"Který čtverec je světlejší? Která čárka je delší?" Všichni, kdo se někdy alespoň zběžně setkali s nějakou tou optickou iluzí, vědí, že jde o chyták. Oba čtverce jsou stejně světlé, obě čáry stejně dlouhé. Můžeme si je přeměřit, stejně tomu oči a mozek odmítají uvěřit.
Šachovnice a stín - horní zakroužkovaná část se nám zdá výrazně tmavější než ta spodní, přesto jsou ale obě stejně tmavé. Jenže mozek neměří barvy, mozek analyzuje scénu.
Když přijde na vnímání optických iluzí, nejsou prokázány významné rozdíly mezi muži a ženami, nicméně třeba následující iluze je odlišně vnímána podle toho, kolik vám je:
"Malé dítě, asi tak desetileté, ještě nezkažené světem, vidí na obrázku delfíny, a nic víc," směje se Al Seckel, který se optickými iluzemi vášnivě zabývá. Líbí se mu především jejich překvapivost: "To, co čekáte, se nesplní, a vás to potěší. Je to stejné i se zápletkami ve filmu nebo s anekdotami."
Sbírka nejlepších optických iluzíVynikající soubor 87 zrakových pastí a chytáků shromáždil Michael Bach ve své galerii optických iluzí a vizuálních úkazů.  Kromě statických obrázků (které se ale přesto zdánlivě pohybují) zde najdete i mnoho flashových ukázek a animací. Bachovým cílem totiž není jen pobavit, ale také podat vysvětlení, jak k iluzi dochází. Často si také můžete nastavit parametry zobrazení (rychlost, barvu apod.) a iluzi nachytat na švestkách - přesně odhalit, kdy ještě funguje a kdy už ne. |
Optické iluze a věda
Přestože překvapivé obrázky mohou vzbuzovat "jakýsi neodolatelný úžas", využití optických iluzí je mnohem širší. "Zrakové klamy nám umožňují přesněji pochopit, jak funguje lidský mozek. Podobně jako poškození mozku může způsobit změnu chování, která umožní odhalit úlohu poškozené oblasti, je pozorování zrakového klamu takovým přistižením našeho mozku, jak si dělá něco jiného, než bychom čekali," vysvětluje Jan Kremláček. "Často z takového nesouladu můžeme odvodit zajímavé poznatky."
V posledním ročníku soutěže Illusion Contest získal Kremláček třetí místo se svým klamem Dvě sinusoidy: 6-1 vjemů, který objevil náhodou při přípravě na výuku biosignálů: "Protože vytvářím stimulace pro elektrofyziologické vyšetření zraku, pozorování mne zaujalo, postupně jsem jej propracoval a letos poslal do soutěže."
První cenu v soutěži vyhrál Koukichi Sugihara se svou papírovou hříčkou, která využívá snahy mozku promítat si zrakové vjemy do prostoru a perspektivy. Výsledkem je pěkná iluze zdánlivě popírající gravitaci:
Optické iluze v historii a současnostiV posledním roce se stále setkáváme s komerčním využitím optické iluze k vytvoření dojmu "3D obrazu", ovšem historie optických iluzí je mnohem starší, sahá až ke starým Řekům nebo k Leonardovi da Vinci. Svým způsobem by se dalo říci, že většina výtvarných umění s optickými iluzemi tak či onak pracuje. |
Na závěr jsme pro vás (ve spolupráci s fanoušky Technetu) vybrali několik zajímavých, překvapivých a povedených optických iluzí:
Možná nejpřekvapivější iluze, snad pro to, že je tak jednoduchá a přesto bije do očí. Věřte nebo ne, ale oba obrázky slavné věže v Pise, které vidíte vedle sebe, jsou zcela identické. Přesto se vám ten vpravo tak nějak více naklání, že?
Iluze si všimli Frederick Kingdom, Ali Yoonessi a Elena Gheorghiu z McGill University. Mozek předpokládá, že věže budou konvergovat k jednomu místu v nekonečnu podle pravidel perspektivy, a protože tak nečiní, označí si je za nerovnoběžné.
Vidíte na následujícím obrázku mladou dívku a mladého muže?
Nejste sami. Richard Russel odhalil, že pouhou změnou poměrného kontrastu očí a úst dokáže z chlapecké tváře udělat dívčí. Oba obrázky jsou jinak identické. Zřejmě to souvisí i s tím, proč se dívky malují a líčí - zvýrazňují tak své ženské rysy.
Městečko Vercorin ve švýcarských Alpách se stalo "obětí" optické iluze v reálném životě. Z jednoho jediného místa je vesnice jakoby pomalovaná kruhy. Ze všech ostatních míst jde o nesouvislé čáry. Autorem je Felice Varini, který na poli optických iluzí působí dlouhodobě.
Podívejte se na následující video. Přestože budete vědět, jak je iluze vytvořena, pravděpodobně nezabráníte v mozku, aby najednou - "cvak" - přepnul do trojrozměrného rozpoznání matek, které tam přitom vůbec nejsou.
Podívejte se na tuto animaci rotující slečny. Na kterou stranu se otáčí?
Ať už tvrdíte, že se dívka otáčí po směru hodinových ručiček, nebo proti, máte pravdu. Ale zkuste se schválně zeptat co nejvíce lidí, a uvidíte, že ačkoli se budete koukat na stejnou animaci, různí lidé si ji mohou vykládat různě. A vy to jistě dokážete taky. Zkuste si například celou část animace, až na rotující chodidlo, zakrýt. Pak si představte, že rotuje na opačnou stranu. Pak si slečnu odhalte a pravděpodobně zjistíte, že se vám směr rotace změnil. S trochou tréninku to dokážete provést i za plného provozu, a třeba i několikrát v řadě. Možná vám to usnadní tato pomůcka.
Jde o iluzi způsobenou tím, že se ve skutečnosti jedná o pouhou 2D animaci, ovšem mozek nám chce pomoci (dvourozměrné objekty přece jen moc časté nejsou) a vnucuje nám trojrozměrnou interpretaci.
Siluetová iluze Nobuyuki Kayahary koluje po internetu už dlouho, a často je interpretována jako "rozdíl mezi muži a ženami" nebo "rozdíl mezi levou a pravou hemisférou", nic takového se ale zatím nepotvrdilo.
Zdroje a odkazy:
-
Ukázky nejlepších iluzí (anglicky)
-
Illusion Contest (anglicky)
-
Sbírka 87 optických iluzí (anglicky)
-
TED prezentace o optických iluzích - Al Seckel (anglicky, video)
-
Blog o optických iluzích (anglicky)
