Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Astronomové objevili Otesánka: nemístně přerostlou černou díru

aktualizováno 
Vědci objevili černou díru, která se svými rozměry vymyká dosavadním teoriím o vývoji těchto těles. Je zhruba desettisíckrát větší než obří černá díra ve středu naší galaxie.

Galaxie NGC 1227 | foto: Remco et al., Nature

Zhruba 250 milionů světelných let od nás, v souhvězdí Persea, se skrývá astronomický Otesánek. Uvnitř čočkovité galaxie NGC 1277, která je odhadem desetkrát méně hmotná než Mléčná dráha, leží přerostlá černá díra, která si zřejmě vynutí změnu astronomických teorií. Vědci její objev ohlásili v časopisu Nature.

Na faktu, že v centru této galaxie leží černá díra, není nic překvapivého. Je to zcela běžné. Překvapivé jsou však rozměry. Supermasivní černá díra v jádru NGC 1277 má hmotnost zhruba 17 miliard Sluncí. Naše mnohem větší galaxie má také ve svém středu černou díru, ale jenom o hmotnosti zhruba 4 milionů Sluncí.

Černá díra ve středu NGC 1277 má odhadem hmotnost odpovídající 15 procentům hmotnosti všech hvězd ve stejné galaxii. Hvězdy v galaxii kolem ní rotují kolem tak rychle, že astronomy jejich pohyb hned zaujal jako zcela neobvyklý. Většina známých supermasivních děr se drží příkladů z naší galaxie a jejich hmotnost se obvykle pohybuje pod jedním promile hmotnosti všech hvězd v galaxii.

Existují příklady galaxií s podobně "disproporčními" černými dírami, ale v jejich případě hrají obvykle roli nějaké mimořádné vlastnosti (malé rozměry) nebo události při jejich vzniku (třeba střet s jinou galaxií). NGC 1277 se na něco takového zdá být příliš velkou galaxií s historií bez poskvrny.

Pro laiky to celé samozřejmě vypadá bizarně, ale pro odborníky je poměr hmotnosti galaxie a černých děr důležitý. Měl by totiž souviset přímo s vývojem galaxií. Například v důsledku s počtem nově vznikajících hvězd. 

Černá díra ve středu NGC 1277 však dosavadní představy nabourává. Tím spíše, že vědci v blízkosti pozorovali i dalších pět galaxií, které vypadají podobně a možná také obsahují další "příliš hmotné" černé díry. Vzhledem k těmto objevům bude zřejmě muset dojít k úpravě stávajících teorií o vývoji galaxií. Nebo alespoň vesmírné poznatky rozšířit o novou třídu objektů.

Teleskop Hobby-Eberly v Texasu, jehož data byla použita při určování hmotnost

Teleskop Hobby-Eberly v Texasu, jehož data byla použita při určování hmotnosti černé díry v galaxii NGC 1227.

Složité pozorování

Na druhou stranu je ovšem na formování konečných teorií ještě brzy. Zatím totiž astronomové objevili a změřili jen zhruba 70 supermasivních černých děr v jádrech galaxií, protože jiné jsou příliš daleko.

A protože černé díry nemůžeme pozorovat přímo, musíme zahlédnout nějaký objekt v jejich blízkosti, který černé díry přímo ovlivňují. To jsou v případě galaktických černých děr hvězdy blízko středu dané galaxie. Z parametrů jejich rotace pak můžeme určit hmotnost samotné černé díry. V případě Mléčné dráhy na ně dohlédneme snadno, ale nad vzdálenost zhruba kolem čtvrt miliardy světelných let je nezahlédneme.

Práce německého-amerického týmu, který objevil Otesánka v galaxii NGC 1277, by však měla naše vědomosti rozšířit. Mimo jiné i s pomocí archivních údajů z Hubbleova teleskopu chce v našem vesmírném sousedství najít a proměřit desítky či stovky galaxií a jejich černé díry. Můžeme se snadno dočkat i mnoha dalších překvapení a stávající hypotézy mohou utrpět ještě řadu dalších nečekaných šrámů.

Zajímavé problémy, které tato černá díra způsobí astronomům svou existencí, jí samotnou jistě nepohnou. Ono to také není nic jednoduchého. Je asi jedenáctkrát širší než je oběžná dráha Neptunu kolem Slunce a její parametry jsou tak neuvěřitelné, že autorský tým výsledky kontroloval několik měsíců.




Nejčtenější

„Neříkej, že už to děláme!“ Tahák šéfa Facebooku ukazuje, čeho se bál

Mark Zuckerberg vypovídá před americkým Kongresem. Jeho poznámky unikly na...

Mark Zuckerberg, zakladatel a šéf sociální sítě Facebook, vypovídal dlouhé hodiny před americkými kongresmany v...

Pilotovi se nechtělo střílet, ale musel. Sestřelení letu KAL 902

Letoun Korejských aerolinií po nouzovém přistání na zamrzlém jezeře.

Před 40 lety sovětská protivzdušná obrana sestřelila dopravní letadlo korejských aerolinek, které se dostalo na území...



Ruská armáda zavedla do výzbroje „smrtící kombajny“. Byly i v Sýrii

BMPT Terminátor

Ruská armáda dala do zkušebního provozu deset vozidel Terminátor určených pro palebnou podporu tanků. Některá z těchto...

Voda na Marsu je. Chová se však zvláštně a může i levitovat

Na povrchu Marsu můžeme spatřit nejenom doklady o proudění kapalné vody v...

Dva experimenty ukázaly, že na povrchu Marsu se voda chová výrazně jinak, než jsme zvyklí. Například místní „bahno“...

Youtuber zaplakal. V přímém přenosu mu hackeři ukradli 40 milionů

Ian Balina zřejmě během hacku přišel o více než dva miliony dolarů v...

Přijít o miliony dolarů je ve světě kryptoměn až neuvěřitelně snadné. Přesvědčil se o tom i Ian Balina, americký...

Další z rubriky

Sklep v Říčanech vydává 600 let starou záhadu. Poklad ukrytý před Žižkou

Pražské groše z říčanského pokladu

Do toho hrnečku se vešly veškeré rodinné úspory. Proč je majitel do svého sklepa ukryl, nevíme jistě. Jisté ovšem je,...

Děti se neučí poznat lež, ale kytky. Nedivme se, že naletí fake news

Autor Petr Nutil se svou knihou Média, lži a příliš rychlý mozek.

Řešíme brannou výchovu, ale děti nepoznají dezinformaci. Jako uživatelé Facebooku se společně uzavíráme do bubliny....

Lék proti rakovině otestujeme do dvou let, řekl v Rozstřelu Majer

Pavel Majer z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR v diskusním pořadu...

Tým českých vědců pracuje na slibné léčebné látce nejen proti rakovině. Co může dokázat a co vědce ještě čeká,...

Najdete na iDNES.cz