Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Nejsilnější laser na světě bude v Česku zkoumat podstatu hmoty

aktualizováno 
Špičkové vědecké zařízení v Dolních Břežanech u Prahy dokáže nahlížet do nitra hmoty. Mělo by prospět domácí vědě i průmyslu.

V Dolních Břežanech u Prahy vyroste špičkové vědecké centrum | foto: BFLS

Evropská komise definitivně schválila projekt stavby nejvýkonnějšího výzkumného laseru na světě. Celoevropský projekt je označován zkratkou ELI, své hlavní středisko bude mít kousek od Prahy. Obrovská aparatura by měla být do konce roku 2015 vybudována ve středu Dolních Břežan, třítisícové obci ležící jižně od Prahy.

Miliarda Temelínů v kratičkém impulzu

Laser ELI dokáže každou minutu vytvořit světelný pulz s energií měřitelnou v exawattech čili trilionech wattů. Pro srovnání: je to miliardkrát víc, než je výkon reaktoru v Temelíně.

"Pulz však trvá jen nepatrně krátký okamžik, tisícinu biliontiny sekundy. A soustředěn je na tak malou plochu, že je neviditelná ani běžným mikroskopem,“ popisuje vědecký vedoucí projektu fyzik Bedřich Rus.

Záření tohoto laseru pronikající hmotou by mělo přinášet informace o struktuře materiálů, a tedy i tipy na výrobu materiálů s novými vlastnostmi. Stejně tak se díky laserovým paprskům dají získat znalosti o prostorové stavbě bílkovin v lidském těle. Právě prostorová stavba někdy ovlivňuje vlastnosti bílkovin, a tedy i to, jestli pak tělo díky nim funguje správně.

Poznatky z výzkumu v Dolních Břežanech by se tedy měly dát uplatnit v průmyslu, stejně jako v medicíně. Některé zdejší výzkumné projekty by pak měly sloužit i energetice, při zjištění, zda by se po iniciaci laserovým paprskem mohla slučovat jádra izotopů vodíku v helium a uvolňovat energii.

Centrum učenosti

Evropská unie podporuje vědecké projekty v regionech proto, že v nich vidí příspěvek k modernímu rozvoji.

Odborníci přirovnávají velká výzkumná zařízení ke středověkým knihovnám. Do nich učenci ukládali své vědomosti a knihovny pak přitahovaly jiné uznávané učence i mladé nadějné studenty. Dnes se mezinárodní týmy vědců soustřeďují kolem špičkových výzkumných pracovišť. Přinášejí sem nové znalosti a myšlenky, obohacují vzdělávání zdejších studentů, dávají impulzy moderním technologiím.

Domácí průmysl se totiž snáze stane dodavatelem pro projekt. Může také lépe využít výsledky výzkumů, protože je má hned po ruce.

"Kvůli možnosti pracovat se špičkovým laserem ELI k nám do Česka přišel uznávaný německý fyzik Georg Korn a vracejí se dva špičkoví čeští vědci - Pavel Bakule z britské Centrální laboratoře grantové agentury STFC a Daniel Kramer z evropské částicové laboratoře CERN," říká profesor Vlastimil Růžička, vládní zmocněnec pro projekt ELI. Další vědci sem přijdou zkoumat své nové nápady v příštích letech.

Laser ELI

  • Do konce roku 2015 má vyrůst v Dolních Břežanech u Prahy.
  • Mezinárodní projekt s účastí 40 výzkumných institucí ze 13 zemí EU
  • Cena: Téměř 7 miliard korun. Z nich 85 procent hradí EU, 15 procent český státní rozpočet.
  • Zařízení laseru bude v budově o rozměrech 120 × 140 metrů.

Dostatečné zkušenosti

Na projektu bude spolupracovat čtyřicet výzkumných institucí ze třinácti zemí Evropské unie. Kromě laseru v Dolních Břežanech budou jeho součástí také dvě centra s odlišným zaměřením v Maďarsku a Rumunsku.

Čeští fyzikové mají s provozováním výzkumného laseru bohaté zkušenosti. Už jedenáct let v Praze úspěšně pracuje výzkumný laser PALS. Slouží mezinárodní komunitě vědců a spravují jej dva fyzikální ústavy Akademie věd.

Vítězství nad Francií

V diplomatickém boji o získání laseru na české území vyhráli Češi v úplném závěru souboj s Francií, která měla o umístění tohoto zařízení také enormní zájem. Francouzští fyzikové jej chtěli umístit do areálu špičkové pařížské Polytechnické školy. Nakonec však tato prestižní výzkumná a vzdělávací instituce ostrouhala. Francie totiž na laser neměla k dispozici dost peněz.

Další velké projekty

Česko chce od Evropské komise peníze i na další projekty:

  • Středoevropský technologický institut v Brně (6,5 mld. Kč)
  • Mezinárodní centrum klinického výzkumu v Brně (5 mld.)
  • Biotechnologické a biomedicínské centrum ve Vestci u Prahy(3,2 mld.)
  • Projekt Udržitelná energetika v Řeži (2,45 mld.)
  • Superpočítačové centrum v Ostravě (1,8 mld.)

Oproti tomu česká věda peníze nabídnout mohla, a to z fondu Evropské unie určeného pro rozvoj regionů zaostalejších, než je unijní průměr. Tuto podmínku splňují všechny kraje České republiky kromě Prahy. Proto také laser nemůže stát v hlavním městě, ale jen o pár kilometrů od něj dál ve Středočeském kraji.

"Máme územní rozhodnutí, stavební povolení. Všechny přípravy dobře běží. Měli jsme i setkání s občany, jimž jsme vysvětlili, jak bude tento laser fungovat, aby pro ně nebyl něčím neznámým a tajemným, a brzy připravíme podobné setkání další," vypočítává Vlastimil Růžička.

Zařízení laseru se má vejít do budovy o rozměrech 120 krát 140 metrů. Podílet se na něm chtějí pražské akademické ústavy i vysoké školy. Dostavět se musí do konce roku 2015, do té doby totiž musí být evropské peníze vyčerpány. Z předpokládaných nákladů téměř sedmi miliard korun pokryjí evropské peníze 85 procent.

"Zhruba jednu miliardu zaplatí český stát, a to z plánovaných výdajů státu na výzkum a vývoj," uvádí profesor Růžička.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Redaktor Technet.cz Roman Všetečka
NEVYDÁVAT: Jak po x-té napsat článek o tom, že začala Křišťálová Lupa

Doplň, co je Křišťálová Lupa, že je to důležitá cena pro celý český internet a podobnou vatu. Hlavně, ať ten hlas hodí nám. Perex nesmí být dlouhý (300 znaků...  celý článek

Rick Doblin se směje velmi často, ale na této fotografii má spoustu důvodů....
Terapie s pomocí drog funguje. A je jedno proč, říká tahoun výzkumu

Stále ilegální droga „extáze“ by se mohla během několika let stát lékem. Do značné míry je to zásluha jediného muže, Ricka Doblina, kterého v tuto chvíli...  celý článek

Laureáti Nobelovy ceny za chemii v roce 2017
Jak pracuje život. Letošní nobelisté za chemii nahlédli do nitra buněk

Třetí letošní Nobelovu cenu, za chemii, udělila Švédská královská akademie výzkumníkům v oboru elektronové mikroskopie. Rovným dílem se o ni rozdělili Jaques...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.