Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Nejrychleji rotující dvojhvězda aspiruje na vesmírný rekord

aktualizováno 
Mezinárodnímu astronomickému týmu se nedávno podařilo definitivně prokázat, že jednotlivé složky dvojhvězdy označované jako HM Cancri kolem sebe obíhají rychleji než pětkrát za minutu. To z nich činí nejrychlejší binární hvězdný systém v celém vesmíru.

Nejrychleji rotující hvězdy

Rekordní binární soustava je tvořena dvěma bílými trpaslíky, rotujícími kolem sebe nevídanými rychlostmi. Oběžná perioda kolem společného těžiště činí jen 5,4 minuty!

Bílí trpaslíci proklatě blízko sebe

Bílí trpaslíci vznikají zhroucením hvězd podobných našemu Slunci, poté co jim dojde nukleární palivo ve formě vodíku. Jejich jádra jsou tvořena převážně heliem, uhlíkem a kyslíkem. Jde o objekty s velmi vysokou hustotou, která odpovídá hustotám, jichž by dosáhlo Slunce, kdybychom jej stlačili do objemu Země.

Mezi oběma bílými trpaslíky HM Cancri dochází k intenzívním přesunům hmot z jedné hvězdy na druhou a naopak, neboť obě tělesa jsou velmi blízko sebe. Vzdálenost mezi nimi je asi jen osminásobek průměru Zeměkoule, neboli jen čtvrtina vzdálenosti, ve které obíhá Měsíc kolem naší planety.

K objevu přispěl největší pozemský teleskop

Astronomický tým, který překvapivý objev oznámil, vedl Gijs Roelofs z Harvard-Smithsonianského střediska pro astrofyziku, dalšími jeho členy byli vědci z Warwické univerzity. Všechna potřebná pozorování se uskutečnila na jedné z největších světových observatořích, havajském Keckově teleskopu.

Objevu bylo dosaženo díky přesným měřením rychlostních změn ve spektrálních liniích světla z HM Cancri. K těmto změnám dochází vlivem tzv. Dopplerova jevu, kdy se v důsledku vzájemného pohybu obou hvězd v systému, tyto linie periodicky mění z modré na červenou a obráceně.

Pozorování HM Cancri byla nesmírně náročná, zvláště když uvážíme, jak slabé světlo dvojhvězda vysílá. Svítivost celého systému, který se nalézá asi 16 000 světelných let od Země, je totiž asi milionkrát menší než svítivost nejslabších hvězd, které jsou na obloze viditelné pouhým okem.

HM Cancri nevyniká jen oběžnou periodou

Podle Toma Marshe z Warwické univerzity, jednoho ze spoluautorů nedávno publikované studie na toto téma, je systém HM Cancri zajímavý hned z několika důvodů: má extrémně krátkou periodu; při přesunech hmoty z jedné hvězdy na druhou se v oblasti o velikosti srovnatelné s rozlohou Střední Anglie uvolňuje více energie než Slunce vyzáří v rentgenovém oboru spektra a navíc by měla být dvojhvězda rovněž silným zdrojem gravitačních vln, které bychom mohli jednou detekovat.

Marshův kolega Danny Steeghs k tomu ještě dodává: "Před pár lety jsme navrhli, že HM Cancri je skutečný binární systém ve vzájemné interakci, skládající se ze dvou bílých trpaslíků, a že jeho oběžná doba je 5,4 minuty. Velice mě těší, když vidím, že pozorování náš model potvrdila."

Zdroj: www.warwick.ac.uk

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Sputnik 1 byl první člověkem vytvořený objekt ve vesmíru. Družici tvořila koule...
Rusům se nejprve nechtělo rakety „svazovat“, ale byla to cesta vpřed

Z dnešního pohledu se to může zdát těžko uvěřitelné, ale myšlenka na vícestupňovou raketu se neprosazovala jednoduše. Řada odborníků k ní byla skeptická, čísla...  celý článek

Loď Šen-čou 9 před spojením s experimentálním modulem Tchien-kung 1
Čínská stanice zrychluje svůj pád k Zemi. Kam spadne, není jisté

K Zemi se blíží několikatunová kosmická stanice, jež byla vůbec první, kterou se Číně podařilo vynést na oběžnou dráhu. Původní odhad termínu dopadu až 100 kg...  celý článek

Kolize dvou neutronových hvězd (umělecké ztvárnění)
Nový úspěch lovců gravitačních vln. Odhalili, kde se v kosmu rodí zlato

Astronomové se mohou radovat ze zrodu zcela nového oboru: gravitační astronomie. Jejich detektory znovu prokázaly svou přesnost, a tak se nám poprvé podařilo...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.