Když jsme připravovali článek o levných, ale kvalitních MP3 přehrávačích, napůjčovali jsme do redakce přes třicet nejrůznějších přístrojů, nejroztodivnějších značek. Že ne všechny budou úplně funkční, jsme tušili, nicméně někteří účastníci testu překonali naše nejčernější očekávání.
Redakcí Technetu prošla velká část MP3 produkce, která se do ČR dováží. V naprosté většině případů nemusel nikdy a nikdo z nás rozbalit obálku s manuálem, aby zjistil, kterou klávesou třeba spustit playback. V uplynulém měsíci jsem pomyslnou obálku roztrhl hned několikrát. V obavě o své mentální schopnosti jsem půjčoval vybrané přehrávače kolegům, zda snad oni dokáží přijít na to, kde se u Infinity V200 potvrzuje výběr skladby (není to klávesa OK) nebo si u Canyonu CNR-MPV3 rychle vyberou, kterou skladbu chtějí přehrát. Napoprvé to nezvládl nikdo. Napodruhé také ne.
V cenové skupině do 2 000 Kč se často setkáte i s přehrávači, které výrobce označuje jako MP3/MP4 nebo také MP3 video. Pokud se opravdu chcete koukat při cestování na filmy a nedostat záchvat padoucnice, vyhněte se jim. Existují pochopitelně čestné výjimky, které nejsou součástí tohoto článku.
Následující přehrávače spadají do cenové kategorie 2 000 Kč a méně. Jejich kapacita dosahuje maximálně 2 GB.
Ještě jedno upozornění: na vše se dá pochopitelně zvyknout. Na pomalé a nelogické ovládání, na mizerný displej i na špatný zvuk. Když však za stejné peníze seženete o třídu lepší nebo alespoň kapacitnější přehrávač, není důvod si zvykat. Cílem tohoto článku je upozornit vás čtenáře na přístroje, které si žádají víc vaší trpělivosti a shovívavosti, než je nutné.
|
Test šesti nejlevnějších a přiměřeně kvalitních modelů si můžete přečíst zde. |
Nemusíme snad připomínat, že pokud si přesto na některém z vybraných přehrávačů budete chtít pustit film, musíte jej nejprve překonvertovat přiloženým software.
| Poznámka: zvukové kvality přehrávačů jsme vzhledem k nízké ceně testovali primárně s přibalenými sluchátky. |
Průšvih první: Axago AXM-85
1 GB − 1 551 Kč
Na první pohled luxusní kovový přehrávač s čtyřsměrným joystickem a 4,4centimetrovým barevným displejem orientovaným na výšku. Tělo na první i druhý pohled opravdu působí bytelně. FM tuner ladí průměrně, autoscan je poměrně spolehlivý. Vybranou stanici lze uložit do MP3 (128 kbps). Kopie je srovnatelná s on-line poslechem. Podmínečně využitelný na kratší vzdálenosti je diktafon. Tím však výčet vyloženě kladných vlastností přehrávače končí.
Axago má k uzoufání pomalé reakce na povely uživatele. Čekáte doslova na všechno. Než se objeví menu, než se přepne na další písničku, než vyskočíte z adresáře, než přepnete na rádio... Pokud přehrávač hudbou zcela naplníte, učekáte se.
Zobrazovaní fotografií mi připomnělo slavnou scénu s malířem miniatur Uko Ješitou. Displej se automaticky nepřepne do horizontální polohy a snímky naležato tak na něm vypadají jako špatně vytištěné známky na dopisy. Rozlišení je jedním slovem nízké. Obraz je navíc velmi tmavý.
Zvukový projev Axaga postrádá basy. Výšek má naopak až příliš mnoho. Celkový projev je plochý.
Průšvih druhý: Cerber KL 880C
2 GB − 1 399 Kč
Přehrávač s barevným 4,3centimetrovým displejem, českým menu a integrovaným reproduktorem, který nás svým hlasitým projevem příjemně překvapil. Dílenské provedení je také ucházející. Většina kláves u našeho testovaného kusu však vykazovala minimálně dva stupně volnosti.
Cerber je klasický příklad otlačítkovaného přehrávače. K obsluze slouží sedm (7!) tvarově naprosto stejných kláves a jedno šoupátko. Ovládací prvky jsou navíc rozmístěny na boku přístroje, což při daném provedení zásadně snižuje přehlednost a jejich dostupnost. Po týdnu jsem si zvyknul na to, že horní dvě tlačítka se šipkami nahoru a dolu listují nabídkou doprava a doleva, prostřední klávesa někdy spouští playback a čudlík s nápisem Menu slouží pro potvrzení výběru a prvotní spuštění reprodukce.
O kvalitách displeje nemá cenu mluvit − žádné nejsou. Postavy na fotkách vypadají, že jim někdo vypíchl oči a díry zalil černou hmotou. Video je na tom jen o trochu lépe − díry nejsou na pohyblivých obrázcích tak patrné. O nějaké plynulosti však nemůže být ani řeč.
Zvukově patří Cerber mezi průměr.
Průšvih třetí: Canyon CNR-MPV3
2 GB − 1 385 Kč
Tenhle přehrávač nás v redakci doslova odrovnal. Můj palec poznal středověk. Pohyb po miniaturní dotykové plošce mě během deseti minut doslova rozzuřil. Dostat se do menu, vybrat si a pustit písničku je téměř nemožné. Reakce Canyonu jsou tak pomalé, že Čekáni na Godota je proti tomu rychlovka. Bez jakékoliv zpětné vazby bloudil můj nebohý palec od šipky k šipce a Canyon si zdánlivě dělal, co chtěl. Na povely toziž reagoval s brutálním zpožděním. Při ovládání jste navíc nuceni palcem neustále přehmatávat na skutečné tlačítko Menu, umístěné na boku přístroje. Velmi nepraktické a nepohodlné.
Zvukově Canyon paradoxně nepatří mezi nejhorší. Naopak. Má sice trochu zastřený výraz, ale jinak jsme k poslechu neměli v rámci třídy žádné výraznější připomínky. Obraz a video nestojí za nic. Displej je orientován na výšku a má úhlopříčku 4,6 cm. Propjit s počítačem lze Canyon jak prostřednictvím protoklu UMS, tak i MTP.
Průšvih čtvrtý: EU3C Infinity V200
1 GB − 1 420 Kč
MP3/MP4 přehrávač s integrovaným reproduktorem. Infinity si v rychlosti nezadá s Alvinem Straightem. Než začne hrát vybraná skladba, stihnete si uvařit kávu. Displej (úhlopříčka 4,4 cm) patří k těm nejhorším − hrubý a tmavý. Že na něm spokojeně dokoukáte byť jen jediný celovečerák, je stejně pravděpodobné, jako že Čunek naspořil své miliony poctivě.
Logika ovládání se zřejmě ztratila již někdy během prvních fází výroby. Někdy potvrzujete výběr šipkou nahoru, někdy tlačítkem OK. Hlasitost regulujete šipkami doleva a doprava, ale až po stisknutí šipky dolů. Stačí?
Šoupátko pro zapnutí přehrávače vypadá, jakoby se vám chtělo vydat naproti. Naštěstí jej drží kovový plášť přehrávače, který působí poměrně bytelným dojmem. Zvuk i hlasitost integrovaného reproduktoru je i ve srovnání s Cerberem KL 880C na velmi nízké úrovni. Přes přiložená sluchátka přitom Infinity nehraje špatně. Jen výšky trochu šustí.
Průšvih pátý: Sweex Blaze
1 GB − 1 380 Kč
Reklamní leták na jistém e-shopu praví: "S MP3/MP4 přehrávačem Sweex Blaze Black nebylo nikdy přehrávání hudby a videa a prohlížení obrázku lepší." Uff, tomu se říká tvrzení, o jehož pravdivosti se dá s úspěchem pochybovat.
Přehrávačů, které by Sweexu jakoby z oka vypadly, se v ČR prodává několik. Menu Sweexu je stejné jako u Cerberu nebo Infinity. Naleznete v něm i položku FM tuner, rozhlas však spustit nejde. Model, který jsme testovali, prostě rádio neměl. Další "vychytávkou" je 2,5mm zdířka na sluchátka. Běžná sluchátka k Sweexu tedy nepřipojíte bez příslušné redukce, která však v balení chybí.
Zvuk postrádá basy, výšek má tak akorát. O kvalitě displeje platí to samé co u předchozích přehrávačů v testu.
Dílenskému provedení není, až na jednu výjimku, co vytknout. Tou výjimkou je šoupátko na zadní kovové straně přehrávače. Během měsíce se nám jej podařilo nechtěně vyloupnout. Od té doby nelze přístroj natvrdo vypnout.
Průšvih šestý: Pentagram Vanquish R USB
2 GB − 1 340 Kč
Pentagram má zajímavě vyřešený vyklápěcí direct USB port. Tím končí dobré zprávy. Teď ty špatné. Přístroj nezobrazuje celé názvy adresářů, ale pouze prvních několik písmen. Zcela nelogicky jsou zkráceny i názvy skladeb. Stromovou strukturou adresářů nelze listovat během poslechu hudby, a co je nejhorší, Pentagram má omezen maximální počet souborů, které do něj lze nahrát. Projevuje se to v případě, že aktivujete diktafon a nahrávku chcete uložit. Přístroj vám to neumožní a vyhodí hlášku o překročení maximálního počtu souborů.
Tlačítka na vrchní straně přístroje jsou důmyslně ukryta pod plastovým výčnělkem. Tím pádem se špatně mačkají. Krytka na AAA baterie drží silou dobré vůle a její další setrvání na přehrávači je otázkou štěstí.
Rádio ladí velmi průměrně.
