Největší dnešní suchozemský živočich je chobotnatec slon africký (Loxodonta africana). Samci tohoto nádherného obra dosahují v dospělosti průměrné hmotnosti asi 4500 až 6000 kilogramů, což přibližně odpovídá většině velkých druhohorních teropodů.
Jak obrovští byli rekordně velcí jedinci?
U největší velryby plejtváka obrovského rekordní jedinci dosahují délky 30 metrů a mají hmotnost přes 173 tun (průměr zhruba 25 metrů a 100 tun).
U slona afrického byl největším známým jedincem kolosální samec, který byl (bohužel, jak jinak) zastřelen nedaleko města Mucusso v Angole v roce 1974. Tento obr měřil na výšku (při změření naležato) 417 centimetrů a jeho hmotnost byla původně odhadnuta asi na 12,24 tuny. Vzhledem k tomu, že ve stoji se sloní tělo poněkud „rozptýlí do šířky“, činila jeho výška v nejvyšším bodě hřbetu ve skutečnosti asi 396 centimetrů.
Mimochodem, nebyl to rekordní exemplář, co se týká výšky – jiný jedinec totiž měřil údajně při hmotnosti „pouhých“ osmi tun asi 421 cm. Odhad hmotnosti jedince z Angoly byl v roce 2016 Asierem Larramendim upraven na pravděpodobnější hodnotu 10,4 tuny, což přibližně odpovídá nejvyšším odhadům pro obří jedince druhu Tyrannosaurus rex.
Jen pro zajímavost lze uvést, že průměrně velcí jedinci populárního mamuta srstnatého (Mammuthus primigenius) dosahovali výšky v kohoutku kolem 3,15 metru a hmotnost měli zhruba do 6 000 kg. Jen neobvykle velcí jedinci vážili přes 8 000 kilogramů. Současný slon indický (Elephas maximus) je poněkud menší než jeho africký příbuzný, rekordní změřený jedinec měl výšku 343 cm a odhadovanou hmotnost kolem 7000 kilogramů.
Rekord pravěku také patrně drží chobotnatec
Začíná se ukazovat, že největším známým suchozemským savcem v dějinách života na Zemi nebyl obří „bezrohý nosorožec“ Paraceratherium s výškou hřbetu kolem 480 cm a hmotností zhruba 17 tun, jak bylo dosud dlouhodobě uváděno. Nově se na toto místo počítá s jedním z obřích vyhynulých chobotnatců, konkrétně asijským druhem Palaeoloxodon namadicus, formálně popsaným již roku 1846.
Fragment fosilní stehenní kosti druhu Palaeoloxodon namadicus. Nejdelší objevený exemplář by v kompletním stavu měřil na délku asi 1,9 metru a blížil by se tak velikosti femurů obřích sauropodů. Původce takové kosti by zřejmě měřil v nejvyšším bodě hřbetu přes 5 metrů a vážil by kolem 22 tun. Jednalo by se tak o největšího známého suchozemského savce v dějinách života na Zemi.
Tento obří savec žil v období pozdního pleistocénu na území východní Asie od Indie až po Japonsko a vyhynul zhruba před 24 000 lety. O jeho rozměrech svědčí i dochované stehenní kosti o délce 160 cm, které nasvědčují výšce 4,5 metru a hmotnosti kolem 15 tun. Jedna nekompletní stehenní kost by však měřila zhruba 190 cm, což nasvědčuje celkové výšce hřbetu 5,2 metru a hmotnosti zhruba 22 tun.
V tom případě by P. namadicus překonával největší objevené jedince paraceratérií zhruba o pět tun. Další gigantické formy chobotnatců, jako byl druh Deinotherium „thraceiensis“, Elephas recki nebo Mammuthus trogontherii, dosahovaly výšky mezi 4 a 4,5 metry a hmotnosti zhruba mezi 12 a 16 tunami. P. namadicus je tedy v současnosti největším známým suchozemským savcem, který se svou hmotností vyrovnal i středně velkým sauropodům (jako byly menší druhy rodů Diplodocus, Mamenchisaurus, Apatosaurus nebo Camarasaurus). Přesto byl podstatně méně hmotný než největší sauropodní titanosauři.
Z nich je rekordmanem stále druh Argentinosaurus huinculensis. Ten vážil podle různých odhadů asi 3 až 5× více (66 až 110 tun) než dospělý P. namadicus. Pro přesnější odhady bychom ale museli mít k dispozici kompletnější fosilie obou vyhynulých obratlovců. Nicméně fakt, že pleistocénní chobotnatec dosahoval dvojnásobné hmotnosti oproti největšímu známému jedinci slona afrického, je jistě také hodný úcty.
Článek vznikl pro Dinosaurusblog Vladimíra Sochy a byl redakčně upraven. Původní verzi včetně bohatého odkazového rejstříku najdete zde.
