Toto možná jsou nejstarší stopy života na Zemi. Je jim 3,77 miliardy let

  15:23aktualizováno  15:23
Vědci objevili v kanadské provincii Quebec mikroskopické útvary, které považují za pozůstatek činnosti mikroorganismů z doby zhruba před čtyřmi miliardami let. Šlo by o vůbec nejstarší stopy života na Zemi.

Hematitové „tunely“ by mohly představovat nejstarší fosilie na Zemi. | foto: Dominic Papineau

Jak dlouho po vzniku Země před zhruba 4,55 miliardami let se na ní objevil život? Na tuto otázku, která by například mohla pomoci objasnit i to, jak vzácný či naopak běžný je život ve zbytku vesmíru, dnes máme několik různých odpovědí.

Podle malé skupiny geologů by mohl být první stopou života nezvyklý poměr různých izotopů uhlíku v horninách z grónské formace Akilila z doby (hodně zhruba) před 3,85 miliardy let. Podle opatrné většiny to není zrovna přesvědčivý důkaz a výrazně lepším kandidátem jsou charakteristické pozůstatky sinic staré cca 3,5 miliardy let. A poslední přišla s vlastní verzí skupina odborníků publikující tento týden v časopise Nature. Jejich odpověď je 3,77 miliardy let. A nebo také možná 4,28 miliardy.

Jiný mikroskopický pohled na hematitová vlákna z formace Nuvvuagittuq z...

Jiný mikroskopický pohled na hematitová vlákna z formace Nuvvuagittuq z kanadské provincie Quebec. Na pohled se velmi podobají pozůstatkům bakterií z okolí hydrotermálních pramenů. Vpravo dole je měřítko.

Své tvrzení opírají o nálezy z kanadské formace Nuvvuagittuq v provincii Quebec. Ve vzorcích tam vědci objevili pozůstatky mikroskopických „tunelů“ se stěnami z hematitu (tj. oxidu železitého) a další drobné útvary, které na pohled vypadají hodně podobně jako působení činnosti dnes se vyskytujících mikroorganismů. Podle jejich názoru by tedy tyto drobné stopy mohly zanechat mikroorganismy. A podle toho, jaké metabolické pozůstatky po sobě zanechaly a v jakém prostředí je zanechaly, tak šlo nejspíše o železo metabolizující bakterie žijící v blízkosti podmořských pramenů.

Otázkou je, zda se nechat přesvědčit. Nová práce v Nature, jejímž hlavním autorem je Matthew S. Dodd z Londýnského centra pro nanotechnologie, maluje nepochybně jednu možnou verzi událostí, ale jak upozorňují jejich různí kolegové citovaní napříč různými médii, je těžké se nechat přesvědčit, že je to jediná, či úplně nejpravděpodobnější verze. Pátrání v tak dávné minulosti Země totiž skýtá jen málo jistot.

Na hematit (červený materiál) bohatá vrstva usazenin, ve které vědci objevili...

Na hematit (červený materiál) bohatá vrstva usazenin, ve které vědci objevili možné stopy dávné činnost bakterií žijící u teplých pramenů někdy před necelými čtyřmi miliardami let.

Velkou potíží je, že horniny z té doby se samozřejmě nezachovaly bez poškození. I třeba výjimečně staré oblasti, jako je právě tato část provincie Quebec, se od té doby mnohokrát lámaly, zahřívaly a zase ochlazovaly. Z velké části jsou tedy zcela k nepoznání, a byť autoři si dávali pozor, aby pracovali s nejlépe zachovanými „kousky“, materiál je to sám o sobě hodně nespolehlivý.

Ostatně je to vidět i na potížích s určením stáří materiálu: jedna analytická metoda (uran-olovo) určuje stáří na cca 3,77 miliardy let, druhá (samarium-neodym) naznačuje 4,28 miliardy let. Jak stará tato „skála“ (či přesněji její malé zbylé kousíčky) vlastně může být, je stále předmětem debat.

Velkou potíží je i to, že „tunely“ a další útvary mohly vzniknout i jinak než jen působením bakterií, chemicky by to jistě možné bylo. Nový objev tedy není zapotřebí zatím slavit jako velký převrat. Neplatí totiž, že co je publikováno, je dáno, a objev může nakonec dopadnout bledě (jako třeba „nejstarší“ diamanty před pár lety). Než se jeho platnost potvrdí, bude to zřejmě ještě nějakou dobu trvat, a patrně to bude vyžadovat, aby se ještě zlepšily například možnosti datování podobných vzorků.

Autor:

Nejčtenější

Alza to zase zkouší. Zákazníkům do košíku „tajně“ přihodí nechtěné věci

Stačí chvilka nepozornosti a obchod vám do košíku přidá něco, co jste si...

Před odesláním objednávky v e-shopu si dobře zkontrolujte obsah košíku. Je možné, že vám tam bez vašeho vědomí něco...

Alza dostala pokutu za přidávání zboží do košíku. A není jediná

Česká obchodní inspekce pravomocně rozhodla o udělení pokuty pro společnost...

Společnost Alza.cz bude muset zaplatit 150 tisíc korun za to, že zákazníkům přidávala do košíku zboží, na které sami...

Známe tvář mrtvé dívky z obleženého Tábora. Kdy zemřela, napověděla mince

Zrekonstruovaná podoba dívky (18 až 19 let) nalezené ve společném hrobě v...

Téměř 400 let ležela v zapomenutém společném hrobě, než její pozůstatky při stavbě rodinného bazénu náhodou objevili. V...

Vyzkoušeli jsme nejlepší způsob, jak sledovat televizi. Poradíme i vám

Test set-top-boxů pro televizi přes internet

Nezajímá vás kdy pořad jde, ani kolik je v něm reklam. Pustíte si jej kdykoli během i po odvysílání a reklamní bloky...

Poslechněte si vítr na Marsu. Je to první nahrávka zvuku z této planety

Jak zni vitr na Marsu

Sonda InSight, která na konci listopadu přistála na Marsu, poslala vůbec první nahrávku zvuku z této planety.

Další z rubriky

Československá vlajka mohla vypadat jako americká, řekl expert

Expert na vlajky Aleš Brožek v diskusním pořadu iDNES.cz Rozstřel (16....

V uctívání vlajky nepatří Češi právě k premiantům. Tu svou mají nejraději Dánové. Správnou vlajku by mělo být schopné...

Homeopatie není vědecká, shodli se v Rozstřelu protivníci. Proč jí lidé věří?

Farmaceut Tomáš Cikrt (vlevo) a homeopat Jan Matyáš v diskusním pořadu iDNES.cz...

Účinnost homeopatie není podložena klinickými studiemi, říká EASAC. Přesto jde stále o velmi oblíbenou alternativní...

Co není ze zvířete, není maso. Dobytkáři se bojí konkurence ze zkumavky

Maso ze zkumavky (ilustrační foto)

Maso z laboratoře ještě na trhu není. Ale tento okamžik se zřejmě blíží, a tak se na něj odpůrci i zastánci této...

Najdete na iDNES.cz