Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Nejdelší letecký souboj nad Vietnamem. Stíhač zápasil s přetížením až 8 G

aktualizováno 
Americký stíhací pilot soupeřil v roce 1967 celých deset minut se šesti vietnamskými migy. Souboj dodnes studují vojenští piloti jako ukázku klasického boje s moderními stíhači. Navzdory očekávání totiž rakety vzduch-vzduch tak docela neukončily éru leteckých soubojů muž proti muži.

Legendární F-8 Crusader, přezdívaný Poslední střelec

Ve válce ve Vietnamu se očekával konec klasických leteckých soubojů muže proti muži (tzv. dogfight). S příchodem naváděných raket vzduch-vzduch se měly kanóny a kulomety stát záležitostí minulosti. Vietnamská válka ale ukázala, že ještě není čas se s hlavňovými zbraněmi na palubě loučit. Občas ale byly oba typy zbraní nespolehlivé.

Hlavní změny po druhé světové válce se odehrály v rychlosti - byla překonána nadzvuková bariéra, a v "inteligenci" zbraňových systémů - poprvé se objevují opticky naváděné pumy nebo tepelně naváděné rakety.

Letci (5. díl)

Letoun F-8 Crusader patří k nejdéle sloužícím letounům amerického letectva - od prototypu z roku 1955 až po poslední funkční kus, předaný Národnímu leteckému a vesmírnému muzeu v roce 1987. Byl to také poslední letoun, který byl vybaven kanóny coby primární zbraní. Přezdívalo se mu tedy "Poslední střelec" - obvykle byl vyzbrojen čtveřicí 20mm kanónů.


Spolupracujeme s Českou televizí

Dokumentární seriál Letečtí stíhači v boji

Česká televize uvádí dokumentární cyklus Letečtí stíhači v boji, který nás coby diváky přenese doprostřed slavných leteckých bitev. Za pomoci počítačových simulací a efektní grafiky před námi ožijí létající stroje. Z úst pilotů uslyšíme vzpomínky na každý detail dramatických střetů a díky přehledné vizualizaci konečně pochopíme některé méně známé nuance leteckých soubojů...

Díl "Poslední střelec" uvidíte dnes (v úterý 3. 2. 2009) od 20:00 na ČT1.

Více na stránkách České televize

Americké námořnictvo potřebovalo s příchodem nadzvukové éry silně vyzbrojený proudový stíhač schopný vzlétat a přistávat na letadlových lodích. Volba padla v červnu 1953 na koncept firmy Chance Vought Aircraft. Roku 1955 vzlétl první prototyp F-8 Crusaderu. Poháněl ho motor Pratt and Whitney J57 a už při prvním letu překonal hranici rychlosti zvuku. Po dalších úpravách vytáhli konstruktéři rychlost přes 1 600 km/h (tedy v Americe magických 1 000 mil za hodinu). Maximální rychlost se nakonec vyšplhala až na 1 975 km/h (Mach 1,86).

"Do toho motoru jsem se doslova zamiloval," vzpomíná pilot Paul Gillcrist. "Také mi několikrát zachránil život. Dokázal mě dostat z potíží a měl až neuvěřitelnou výdrž. Piloti crusaderů na to někdy hřešili víc, než měli. Letoun byl elegantní a motor vydával fantastický zvuk. Takový motor je u taktického letounu nesmírně důležitý. I při vážném poškození v boji stále funguje."

Letci (5. díl)

Crusader se stal letounem všestranným, kromě stíhání také bombardoval nebo pořizoval letecké fotografie. Známé snímky raketových základen z období "kubánské krize" přinesl z jedné ze svých misí právě průzkumný RF-8. Nejznámější epizodou tohoto letounu jsou však boje nad Vietnamem, kde crusadery soupeřily i s legendárními letouny sovětské výroby - MiG 17 a MiG 21.

Letci (5. díl)

Opravdové střetnutí s migy bylo v počátku války spíše vzácností. Severovietnamská armáda tyto stroje šetřila a nasazovala je pouze jako jednu z více součástí systému protivzdušné obrany. Daleko víc se piloti báli tisíců mobilních protiletadlových děl a sovětských raket země-vzduch. Na souboje s migy se ale podle výpovědí tehdejších stíhačů přímo těšili.

Nejdelší letecký souboj vietnamské války

A toto přání se splnilo korvetnímu kapitánovi Richardu Schaffertovi v míře více než vrchovaté. Když 14. prosince 1967 odstartoval jako doprovod bombardéru A-4, uslyšel ve vysílačce hlášení: "Z Hanoje startují čtyři rudí banditi." Migy jsou na cestě. Schaffert se domníval, že čtveřice míří k hlavní úderné skupině 25 km před ním. Další hlášení ale ukázala, že se blíží k němu.

"Přicházela další hlášení: 'Čtyři rudí banditi ve vzdálenosti 30 kilometrů, 15 kilometrů.' Když řekli 5 kilometrů, roztřásl jsem se jako ženich před obřadem," přiznává Schaffert. Vystoupal výkrutem nad pomalejší bombardér, aby ho mohl lépe ochránit.

Letci (5. díl)

V tu chvíli mezi ním a bombardérem A-4 prolétly dva migy a stáčely se s evidentním úmyslem dostat se za bombardér. Schaffert věděl, že to může být léčka - někde v okolí jsou přece další dva migy. Bezprostřední hrozbu ale nemohl ignorovat. Zapnul forsáž a vrhl se dolů na migy.

Vedoucí mig uhnul, ale jeho číslo dvě manévr neodhadl a ocitl se v Schaffertově zaměřovači. "Měl jsem ho přímo před sebou a nebe bylo krásně modré. Slunce bylo na západě a já měl pod křídlem ten zbrusu nový AIM-9D Sidewinder, který si jen tak spokojeně vrněl," líčí pilot "poetickou" scénu. "Ve vzdálenosti asi dvou kilometrů jsem vypálil. Vypadalo to jako scéna z filmu."

Letci (5. díl)

Jenže tepelně naváděná střela minula cíl. "Nemohl jsem tomu uvěřit. Jako kdyby se nad vámi objevilo hejno kachen, vy byste vystřelili a dolů by nespadlo nic," mrzí dodnes Schafferta promarněná šance snadného sestřelu. Nic snadného ho už nečekalo. Ve chvíli, kdy připravoval další rakety, ho zasypala salva kulek z deváté hodiny. Přesně, jak se obával: ony dva migy ho vlákaly do léčky a druhý pár severovietnamských stíhaček ho měl jako na dlani. Začal jeden z nejdelších zaznamenaných leteckých soubojů. Zatímco průměrný letecký souboj trvá necelou minutu, tento trval plných deset minut.

Schaffert zahájil prudkou levotočivou zatáčku a zatímco čelil přetížení 8 G, migy ho přeletěly. Bombardér A-4 se vzdálil a crusader zůstal sám proti čtyřnásobné přesile. Schaffert se mohl spolehnout jen sám na sebe a na přednosti svého stroje. Hodlal jich využít naplno: "Postavil jsem crusader na ocas a udělal to, v čem byl nejlepší – šel jsem kolmo nahoru. Zhruba ve výši sedmi a půl tisíc metrů jsem se převrátil na záda, abych se podíval, co se pode mnou děje."

Letci (5. díl)

Jeden pár migů ještě stoupal a Schaffert proti němu prudce proletěl k páru druhému, který má nižší rychlost a je tedy zranitelnější. Svůj střemhlavý let vybral až 3 000 m n. m. - obrovské přetížení mu z obličeje strhlo kyslíkovou masku a mikrofon. Stoupavým výkrutem zaujal bojovou pozici za oběma migy.

Letci (5. díl)

Aby mohl zaměřit raketu Sidewinder, nesmí příď jeho letounu svírat s ocasem migu úhel větší než 20 stupňů. Konečně dostal očekávaný signál a pálí. Neměl ale už šanci si ověřit, zda raketa zasáhla cíl - druhý pár migů už ho zasypal střelami z osmé hodiny shora. Schaffert reagoval improvizovaným manévrem: "vykopl" směrovku doleva a strhl crusader dolů. Migům se z jejich pohledu doslova propadl do hlubin. Ihned poté obrátil stíhačku do prudkého stoupání s plnou forsáží. Migy ho následovaly vzhůru, ale silnější motor crusaderu byl opět na Schaffertově straně. Ve výšce 7 500 metrů doufá americký pilot v přestávku v boji a hledá na západě nějaká spřátelená letadla. Marně. Místo toho uviděl dva nepřátelské stroje MiG 21, jak se blíží přímo k němu. "Co se to proboha děje?" blesklo mu hlavou.

Letci (5. díl)

Nový typ migů nesetrval v souboji dlouho. Vyslaly k němu čtyři tepelně naváděné střely Atol, žádná z nich ho ale nezasáhla. Migy se pak ztratily stejně rychle, jako se objevily. Severovietnamci jich neměli ani dvacet a nasazovali je velmi opatrně. Obvykle nové stíhače zaútočily vysokou rychlostí, vypálily všechny své rakety v naději, že se jim podaří dosáhnout šťastného zásahu, a oblast rychle opustily. Klasickým soubojům s americkými letouny se zásadně vyhýbaly.

Schaffert tak mohl svou pozornost opět soustředit na migy pod sebou. Musel pamatovat na vysokou rychlost, ve které byl jeho stroj lépe ovladatelný než stroje protivníků, v menších rychlostech by ho migy přemanévrovaly. Pokusil se bližší dvojici migů rozdělit. Nejprve provedl stoupavý výkrut vnější stranou a při výletu z něj vypálil po číslu dvě. Místo sledování rakety, zda zasáhla cíl, zopakoval výkrut a dostal se za vedoucího páru. Přepnul na kanóny a začal pálit.

Ale všechny kanóny se po nějakých sedmi ranách zasekly. Přetížení, ve kterém pilot pálil, bylo příliš velké. Schaffert dostřílel. Jeho jediným úkolem teď bylo přežít. Při únikovém manévru na něj mig stihl vypálit, ale salva minula cíl. Schaffert přešel do vertikálního stoupání a mig ho následoval.

Letci (5. díl)

Na vrcholu stoupání crusader přešel do střemhlavého letu a protivník manévr zopakoval. Tomuto manévru se říká "vertikální nůžky": "Myslím, že jsme oba uvažovali stejně. Otočit se a dostat čumák za ocas toho druhého. Při stoupání rychle zpomalujete. A když se vám podaří dostat nos letounu jen kousíček za toho druhého, můžete ho sestřelit." Pilot v migu ovšem netušil, že ho crusader sestřelit nemůže. Zato Schaffert si své zoufalé postavení uvědomoval až příliš dobře: "Skoro jsem cítil, jak se ke mně při každé obrátce pomaličku přibližuje. Při páté nebo šesté obrátce mi bylo jasné, že v dalším stoupání mě pravděpodobně dostane do zaměřovače a bude moci střílet."

Schaffert musel udělat něco nečekaného. A to hned. Počkal na příští průlet nejnižším bodem a místo stoupání klesnul až na úroveň vrcholků stromů. S přídavným spalováním se co nejrychleji, těsně nad zemí, vzdaloval od překvapeného migu. "Přes rameno jsem viděl, že dokončil obrat a mířil za mnou a potom se najednou odpoutal. Ve vzdálenosti zhruba dva a půl kilometru jsem zahlédl břicho jeho letadla a bylo mi jasné, že to taky odpískal."

Statistiky a nástup phantomů

Je netradiční, že jeden z nejzajímavějších soubojů vietnamské letecké války neskončil sestřelem. Jinak měl ale letoun F-8 Crusader velice dobré výsledky soubojů s migy: Američané udávají šest sestřelených migů na jeden v souboji ztracený crusader. Velké ztráty na straně USA ale působila protiletecká obrana a také nehody mimo bojiště. 

Koncem 60. let začal letoun F-8 postupně ustupovat F-4 Phantom. "Bylo to období studené války a panovaly obavy z hrozby ruských bombardérů. A phantom byl rychlejší," zdůvodnil postupný nástup rychlejší stíhačky pilot Paul Speer. "Mohl být okamžitě nasazen v místě potřeby. A upřímně řečeno: F-4 byl zkrátka pro dané úkoly vhodnějším letounem."

Letci (5. díl)

Přestože se o F-8 mluvilo jako o posledních střelcích, hlavňové zbraně byly i na F-4 a dalších letounech. Zkušenosti pilotů crusaderů se dodnes učí v americké škole stíhacích pilotů. Richard Schaffert dodává i vzkaz, motto, kterým se piloti F-8 řídili: "Bojujte s čistou hlavou, protože se nemáte čeho bát."

Více:

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

V uplynulých dnech byli pražští taxikáři vůči řidičům Uberu i agresivní.
Proč Uber tak děsí taxikáře? Jak porušuje zákon, není jasné

Agresivní odpor taxikářů vůči řidičům služby Uber v mnohém připomíná ničení strojů za průmyslové revoluce. O co vlastně jde? Složitý spor mezi „starým“ a...  celý článek

StreetDrone One s jedním ze svých tvůrců, Josephem Smithem.
Nejlepší auto na hraní, co jste kdy viděli. Cenou opravdu překvapí

Mnichov (Od zpravodaje Technet.cz) Na palubce má velké červené tlačítko, které v případě nouze okamžitě odpojí autonomní řízení. Projekt s názvem StreetDrone ONE je malý autonomní elektromobil,...  celý článek

Nerost cinvaldit, tedy slída s malou příměsí lithia
Návrat těžby na Cínovec? Co byste měli vědět o českém lithiu

V posledních dnech tak hojně zmiňované zásoby lithia v České republice nejsou sice ze světového hlediska nijak ohromné, ale také nejsou zanedbatelné. A byť jde...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.