Jak se největší dinosauři vydali na cestu k velikosti

aktualizováno 
Nové objevy ukazují, že největší dinosauři se ke gigantismu dopracovali jinak, než paleontologové předpokládali.

Rekonstrukce vzezření druhu Ingentia prima i s poodhaleným pohledem na jeho vnitřní anatomii. Již na první pohled šlo o sauropoda poněkud odlišných proporcí, než které známe u pozdějších „klasických“ sauropodů. Jednalo se možná o vůbec prvního suchozemského živočicha, jehož tělesná hmotnost přesáhla 10 metrických tun. | foto: Jorge A. González

Po dlouhou dobu platil ve světě dinosauří paleontologie předpoklad, že předkové obřích sauropodních dinosaurů, kteří se postupně během stovky milionů let v průběhu jury a křídy (tj. období mezi 200 až 66 miliony let) stali největšími suchozemskými tvory všech dob, začali „růst“ až právě počátkem jury, tedy zhruba někdy před 200 až 190 miliony let.

Předtím, v průběhu tzv. triasu, byli sauropodomorfové až na vzácné výjimky pouze středně velcí tvorové, v nichž byste budoucí giganty nepoznali. Do konce triasu ani největší známí zástupci této skupiny nepřesáhli přibližně rozměry současného slona afrického (hmotnost asi 4 až 5 tun).

Jak už to ale v paleontologii často bývá, nový objev zažité pravdy snadno a rychle mění.

V tomto případě je tím objevem fosilie nového vývojově primitivního sauropoda z argentinské provincie San Juan, který dosavadního největšího triasového zástupce kladu Sauropodomorpha překonává hmotností asi dvojnásobně. Na délku měl 8 až 10 metrů a vážil odhadem 7 až 10 tun, takže byl nepochybně největším suchozemským tvorem svého období. Evropští plateosauři sice mohli rovněž dosáhnout až desetimetrové délky, jejich hmotnost ale zřejmě výrazně nepřekračovala čtyři tuny. Nový dinosaurus dostal vědecké jméno Ingentia prima a žil asi před 210 až 205 miliony let (v geologickém žargonu tedy ve svrchním triasu, v období geologických věků nor až rét).

K potěše paleontologů se navíc nyní ukázalo, že nebyl sám. Nově objevená a popsaná fosilie jeho blízkého příbuzného, již dříve vědecky popsaného druhu Lessemsaurus sauropoides, potvrzuje dřívější předpoklad, že i tento sauropod dosahoval podobných rozměrů. Již na konci triasu tedy existovaly přinejmenším dva nebo tři druhy sauropodů dosahující hmotnosti dvou dospělých slonů afrických.

Za objev vděčíme paleontoložce Cecilie Apaldettiové z Národní univerzity v argentinském San Juanu a jejím kolegům. Argentinští vědci se při výzkumu zaměřili na čtveřici druhů sauropodomorfů, známých z kontinentů Gondwany v období pozdního triasu, přičemž nový druh (jehož fosilie byly objeveny v roce 2015 v sedimentech souvrství Quebrada del Barro) byl jedním z nich. Ingentia spolu s rody Lessemsaurus a Antetonitrus byli zařazeni do vlastní čeledi Lessemsauridae.

Kosterní anatomie a mapa dochovaných částí kostry holotypu I. prima. Tento...

Kosterní anatomie a mapa dochovaných částí kostry holotypu I. prima. Tento starobylý sauropodní dinosaurus vykazuje přítomnost některých překvapivě moderních anatomických znaků, jako je například vyspělý respirační systém zahrnující i početné vzdušné vaky v kostech.

Jednalo o dlouhokrké býložravé dinosaury, připomínající jakési zmenšené obdoby klasických pozdějších „brontosaurů“. Rozdílně by vypadal pouze jejich relativně kratší krk a poněkud více „ohnuté“ končetiny. Přitom byli ovšem v mnoha ohledech zvláštní a k dosažení obřích tělesných rozměrů využívali jinou strategii než jejich pozdější příbuzní. Ti hmotností nad deset dosáhli za pomoci specifických adaptací, jako byly sloupovité končetiny, odlehčení obratlů komplexní pneumatizací apod.

U starších lessemsauridů tyto adaptace ve stejné míře nenacházíme - ke gigantismu se dokázali „dopracovat“ poněkud jinou cestou. Podle histologického výzkumu kostí například nebyl růst jako u pozdějších neosauropodů acyklický, ale vykazoval fáze rychlého a tlumeného růstu. Když ale nastala fáze růstového spurtu, rostli tito dinosauři dvakrát až třikrát rychleji než pozdější sauropodi! Také jejich respirační systém byl na poměry období, ve kterém žili, značně vyspělý.

Lessemsauridi obývali oblasti dnešní Jihoafrické republiky a Argentiny v období pozdního triasu až rané jury, asi před 215 až 190 miliony let. Všechny tři rody, které byly do této skupiny zařazeny, dosahovaly podobných rozměrů – délky od 8 do 10 metrů, výšky ve hřbetu kolem dvou metrů a hmotnosti pravděpodobně nad pět tun.

Text vznikl pro DinosaursBlog Vladimíra Sochy a byl redakčně upraven. Původní verzi najdete zde.

Autor:


Nejčtenější

Nelíbí se mi, kam se internet vydal, říká vynálezce WWW. Chce to změnit

Tim Berners-Lee představuje vizi nového, decentralizovaného internetu...

V roce 1990 spustil první webový server a odstartoval tak revoluci. Díky němu se internet rozšířil do celého světa, do...

Mučení a vraždu novináře prý nahrály hodinky Apple. Nejspíš to bylo jinak

Apple Watch 2

Údajná vražda opozičního saúdskoarabského novináře Džamála Chášakdžího na konzulátu v Turecku vyvolává mezinárodní...



Ve věku 65 let zemřel na rakovinu Paul Allen, s Gatesem založil Microsoft

Paul Allen na snímku z prosince 2017.

Ve věku 65 letech zemřel v pondělí spoluzakladatel firmy Microsoft Paul Allen. Miliardář, filantrop a hledač lodních...

Návrat „imperialistického brouka“? Výzkumný program USA vzbudil obavy

Program „Hmyzí spojenci“ má změnit škůdce v pomocníky v zemědělství.

Skupina vědců v časopise Science varuje před možným zneužitím amerického výzkumného programu, který vyvíjí zcela nový...

Grafika snů: podrobné srovnání RTX 2080 s GTX 1080Ti

Porovnání grafických karet s čipem Nvidia GeForce RTX 2080 a GTX 1080Ti (vpravo)

Porovnali jsme novou grafickou kartu RTX 2080 s předchozí špičkou GTX 1080Ti. Výsledky jsou zajímavé a ačkoli v mnoha...

Další z rubriky

Úplně nový typ léku. Nobelovu cenu získali „bojovníci“ proti rakovině

Nobelova cena za medicínu udělaná v roce 1962 Francisu Crickovi za jeho podíl...

Nobelovu cenu za medicínu získali Američan James Allison a Japonec Tasuko Honjo, jejichž výzkum otevírá nové možnosti v...

Víte, proč chcete volit stranu XY? Politici využívají chyby našeho mozku

Jak se náš mozek rozhoduje? (ilustrační foto)

Emoce jsou důležitější než fakta. Opakování vytváří dojem pravdivosti. A když dva dělají totéž, není to totéž. Náš...

Co čeká vesmír a lidstvo? Projděte si dalekou budoucnost a zanechte vzkaz

Budoucnost

Díky práci vědců a výzkumníků můžeme předpovídat, co čeká vesmír v daleké budoucnosti. Kromě toho se podíváme i na...

Stát chce finančně podporovat mikrojesle a dětské skupiny, aby maminky mohly jít do práce
Stát chce finančně podporovat mikrojesle a dětské skupiny, aby maminky mohly jít do práce

Ministerstvo práce vyslalo do připomínkového řízení návrh, aby státní rozpočet financoval dětské skupiny a nově také mikrojesle. Do nich chodí hlavně děti, které nezískaly místo ve státní školce, ale jejich rodiče nastupují do práce dřív než po třech letech mateřské dovolené.



Najdete na iDNES.cz