Rusové ztrácejí u partnerů kredit, říká český odborník k nehodě Sojuzu

aktualizováno 
Porucha nosiče Sojuz bude mít největší dopad na provoz ISS, říká Michal Václavík z České kosmické kanceláře. Mimo jiné bude nutné rozhodnout, co bude dále s „navrtaným“ modulem.

Start lodě Sojuz MS-10 se nezdařil, posádka musela přistát nouzově přistát. (11. října 2018) | foto: Reuters

(Odpovědi jsou založeny na tom, co se o příčinách a okolnostech nehody vědělo 11. října v podvečer. Situace se může rychle měnit.)

Michal Václavík

(* 14. ledna 1985, Vsetín) je český popularizátor kosmonautiky, propagátor výzkumu v mikrogravitaci a amatérský astronom.

Studoval na ČVUT v Praze a nyní pracuje v České kosmické kanceláři (Czech Space Office - CSO). Působí také jako externí pracovník na Hvězdárně Vsetín.

Ruský kosmický program se v poslední době potýká s problémy a dnešní start ukazuje, že to asi nebude náhoda. Dá se ze současných informací zjistit, co se přibližně stalo a zda je možné, že je to důsledek rozsáhlejších problémů a poměrů v Roskosmosu?
Ruská kosmonautika se v posledních letech nachází ne v úplně ideálním rozpoložení. Provází ji havárie nosných raket (Sojuzu i Protonu), zpoždění u významných projektů a postupná ztráta kreditu u zahraničních partnerů. Kosmonautika je samozřejmě spojena s vysokými nároky na techniku a s občasnou havárií či neúspěchem, ale situace v Ruské federaci již vystupuje nad statistické hodnoty. Svůj podíl na tom má výrazné podfinancování (při nutnosti stále plnit téměř všechny zadané úkoly), časté personální změny ve vedení významných podniků i samotného Roskosmosu a odliv mladých odborníků do zahraničí nebo jiného sektoru – vojenství a těžařství. Situace okolo mise Sojuzu MS-10 tento stav na pohled potvrzuje, ale počkejme si na oficiální závěry vyšetřovací komise. 

Fotografové sledují start lodě Sojuz MS-10 z kosmodromu Bajkonur v Kazachstánu....

Fotografové sledují start lodě Sojuz MS-10 z kosmodromu Bajkonur v Kazachstánu. (11. října 2018)

Co tedy víme: start proběhl dnes v 10:40:15 SELČ z kosmodromu Bajkonur a cílem byla Mezinárodní kosmická stanice (ISS) se zkráceným šestihodinovým příletem. Na palubě lodi Sojuz MS-10 byla dvoučlenná posádka – ruský kosmonaut Alexej Ovčinin a jeho americký kolega Nick Hague. Let nosné rakety probíhal normálně až přibližně do druhé minuty. V čase 114 sekund po startu se odhodila věžička systému SAS, který slouží k záchraně posádky při havárii nosné rakety na startovací rampě a při nízkých rychlostech. Po tomto čase by již představovala mrtvou zátěž, protože k záchraně kosmické lodi dochází jiným způsobem. 

O přibližně čtyři sekundy později dochází podle plánu k odhození postranních bloků (bloky B, V, G a D) a v práci pokračuje pouze centrální stupeň (blok A). Přibližně v tomto okamžiku došlo k anomálii, při níž (minimálně) jeden postranní blok narazil do centrálního stupně. První informace hovořily o rozlomení jednoho z postranních bloků. Tato informace nebyla nakonec oficiálně zatím potvrzena, ale při podrobném prozkoumání videozáznamu jde vidět více odpadlých kusů, než bývá obvyklé.

11.října 2018 v 13:53, příspěvek archivován: 11.října 2018 v 19:34

I made a comparison between a normal #soyuz booster separation and that of #SoyuzMS10 this morning. Differences are clear. Debris and a less symmetrical look to this mornings failure. cc: @NASASpaceflight https://t.co/qlaugluslF

Srovnání záběrů z 11. října se záběry z povedeného startu nosiče Sojuz-FG. 

Je otázkou, zda fragmentace byla příčinou či až následkem anomálie. Dalším projevem, který ukazoval na to, že oddělení neproběhlo standardně, byla nesymetrie tzv. Koroljova kříže a vyšší množství spalin. Samotní kosmonauti a poté i řídicí středisko jako čas, „kdy se něco stalo“, označují 122. sekundu letu. 

Náraz postranního bloku nebyl pravděpodobně nijak silný, neboť motor centrálního stupně dále pracoval (ze samotného videozáznamu není jasné, zda na nominální tah). Některé zdroje spekulovaly o proražení nádrže na kapalný kyslík v centrálním stupni, ale tomu nakonec zatím dostupné důkazy nenasvědčují. Došlo ale jistě k poškození dalších systémů centrálního stupně, kosmonauti také hlásili ztrátu informací o stupni. 

U následujících událostí nám prozatím chybí jejich přesné zasazení do časové osy a celkového kontextu, takže jde již spíše o spekulace. Kosmonauti postupně hlásili, že se nacházejí ve stavu mikrogravitace a následně opět pociťuji přetížení, to by odpovídalo okamžiku oddělení lodi krátce po ohlášení problému. To se ukazuje podle posledních zpráv jako velmi pravděpodobné. 

Návratový modul Sojuzu MS-11 po nouzovém přistání v kazašské stepi

Návratový modul Sojuzu MS-11 po nouzovém přistání v kazašské stepi

Následovalo automatické odhození aerodynamického krytu, které (asi) nebylo správně indikováno v řídicím středisku, nechalo si proto tuto informaci potvrdit velitelem Sojuzu. Následovalo rozdělení sestavy kosmické lodi Sojuz MS na tři díly – servisní, orbitální a návratový modul. V tom posledně jmenovaném oba kosmonauti bezpečně přistáli. Protože šlo o havarijní přistání, proběhlo po balistické křivce, při které běžně zažívají kosmonauti vyšší přetížení. 

V tomto případě však došlo k přechodu do režimu nouzového návratu při relativně nízké rychlosti a maximální hlášené přetížení bylo okolo 6-7 G. Přistávací modul dosedl přibližně 400 kilometrů od Bajkonuru v blízkosti kazašského města Žezkazgan. Posádka po přistání bez pomoci opustila přistávací modul a vyčkala na přílet vyhledávací a záchranářské skupiny. Po prvotním lékařském vyšetření byli oba vrtulníkem přepraveni zpátky na Bajkonur, následně do Moskvy.

Jak vážná to byla událost a mohla bezprostředně ohrozit kosmonauty na životě, nebo jsou na podobný záchranný manévr připravováni?
Situace je to samozřejmě nestandardní, ale kosmonauti jsou na ni cvičeni a vědí, jak se v dané situaci zachovat. Obrovskou výhodou v tomto případě bylo, že nosná raketa Sojuz-FG zůstala vcelku a například neexplodovala. Byl tedy dostatek času provést potřebné úkony k nouzovému přistání. Přetížení, které na posádku působilo, nebylo nijak vysoké a tyto hodnoty jsou pro trénovaného člověka zvládnutelné a nikterak jej neohrožují na zdraví a už vůbec ne na životě. Také na přistání mimo zajištěnou oblast jsou kosmonauti trénovaní a mají plnohodnotný výcvik i na několikadenní přežití v drsných podmínkách. Přistávací modul kosmické lodi Sojuz MS je také uzpůsoben pro bezpečné přistání na vodní hladině. Zdravotní stav Alexeje Ovčinina i Nicka Haguea je vzhledem k okolnostem dobrý a bylo na nich vidět spíše zklamání.

Nick Hague a šéf Roskosmosu Andrej Rogozin během lékařské kontroly po nouzovém...

Nick Hague a Alexeje Ovčinin během lékařské kontroly po nouzovém přistání lodi Sojuz MS-11 11. října 2018.

Jaké budou následující kroky a kdy můžeme očekávat první výsledky vyšetřování?
Ředitel Roskomosu oznámil ustavení speciální vyšetřovací komise. Závěry nebudou určitě hned a vyšetřování jistě zabere několik týdnů rozborů telemetrie, video a fotodokumentace a případných nalezených částí nosné rakety. Další osud nosných raket Sojuz bude velmi záviset právě na závažnosti nálezů vyšetřovací komise. Podle toho se rozhodne, jakým způsobem bude znovu uvedena raketa Sojuz-FG do provozu.

Čím déle bude vyšetřování trvat, tím větší bude dopad na ruskou kosmonautiku a průmysl. Rakety Sojuz jsou nabízeny také jako komerční nosiče a využívá je také Evropská kosmická agentura. 

Největší dopad však má tato událost na provoz stanice ISS. Na její palubě je v současné době tříčlenná posádka a ke stanici je připojena kosmická loď Sojuz MS-09 (to je ta, kterou nechvalně proslavil navrtaný otvor v orbitální sekci). Životnost každé lodi Sojuz je omezen, zejména s ohledem na použití vysocekorozivních pohonných látek. Posádka se tedy bude muset vrátit přibližně v polovině února 2019. Mohlo by to zvrátit dopravení Sojuzu MS-11 k ISS v nepilotovaném režimu, který by umožnil prodloužení pobytu posádky na ISS až o dalších 220–240 dní. Zároveň by se také nemusela posádka vracet ve vrtáním poškozeném Sojuzu MS-09. 

Další možností je recertifikace Sojuzu MS-09 k delšímu zadokování u ISS, čímž se ale zvýší riziko selhání a bude na příslušných odbornících zhodnotit, zda je míra rizika přijatelná. Třetí možností je pak opustit stanici ISS před koncem životnosti Sojuzu MS-09 a uvést ji do automatického režimu, ve kterém se naposledy nacházela v roce 2000.

Autoři: ,

Nejčtenější

Alza to zase zkouší. Zákazníkům do košíku „tajně“ přihodí nechtěné věci

Stačí chvilka nepozornosti a obchod vám do košíku přidá něco, co jste si...

Před odesláním objednávky v e-shopu si dobře zkontrolujte obsah košíku. Je možné, že vám tam bez vašeho vědomí něco...

Alza dostala pokutu za přidávání zboží do košíku. A není jediná

Česká obchodní inspekce pravomocně rozhodla o udělení pokuty pro společnost...

Společnost Alza.cz bude muset zaplatit 150 tisíc korun za to, že zákazníkům přidávala do košíku zboží, na které sami...

Tom Cruise: Vypněte funkci vylepšení pohybu na svých televizorech

DO KINA: Tom Cruise a Úžasňákovi budou znovu zachraňovat svět

Tom Cruise na svém twitterovém účtu nabádá filmové fanoušky k vypnutí funkcí pro vylepšení vykreslení pohybu při...

Vyzkoušeli jsme nejlepší způsob, jak sledovat televizi. Poradíme i vám

Test set-top-boxů pro televizi přes internet

Nezajímá vás kdy pořad jde, ani kolik je v něm reklam. Pustíte si jej kdykoli během i po odvysílání a reklamní bloky...

Raketa Falcon 9 neúspěšně přistála do moře, náklad ale letí dál k ISS

Nepovedené přistání Falcon 9

Porucha hydraulického čerpadla znemožnila přistání nosného stupně rakety Falcon 9. Přistál, či spíše spadl, do moře...

Další z rubriky

Nová posádka je na ISS. Ta, která v říjnu nedoletěla, poletí v březnu

Posádka rakety Sojuz úspěšně dorazila na vesmírnou stanici ISS.

Nová posádka dorazila bez problémů po několikahodinovém letu na ISS. Od října tam již měli být další obyvatelé, ale...

Úspěch! Sonda InSight přistála na Marsu. Fotí a roztáhla solární panely

Sonda InSight přistává na povrchu Marsu (ilustrace).

U Marsu se odehrálo napínavé „divadlo“. Na povrch planety úspěšně přistála sonda InSight. Poprvé v historii tento...

Astronomové objevili planetu vzdálenou jen šest světelných let

Astronomové potvrdili objev planety vzdálené jen šest světelných let

Od šedesátých let minulého století trvá pátrání po planetě u jedné z nejbližších hvězd naší sluneční soustavy. Její...

Najdete na iDNES.cz