví...

Byl to nejbohatší šlechtic své doby, teď archeologové objevili jeho hrobku

Díváte se na takzvaný radarogram. To je výstup z měření georadarem na profilu...

V následujících dnech se dozvíme, zda tušení týmu českých archeologů, že objevili dosud neznámou hrobku nejbohatšího...



Fascinující paradox: český kutil vyrábí funkční parní stroje ze skla

Skleněné parní stroje z dílny Michala Zahradníka

Michal Zahradník je český sklář osmé generace. Od roku 1991 kromě obvyklých sklářských výrobků ve své dílně vyrábí i...

Eurotank bude německo-francouzský hybrid. Demonstrátor už jezdí a střílí

EMBT je hybrid mezi tanky Leopard 2 a Leclerc

Až 5000 tanků v hodnotě 75 miliard eur by měly dle německých prognóz nakoupit v příštích 20 až 30 letech evropské...

YouTube jako továrna na peníze. Jak na tomto portálu funguje reklama?

YouTube jako továrna na peníze

Vše se točí kolem peněz a na YouTube to není jinak. Jenže když se do reklamního kolotoče zamotají morálka a etika, může...

Další z rubriky

Vdechl život zapomenuté technologii, na jeho hodiny je pořadník

Moderní digitrony jsou nádherným designovým prvkem.

Historická technologie ve zcela moderním precizním provedení. Digitronové hodiny „Nixie Clock“ Dalibora Farného slaví...

Dobito za hodinu. Najeli jsme tisíc kilometrů v novém elektrickém nissanu

Nissan Leaf

Vyzkoušeli jsme nový elektromobil Nissan Leaf. Podívejte se na naši stručnou videoreportáž po ujetí bezmála tisícovky...

„Raketoplán před raketoplány“ měl oslnit, teď chátrá na dvoře

Maketa raketoplán ve skutečné velikosti v hale závodu společnosti North...

Než se zavede do ostrého provozu nějaký úplně nový dopravní prostředek, je zapotřebí jej nejprve důkladně vyzkoušet. K...

Najdete na iDNES.cz