Na první pohled to vypadá jako nějaká bíle kvetoucí Magnolia ( např. M sieboldi nebo stellata ). Jestli ono to nebude tím, že našli DNA v údajně 17 - 20 mld. let starém listu.

http://creation.com/oldest-dnaan-exciting-find

Taky už mě nebaví " házet vidle " do evolučních debat. Ale proč nás s tím tak bombardujete ? Stále více univerzit, doktorandů, teorií a tedy i stále více peněz z rozpočtu na vědu, že.

pardon, 17 - 20 milionů let, ne miliard ( to už by musela být z jiného vesmíru )

Zeptejte se dítěte, které už umí malovat, jak namaluje kytičku - heuréka! Je to tam! Střed a kolem lístky.

Opravdu tě něco nutí k účasti v diskuzi na Technetu ? Není lepší politika ?

Je to smutné, ale je to tak: Pod články o evoluci či kosmologii jsou ty nejsmutnější diskuse plný věřících.

pravděpodobnost, že první květ vypadal zrovna takto, je mnohem menší než pravděpodobnost, že vypadal úplně jinak.

Důvodem vzniku květu je lepší možnost výměny( evolučního vývoje) DNA.

Prvně musel existovat hmyz,potom dlouho nic, potom pokusy o primitivní květy,které byly schopny tento hmyz přilákat.

Taková " drobnost ". Nemusíme marně hledat zkamenělý květ, stačí zjistit, jakým způsobem reagovaly smysly prvního hmyzu.

První květy musely být hodně výrazné.Barvou, velikostí, ....... .

Je možné,že vypadaly jako přirozená potrava určitého druhu hmyzu, nebo podobně smrděly.

Ale to asi nebude o moc jednoduší.

... nerozumim, proc musel prvotni kvet vznikat jako adaptace, ktera vyuziva k reprodukci hmyz. Tim nepopiram, ze kvety se adaptuji pro opylovani hmyzem nejruznejsimi zpusoby, ale to si myslim je az druhotna adaptace podobne jako oddeleni pohlavi, tj. vznik samcich a samiccich kvetu. Proc nemohl prvotnim kvetum stacit vitr jako u nahosemennych rostlin?

Ono to není zase tak nové. Už na přednáškách "systém a evoluce krytosemenných rostlin", které jsem absolvoval asi tak před 15 lety, nám vykládali (třeba pro Petra Svobodu - byl to pan profesor Křísa na PřF UK, nevím, zda jsi ho taky zažil), jak zřejmě vypadal původní květ. A vysvětlovali to právě takhle. Nutili nás pamatovat si květní vzorce jednotlivých čeledí, což v danou chvíli bylo velmi otravné, ale když poznáte květní vzorec, máte napůl vyhráno s určením rodu ("co by to tak přibližně mohlo být"). Už tehdy bylo řečeno, které květy jsou odvozené a které mají blízko předpokládanému původnímu květu předka všech krytosemenných rostlin (z těch stávajících se tomu podle přednášek z té doby hodně blíží třeba lekníny, magnólie (viz latinský název pro krytosemenné rostliny - Magnoliophyta) a o trochu méně pryskyřníkovité rostliny - základem je paprsčitá souměrnost, oboupohlavnost, spíše primitivní tyčinky a hlavně žádné srůsty okvětních či korunních lístků, natož pak tyčinek). Ale autoři studie na to šli zřejmě jinými metodami a podařilo se jim podpořit původní hypotézu, čímž ji dále zesílili a ztížili její vyvrácení. Na tohle už si jednoduchou argumentací pana Pešorny nikdo, komu jde o skutečnou vědu, troufnout nemůže.

Pešorny si nevšímej.

Podstatné je jestli ke změně bylin či rostlin dochází v přítomnosti. Mají buňky rostlin takovou moc se vyvíjet? Pakli ne, alibistická bajka zabalená do miliónů let je jen další statistický vědecký dojem minulosti a tahání dříví do lesa. Nic více nic méně. Navíc, když každá rostlina je taková podle svého semene, ve kterém je zakódováno specifické DNA je o to zjevnější, že matka i otec každé rostliny musela mít na počátku Návrháře, který ji tak vytvořil.

Lidé, kteří ví vše nejlépe, ale nepotřebují rady, už si svoji minulost a minulost přírody vytvořili sami. Proto je dnes příroda v takovém stavu v jakém je.

Bunky rostlin maji obrovskou "moc se vyvijet". Suchozemske rostliny jsou relativne mlade. Jak plasticke jsou jejich genomy je videt treba na rajcatech, bramborach nebo kukurici. Jo, krizili je lidi, takze slo o umely vyber, ale to nemeni nic na tom, ze az do 20. stoleti bylo slechteni hospodarskych rostlin divat zalozene jen na odkryvani a michani spontanne vznikajicich genetickych variant. Zkuste dneska najit puvodni divokou kukurici a rajce ...

To máte naprostou pravdu a nechápu, že vám dávají taková mínuska. Základem každé vědy by měly být ověřitelné teorie nebo výpočty. Ale rozptyl v odhadu 110mil let je dost silné kafe, to musí trefit úplně každý s minimální znalostí o tom, kdy se na zemi vyskytovali první býložravci.

Tohle je reakce na pana Vomáčku

vypadá to, že šéfem skupiny výzkumníků byl miro žbirka

Po měsících tvrdé práce vědci vítězoslavně zveřejňuj obrázek předchůdce všech dnešních květů a dodávají: "ten květ mohl vypadat takto nebo taky úplně jinak"

... jsem zvedav, jak kolik let potrva, nez si ctenari technetu zvyknou, ze moderni veda pracuje s hypotezami zalozenymi na pravdepodobnosti. A ze veda diky tomu muze pronikat i do oblasti, kde proste nelze provest experimentalni overeni