Dokumentární rekonstrukce nejhorší katastrofy jediného letadla v dějinách

Dokumentární rekonstrukce nejhorší katastrofy jediného letadla v dějinách | foto: ČT1

Nejhorší havárii letadla v dějinách nemohli piloti nijak zabránit

  • 56
Letadlo se stalo neovladatelným kvůli chybě staré sedm let. Nejhorší ale je, že Japonci odmítli pomoc amerického vrtulníku a dorazili na místo neštěstí až po dvanácti hodinách. Mezi troskami zatím umírali lidé.

V pondělí 12. srpna 1985 došlo k nejhorší letecké havárii jednoho letounu v historii, při které zahynulo 505 cestujících a celá patnáctičlenná posádka letounu Boeing 747. Podle výpovědi čtyř žen, které katastrofu přežily, mohly být ztráty menší, kdyby se k nim záchranáři nedostali tak pozdě. Kdo nebo co způsobilo, že se letoun vymkl kontrole?


Letecké katastrofy - dokument

Letecké katastrofy (Drama nad horou Fudži)Tento článek vychází z kanadské dokumentární rekonstrukce "Mayday", kterou vysílá Česká televize pod názvem Letecké katastrofy.

Většina fotografií v tomto článku pochází právě z dokumentu, který vysílá ČT1 v úterý 27. listopadu od 20:00.


Vnitrostátní let z Tokia do Osaky

Tokijské letiště Haneda zažívá jeden ze svých vytíženějších dnů. Je předvečer japonského svátku Obon a tradice si žádá, aby jej rodina strávila pohromadě. Vnitrostátní linky mají napilno. Mnoho vnitrostátních letů zajišťuje v Japonsku letoun Boeing 747-SR (Short Range - krátký dolet). Výjimkou není ani let Japan Airlines 123, letící z Tokia do Osaky.

Letecké katastrofy (Drama nad horou Fudži)

V kokpitu sedí devětatřicetiletý kapitán Masami Takahama, který patří mezi nejzkušenější piloty společnosti. V pilotním křesle je ale mladší Jutaka Sasaki, první důstojník, který bude pod dohledem zkušenějšího kapitána let řídit. O zbytek se stará palubní inženýr Hiroši Fukuda.

Let probíhá podle záznamů černé skříňky bez problémů, letadlo odstartovalo a stoupalo do výšky 7500 metrů. Plánovaná doba letu byla 54 minut. Dvanáct minut po startu se ale z ničeho nic ozve v kabině cestujících výbuch. Nikdo neví, co se stalo.

Letecké katastrofy (Drama nad horou Fudži)

Protože dochází k dekompresi, automaticky se spouštějí kyslíkové masky. Letušky se snaží uklidnit pasažéry a pomáhají jim s nasazením masek na obličej. Personálu pomáhá i letuška Jumi Očiai, která je mimo službu.

Letecké katastrofy (Drama nad horou Fudži)

Klesá tlak!

V pilotní kabině mezitím piloti prověřují, co se vlastně stalo. Kapitán měl podezření, že se utrhl kryt podvozku a tak to začali prověřovat. Nastavili také odpovídač na kód "7-7-0-0". Je to nouzový signál, který se okamžitě zobrazí pozemní kontrole.

Letecké katastrofy (Drama nad horou Fudži)

Piloti mezitím zjišťují velice znepokojivou skutečnost - stroj je pomalu přestává poslouchat. Motory přitom pracují tak, jak mají. Na vině, jak se vzápětí ukáže, je hydraulika a její klesající tlak. Na hydraulickém ovládání jsou závislé pohyblivé plochy jako výškovka nebo kormidlo, zodpovědné z velké části za možnost řízení letadla. Jsou to životně důležité systémy. Kapitán žádá o nouzový návrat na letiště Haneda, které je mu dispečerem schváleno. Piloti teď musí letadlo otočit a vrátit se, odkud vylétli.

Řízení je ovšem docela přestalo poslouchat. Jumbo Jet se dostal do fugoidní křivky. Zjednodušeně jde o to, že stroj střemhlav klesá, po dvanácti stech metrech se vyrovná a začne stoupat. Piloti jsou v takovém případě bez řízení prakticky bezmocní.

Letecké katastrofy (Drama nad horou Fudži)Letecké katastrofy (Drama nad horou Fudži)

V žádném případě nemohli jednoduše provést obrat o 180 stupňů a vrátit se na letiště, Dispečeři je proto chtějí navigovat na nagojské letiště, které mají přímo v kurzu. Kapitán ale chce zpátky do Tokia. Je tam delší dráha a lepší vybavení pro zvládání nouzových situací.

Dochází kyslík

Pilotům se ale stále nedařilo dostat letoun pod kontrolu. Cestující vzadu měli touto dobou výrazné potíže s dýcháním, některé kyslíkové masky selhaly. Piloti si sice řekli "nasadíme si kyslíkové masky", ale z nějakého důvodu tak neučinili. Možná byl již kapitán i jeho posádka pod vlivem nedostatečného přísunu kyslíku (hypoxie).

U dveří R5 byla situace nejhorší. Piloti se domnívali, že se utrhly, a nahlásili to dolů. Pozemí tým zvažoval, jaké je možné poškození letadla a jak situaci řešit.

Paprsek naděje

Kolísavé dráhy Boeingu 747 si všimla i hlídka na americké základně v Jokotě. Dispečer letounu nabídl jejich dráhu k nouzovému přistání.

Letecké katastrofy (Drama nad horou Fudži)

Piloti jej ale nejspíše neslyšeli. Právě věnovali plnou pozornost tomu, jak získat letadlo zpět pod kontrolu. Vlastně jediné, co ještě ovládali, byl tah motorů. Zkoušeli tedy, jak bude na změny tahu reagovat zběsilá křivka letu.

Během těchto pokusů zjišťují, že když zvýší výkon motorů a tím i rychlost, zatímco stroj klesá, pád se vyrovná a příď letadla se zvedne  nahoru. A pokud přiškrtí plyn během stoupání, nos letounu poklesne a stroj přejde do pádu. Tyto kroky jsou přesným opakem běžného postupu. Zdá se však, že fungují a pilotům se povedlo šílené výkyvy ustálit.

Poté následuje další experiment. Zvýšením tahu levého motoru se jim daří pomalu zatočit doprava směrem k Tokiu.

Vzápětí je ale štěstí opouští. Během složitého manévrování vypadnou z rytmu a Boeing 747 se opět začne zmítat. Uklidní jej (alespoň trochu) vysunutím podvozku. Letadlo se ale po chvíli, nedaleko hory Fudži, dostalo do střemhlavého pádu.

Po třech kilometrech klesání se pád nečekaně vyrovnal. Piloti se ale nyní pohybují těsně nad terénem, alespoň v nejnižších částech křivky, do které se letadlo opět dostalo.

Letecké katastrofy (Drama nad horou Fudži)Letecké katastrofy (Drama nad horou Fudži)

S řízením už posádka zápolí třicet minut od výbuchu. Tokijské letiště jim nemůže nijak pomoci, kromě toho, že se připravuje na jejich nouzové přistání. Letušky podle audio záznamů celou dobu uklidňovaly cestující. Ti ale tušili vážnost situace, mnozí z nich se připravovali na to, že se blíží konec jejich života.

Letecké katastrofy (Drama nad horou Fudži)


Bez možnosti letoun ovládat je konec nevyhnutelný. Letadlo pokaždé jen o kousek míjí hornatý povrch. Při jednom z propadů letadlo začne klesat ještě výrazněji.

Video - ukázka z dokumentu

Čtyři minuty před sedmou hodinou večer, 44 minut po startu, zmizel let 123 z radarů. Letoun havaroval na horském svahu, výbuch způsobil požár lesa.

Letecké katastrofy (Drama nad horou Fudži)

Opožděná záchrana

Vrtulník z americké základy v Jokotě byl na místě neštěstí za dvacet minut. Příslušníci námořní pěchoty byli připraveni spustit se mezi hořící trosky, ale nedostali povolení. Zástupci japonské vlády nařídili, aby se vojáci vrátili na základnu, protože záchranné operace provede japonská civilní obrana.

Letecké katastrofy (Drama nad horou Fudži)

Ta se dostala na místo nedlouho poté, ale kvůli malé viditelnosti a žádným známkám po přeživších se pilot rozhodl, že nepřistane, požár zasáhl plochu asi 300 metrů čtverečních a pod ním byl neznámý terén. Záchranáři japonské civilní obrany strávili noc ve vesnici 63 kilometrů od vraku letadla. Na místo dorazili až ráno, 12 hodin po nehodě.

Čtyři zázraky

Trosky byly rozesety stovky metrů od sebe. Letoun totiž nejprve rozčísl stromy a narazil o 400 metrů dále do svahu, kde se převrátil. Prošel až stonásobným přetížením. Záchranáři proto nemohli věřit svým očim, když mezi mrtvými těly nalezli živou osobu - letušku Jumi Očai. Z větví stromů vyprostili záchranáři další dívku - dvanáctiletou. Vrtulník ji přepravil do bezpečí.

Letecké katastrofy (Drama nad horou Fudži)Letecké katastrofy (Drama nad horou Fudži)

Havárii přežily ještě další dvě cestující, všechny ze zadní části letadla, která pravděpodobně nebyla vystavena takovému přetížení. Podle výpovědi žen, které přežily, mohly být ztráty na životech menší: "Po havárii jsem kolem sebe slyšela spoustu lidí přerývaně dýchat a lapat po dechu," vzpomíná  Jumi. "Ozývalo se to ze všech stran. Nějaký chlapec volal maminku. Zřetelně jsem slyšela nějakou mladou ženu říct: 'Ale no tak.' A pak chlapecký hlas pronesl: 'Dobře, vydržím to.' Zněl jako školák. Pak jsem v dálce zaslechla vrtulník. Neviděla jsem žádná světla, ale slyšela jsem, jak se blíží. 'Zachrání nás,' pomyslela jsem si. Mávala jsem, co to šlo, ale letěl dál a nakonec zmizel. Potom jsem už hlasy toho chlapce ani té ženy neslyšela."

Letecké katastrofy (Drama nad horou Fudži)

Kde se stala chyba?

Kromě záchranných prací, které byly zřejmě na začátku špatně zorganizované, se ale chyba musela stát ještě někde jinde. Jak je možné, že se letadlo stalo neovladatelným? A následovala otázka ještě děsivější: jde snad o skrytou vadu, která je vlastní všem Boeingům 747, jichž je v provozu po celém světě na šest set? Bylo v zájmu aerolinií i letecké společnosti co nejlépe objasnit, k čemu vlastně došlo.

Případem se zabýval americký vyšetřovatel Ron Schleede z Národní rady pro dopravní bezpečnost. Po dlouhých jednáních prosadil, že jeho kolegové i zástupci firmy Boeing se budou moci účastnit vyšetřování. Japonská policie je prý i tak hlídala na každém kroku.

Letecké katastrofy (Drama nad horou Fudži)

Vyšetřování probíhalo přímo na místě nehody. Se svými příbuznými se sem přijelo rozloučit mnoho lidí. V troskách se nalezly vzkazy, které lidé napsali ve chvíli, kdy věděli, že nemají šanci přežít.

"Drahá ženo. Život s tebou byl krásný. Jsem pyšný na naše děti. Nikdy by mě bylo nenapadlo, že včerejší večeře bude naší poslední."

Co se vlastně stalo?

Ze vzkazů nešlo nijak vyčíst, k čemu na palubě došlo. Ani záznam zvuku nepřispěl k objasnění, piloti sami totiž nevěděli, co je potkalo. Dveře R5, které hlásili jako utržené, se na místě nehody našly. Pátrání se muselo ubírat jiným směrem. Prvním klíčem k pochopení se stala fotografie padajícího letadla, kterou jeden amatér ze země pořídil.

Letecké katastrofy (Drama nad horou Fudži)Letecké katastrofy (Drama nad horou Fudži)Letecké katastrofy (Drama nad horou Fudži)





Letecké katastrofy (Drama nad horou Fudži)

Když ji odborníci na počítači doostřili a promítli přes ni natočený plán nepoškozeného letadla, bylo hned jasné, že letadlu chybí důležitá část.

Letecké katastrofy (Drama nad horou Fudži)

Celá kýlovka byla utržená. Zakrátko ji objevila japonská vojenská loď, přesně v místě, kde došlo k výbuchu. Kýlovou plochou prochází většina hydraulických hadic, což vysvětlilo ztrátu tlaku.

Ale jak vysvětlit ztrátu kýlovky? Když se vyšetřovatelé ponořili do studia historie daného letounu, narazili na menší nehodu, ke které došlo před sedmi lety. Tehdy pilot přistával s příliš zdviženou přídí a odřel záď o ranvej. Záď prošla opravou, a technici opravili i tlakovou přepážku.

Letecké katastrofy (Drama nad horou Fudži)

Ta zajišťuje udržení vnitřního tlaku v letadle. Aby tlakový rozdíl přes 550 hektopascalů vydržela, musí být velice pevná a správně konstruovaná. Boeing 747 ji má ve tvaru kopule.

Když sedm let před havárií požádaly aerolinky firmu Boeing o opravu, technici vložili na místo nový panel. Ron Schleede právě na tomto panelu našel, proč došlo k nejhorší havárii letadla v dějinách.

Letecké katastrofy (Drama nad horou Fudži)


Namísto dvou řad nýtů byla přepážka upevněna jen jednou řadou. Podle analýzy pak bylo jen otázkou času, kdy spoj selže. Piloti nemohli nic dělat: "Je opravdu neuvěřitelné, že piloti dokázali letadlo udržet ve vzduchu ještě třicet minut poté, co přišli o hydrauliku a ocasní plochy," objasňuje Shleede. "Tak dlouho kroužili, až se dostali do blízkosti hor. Za těchto podmínek nebylo možné přistát. Neměli jinou možnost než pokračovat v letu a doufat v zázrak, který ale nepřišel." Ani jedna ze čtyř posádek, která byla v simulátoru postavena do stejné situace, přistát nedokázala.

Firma Boeing přijala vinu za nehodu, přesto japonští cestující hromadně odříkali lety. Jeden z ředitelů Japonských aerolinek spáchal sebevraždu. Z katastrofy se vzpamatovávaly ještě léta.


Boeing 747

Jedno z historicky nejúspěšnějších dopravních letadel, známé též pod přezdívkou "Jumbo Jet", přepraví až 524 cestujících, posádku nepočítaje.

Boeing 747-400 - rozměry

Létá už od roku 1970, o jeho historii si můžete více přečíst na stránkách společnosti Boeing.

Za více než třicetiletou historii zahynulo v Boeingu 747 přes 3700 lidí. Velký podíl na tom měly právě dvě nejhorší letecké katastrofy, Japan Airlines 123 a Srážka století, obě zodpovědné za více než tisíc obětí na životech. Ani při jedné z nehod se nejednalo o chybu v konstrukci letounu - u Srážky století to byla souhra mnoha faktorů zakončená startem bez povolení, u této katastrofy byla na vině špatně provedená oprava.

Odkazy