Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Otec a matka všech květů vypadal takto. Pokud tedy statistika nelže

  8:45aktualizováno  8:45
Rostlinu, která měla být posledním společným předkem všech dnešních květin, jsme sice zatím neobjevili, ale vědci si i tak troufli vytvořit rekonstrukci jejího květu. Na pohled je až nečekaně komplikovaný.

Rekonstruovaná podoba posledního společného předka všech kvetoucích rostlin (uprostřed), doplněná příklady rozmanitosti jeho dnešních potomků. | foto: H. Sauquet et al.

Zatímco biologie suše říká, že květy jsou specializovaný orgán semenných rostlin sloužící k pohlavnímu rozmnožování, lidské oko si více všímá toho, jak rozmanité jsou. Jak to všechno mohlo začít? Jak vypadal květ, ze kterého se všechny vyvinuly? A byl vůbec nějaký první květ, nebo se třeba vyvíjel vícekrát paralelně?

Jádrem metody je snaha dostat se obrazně řečeno ke společným kořenům vývoje...

Jádrem metody je snaha dostat se obrazně řečeno ke společným kořenům vývoje kvetoucích rostlin. Na tomto kruhovém diagramu máte vyznačené hlavní dnešní skupiny kvetoucích rostlin (ze kterého je třeba mimochodem vidět, že jednopohlavné květy se vyvinuly nezávisle na sobě u různých skupin). Zhruba ve středu je pak 15 evolučních „uzlů“, na kterých podle autorského týmu proběhla nejdůležitější štěpení během vývoje kvetoucích rostlin z jejich společného předka.

Biologové, tedy alespoň někteří biologové si myslí, že na obě tyto dětsky zvídavé otázky (a pár dalších, ke kterým se dostaneme) dokážou s rozumnou mírou jistoty odpovědět. Velký tým biologů z Evropy, obou Amerik a Číny v časopise Nature Communications zveřejnil pokus o rekonstrukci květu společného předka všech krytosemenných rostlin - to jsou všechny rostliny s pravými květy, mezi které nepatří jehličnany, cykasy, jinany a další tzv. nahosemenné rostliny. (Abychom to ještě zdůraznili: nejde tedy o první květ vůbec, jak se objevilo v některých médiích, ale květ druhu, který byl posledním společným předkem všech kvetoucích květin. Jeho předkové i „sourozenci“ zřejmě z nějakých příčiny vyhynuli.)

Poslední společný předek pryskyřníku, leknínu, a všech ostatních druhů, které do této dnes dominantní skupiny patří, se na Zemi vyskytoval podle předchozích odhadů někdy před 140 až 250 miliony lety. Abychom hned odpověděli na nabízející se otázku - ne, autoři práce jeho zkamenělinu nenašli. Nejstarší dnes známé rostlinné fosilie jsou o něco mladší, pocházejí z doby zhruba před 130 miliony lety. A soustavnější záznamy máme z doby mezi 120 až 100 miliony lety.

Práce místo zkamenělin spoléhá na statistiku. Autorský tým je (na poměry biologie) právě proto tak velký, že základem studie bylo vytvoření velké a podrobné databáze květů několika set vývojově starých druhů kvetoucích rostlin. Mezi těmito „veterány“ pak zjednodušeně řečeno různými statistickými metodami vědci hledali společné rysy (zájemcům o detaily doporučujeme nahlédnout do práce, která je zdarma k přečtení zde).

Takový výsledek je samozřejmě závislý na předpokladech, které při analýze děláte. Výpočet se tedy například prováděl několikrát pro různé scénáře vývoje kvetoucích rostlin (ten i přes zdánlivou přehlednost učebnicových diagramů není dobře známý). V celé řadě detailů nejsou výsledky jednoznačné (třeba proto, že různé analytické metody daly příliš odlišné výsledky) a podoba prvního květu tedy rozhodně není „tesaná do kamene“ - jak to už vědě bývá, je to nejlepší odhad jen do té doby, než někdo přijde s lepším.

Pokus o rekonstrukci podoby společného předka všech květů s komentářem autorů....

Pokus o rekonstrukci podoby společného předka všech květů s komentářem autorů. Nebudeme tu zacházet do podrobností, obrázek je to i pro ilustraci použité statistické metody. Hvězdičky u jednotlivých parametrů totiž ukazují míru jistoty výsledku: tři a vlastně i dvě hvězdy označují robustní výsledek, jedna méně jistý.

Pokud se ovšem výsledku dá trochu věřit, květ posledního společného předka dnešních pravých květů byl nejen evolučně významnou inovací, ale také poměrně komplikovanou (a oku lahodící) konstrukcí. Celá řada skupin rostlin totiž v následujících milionech let původní design do značné míry spíše zjednodušovala, než naopak.

Analýza také s poměrně vysokou mírou jistoty odhaduje, že květ byl nejen „matkou všech květů“, ale i otcem, protože byl stejně jako většina moderních květů oboupohlavný, tedy vybavený tyčinkami i pestíky. Botaniky zaujmou patrně i další detaily. Například se zdá, že snad rostl v přeslenech - což je „uzel“ na stonku, ze kterého vyrůstají jednotlivé okvětní lístky, či jiné části rostlin. Nemají je všechny rostliny, lístky některých jsou uspořádané do spirály, podobně například jako schody v hradní věži.

Autor:


Témata: věda

Nejčtenější

Vědci objevili pod zemí biliardy tun diamantů, ale nedostaneme se k nim

Diamanty značky Diamonds International Corporation

V litosférickém podloží Země odhadují vědci tisíce bilionů tun diamantů. Zaměřili ho pomocí zvukových vln. Dodávají...

Stíhačka Su-57 je podle některých ruských médií drahá a zbytečná hračka

Su-57

Ruské letectvo nenakoupí stíhačky páté generace Su-57, uvedl Vladimír Guteněv, člen expertní rady Státní dumy pro...



Má hořet půl století jako františek. Jaký reaktor si přeje Bill Gates

Schéma reaktoru TWR-P s tepelným výkonem 600 MW, který by TerraPower měla...

Společnost TerraPower, v jejíž správní radě sedí zakladatel Microsoftu, se konečně přiblížila možnosti stavby reaktoru,...

Atomový řezník připravoval v SSSR půdu civilním proudovým strojům

Iljušin Il-28

Mezi významné bojové letouny studené války patří taktický bombardér Iljušin Il-28. Ten se stal prvním sovětským...

Astronauti ohřáli Měsíc i pod povrchem. A NASA o tom ztratila záznamy

Zaprášený skafandr Harrisona Schmitta během letu Apollo 17

Detektivní pátrání po ztracených páskách pomohlo najít zatím nejlepší vysvětlení zajímavé otázky, proč v místech...

Další z rubriky

Nekupovat: bzučáky proti komárům nefungují, shodli se popíchaní vědci

Nechají se komáři od své hostiny odradit ultrazvukem?

Koupili jste přístroj, který má pomocí zvuků o vysokých frekvencích odpuzovat komáry? Tak to jste naletěli na nesmyslná...

Jak se odhalují plagiáty? Přeházet slova nestačí, překlad ale stroj ošálí

Ctrl + C, Ctrl + V, dvě klávesové zkratky, které zná snad každý.

Nástroje na detekci opsaných pasáží mají nemalý problém. Musí porovnat odevzdanou diplomovou práci s miliony stránek už...

Největší výhoda bitcoinu by časem mohla bránit jeho růstu, míní vědec

Ilustrační snímek

Síť bitcoin je decentralizovaná a útočník by musel vynaložit ohromné úsilí i finance, aby ji pokořil a ovládl....

Najdete na iDNES.cz