Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Jak se největší dinosauři vydali na cestu k velikosti

aktualizováno 
Nové objevy ukazují, že největší dinosauři se ke gigantismu dopracovali jinak, než paleontologové předpokládali.

Rekonstrukce vzezření druhu Ingentia prima i s poodhaleným pohledem na jeho vnitřní anatomii. Již na první pohled šlo o sauropoda poněkud odlišných proporcí, než které známe u pozdějších „klasických“ sauropodů. Jednalo se možná o vůbec prvního suchozemského živočicha, jehož tělesná hmotnost přesáhla 10 metrických tun. | foto: Jorge A. González

Po dlouhou dobu platil ve světě dinosauří paleontologie předpoklad, že předkové obřích sauropodních dinosaurů, kteří se postupně během stovky milionů let v průběhu jury a křídy (tj. období mezi 200 až 66 miliony let) stali největšími suchozemskými tvory všech dob, začali „růst“ až právě počátkem jury, tedy zhruba někdy před 200 až 190 miliony let.

Předtím, v průběhu tzv. triasu, byli sauropodomorfové až na vzácné výjimky pouze středně velcí tvorové, v nichž byste budoucí giganty nepoznali. Do konce triasu ani největší známí zástupci této skupiny nepřesáhli přibližně rozměry současného slona afrického (hmotnost asi 4 až 5 tun).

Jak už to ale v paleontologii často bývá, nový objev zažité pravdy snadno a rychle mění.

V tomto případě je tím objevem fosilie nového vývojově primitivního sauropoda z argentinské provincie San Juan, který dosavadního největšího triasového zástupce kladu Sauropodomorpha překonává hmotností asi dvojnásobně. Na délku měl 8 až 10 metrů a vážil odhadem 7 až 10 tun, takže byl nepochybně největším suchozemským tvorem svého období. Evropští plateosauři sice mohli rovněž dosáhnout až desetimetrové délky, jejich hmotnost ale zřejmě výrazně nepřekračovala čtyři tuny. Nový dinosaurus dostal vědecké jméno Ingentia prima a žil asi před 210 až 205 miliony let (v geologickém žargonu tedy ve svrchním triasu, v období geologických věků nor až rét).

K potěše paleontologů se navíc nyní ukázalo, že nebyl sám. Nově objevená a popsaná fosilie jeho blízkého příbuzného, již dříve vědecky popsaného druhu Lessemsaurus sauropoides, potvrzuje dřívější předpoklad, že i tento sauropod dosahoval podobných rozměrů. Již na konci triasu tedy existovaly přinejmenším dva nebo tři druhy sauropodů dosahující hmotnosti dvou dospělých slonů afrických.

Za objev vděčíme paleontoložce Cecilie Apaldettiové z Národní univerzity v argentinském San Juanu a jejím kolegům. Argentinští vědci se při výzkumu zaměřili na čtveřici druhů sauropodomorfů, známých z kontinentů Gondwany v období pozdního triasu, přičemž nový druh (jehož fosilie byly objeveny v roce 2015 v sedimentech souvrství Quebrada del Barro) byl jedním z nich. Ingentia spolu s rody Lessemsaurus a Antetonitrus byli zařazeni do vlastní čeledi Lessemsauridae.

Kosterní anatomie a mapa dochovaných částí kostry holotypu I. prima. Tento...

Kosterní anatomie a mapa dochovaných částí kostry holotypu I. prima. Tento starobylý sauropodní dinosaurus vykazuje přítomnost některých překvapivě moderních anatomických znaků, jako je například vyspělý respirační systém zahrnující i početné vzdušné vaky v kostech.

Jednalo o dlouhokrké býložravé dinosaury, připomínající jakési zmenšené obdoby klasických pozdějších „brontosaurů“. Rozdílně by vypadal pouze jejich relativně kratší krk a poněkud více „ohnuté“ končetiny. Přitom byli ovšem v mnoha ohledech zvláštní a k dosažení obřích tělesných rozměrů využívali jinou strategii než jejich pozdější příbuzní. Ti hmotností nad deset dosáhli za pomoci specifických adaptací, jako byly sloupovité končetiny, odlehčení obratlů komplexní pneumatizací apod.

U starších lessemsauridů tyto adaptace ve stejné míře nenacházíme - ke gigantismu se dokázali „dopracovat“ poněkud jinou cestou. Podle histologického výzkumu kostí například nebyl růst jako u pozdějších neosauropodů acyklický, ale vykazoval fáze rychlého a tlumeného růstu. Když ale nastala fáze růstového spurtu, rostli tito dinosauři dvakrát až třikrát rychleji než pozdější sauropodi! Také jejich respirační systém byl na poměry období, ve kterém žili, značně vyspělý.

Lessemsauridi obývali oblasti dnešní Jihoafrické republiky a Argentiny v období pozdního triasu až rané jury, asi před 215 až 190 miliony let. Všechny tři rody, které byly do této skupiny zařazeny, dosahovaly podobných rozměrů – délky od 8 do 10 metrů, výšky ve hřbetu kolem dvou metrů a hmotnosti pravděpodobně nad pět tun.

Text vznikl pro DinosaursBlog Vladimíra Sochy a byl redakčně upraven. Původní verzi najdete zde.

Autor:


Nejčtenější

„Tak mě zastřel!“ vykřikl ruský voják a zavraždil šestnáctiletého kluka

Vražedná zbraň. Touto pistolí Stečkin APS zastřelil opilý ruský voják Rudněv v...

„Teď v Československu platí sovětské zákony,“ řekl ruský generál vyšetřovatel Veřejné bezpečnosti, když pátrali po...

Zabil je výbuch ruského tanku v centru Prahy. KSČ ničila životy pozůstalým

Tanky typové řady T-54/55, ten blíž k fotografovi evidentně neschopný pohybu,...

Zatímco na pražské Vinohradské třídě hořel a vybuchoval tank, zmatení ruští vojáci na Václavském náměstí zahájili palbu...



Tento pancíř dá tankistům pocit bezpečí a jistoty. Ale bude to stačit?

SMART PROTech na tanku Leopard 2

Německá firma IBD Deisenroth Engineering (IBD) představila prototyp balistické ochrany SMART PROTech pro obrněná...

Úspěšný start. Sonda míří ke Slunci tak blízko, jako žádná předtím

Úspěšný start rakety Delta IV Heavy 12.8.2018 v 9:31 se sondou Parker Solar...

V neděli ráno se ke Slunci vydala unikátní sonda Parker Solar Probe. Měla by se přiblížit k naší hvězdě podstatně blíže...

Sulfan jako lék? V lidských buňkách možná pomáhá zvrátit stárnutí

Klíč k procesu stárnutí tkví v DNA.

Tým vědců zkoumající jednu z příčin stárnutí oznámil úspěch, a to přímo na lidských buňkách v laboratorních podmínkách....

Další z rubriky

Proč i v horku spíme pod dekou? I proto, že v noci jsme jako plazi

V posteli. Olejomalba Henri de Toulouse-Lautreca z roku 1893

I v létě stále platí, že v noci naše tělo potřebuje zahřát více než ve dne. Navíc nám pokrývka dává pocit bezpečí....

Němečtí vědci objevili molekulu, která může pomoci spermiím v navigaci

Závod mužských spermií k vajíčku ženy (umělecké ztvárnění)

Tým vedený profesorem Benjaminem Kauppem popsal u ježovek molekulu, která je stěžejním článkem v navigaci spermií....

Hranice vesmíru by měla podle vědců být níže. Ale oni o tom nerozhodují

Ilustrace evropské sondy GOCE na oběžné dráze kolem Země. Šlo o specializovaný...

Hranici vesmíru by bylo lepší posunout o dvacet kilometrů níže, navrhuje americký astrofyzik. Jeho argumenty možná...

Najdete na iDNES.cz