Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Největší stavba v kosmu i přes těžkosti pokračuje

aktualizováno 
Minulé dva týdny ukázaly, že krizi v pilotované kosmonautice, způsobenou havárií Columbie před třemi roky, se podařilo překonat. Výprava raketoplánu Atlantis potvrdila, že tyto stroje jsou opět plně provozuschopné, a proto mohou pokračovat ve stavbě Mezinárodní kosmické stanice ISS.

Astronauti z raketoplánu Atlantis u stanice ISS - Astonauti Heidemarie Stefanyshyn-Piperová a Joe Tanner obhlížejí stav mezinárodní vesmírné stanice ISS. | foto: Reuters

ISS je dosud největší chystaný objekt na oběžné dráze - má mít rozměry jako dům o pěti pokojích a vážit bude okolo 450 tun. Zatím si vyžádal 18 výprav raketoplánů a pomocí nejméně dalších 14 až 16 by měl být v létě 2010 dokončen.

Stanice na těchto kosmických plavidlech závisí. Připravené díly jsou totiž značně velké, koncipované pro jejich nákladový prostor, takže žádný jiný stroj je nemůže do vesmíru vynést. Evropská raketa Ariane 5 bude sekundovat jedním startem a ruský Proton dvěma.

Stihnou se všechny lety?

Příští rok by měly raketoplány startovat pětkrát, v dalších dvou letech čtyřikrát. Avšak v tak rychlém sledu za sebou dosud nelétaly. Kdyby se nepodařilo stavbu v roce 2010 dokončit, bude záležet na Bílém domě a Kongresu, jestli povolí další výpravy. Jestliže by byla ISS v takovém stavu rozpracovanosti, že na dokončení postačí jenom několik málo expedic, nikdo si nedovolí je odmítnout. Horší by bylo, kdyby se lety raketoplánů hodně zpožďovaly. Na takovou možnost zatím nikdo nezná odpověď.

Na počátku příštího desetiletí by už neměly raketoplány létat, protože všechny prostředky NASA se soustředí na vývoj nového dopravního stroje Orion a raket Ares. S jejich pomocí se chtějí Američané v letech 2016-2018 vrátit na Měsíc.

Astronomové by byli rádi, kdyby jedna expedice mohla rovněž provést generální opravu Hubbleova kosmického teleskopu a prodloužit tak jeho provoz do druhé poloviny příštího desetiletí. NASA předběžně plánuje vyslání Atlantisu k teleskopu v prosinci 2007.

Příklad pro muslimské ženy

Čtyřicetiletá Anousheh Ansariová, která se v pátek vrátila v Sojuzu po desetidenním pobytu v kosmu, je v pořadí čtvrtým člověkem, který Rusům zaplatil 20 milionů dolarů za tuto cestu, nicméně první ženou, která se tam vydala. Má americké občanství, ale pochází z Íránu, odkud se její rodina odstěhovala poté, co se tam ujali vlády konzervativní muslimští vůdci. Už před startem prohlašovala, že chce dát příklad všem ženám a dívkám. Tím samozřejmě mířila do muslimského světa, kde je postavení žen problematické.

Ruské a americké úřady se však bály protestů Teheránu. Proto na ní požadovaly, aby sundala ze skafandru íránskou vlajku a během kosmického letu se zdržela jakýchkoliv politických projevů. Kupodivu íránský režim, který se snaží kontrolovat sdělovací prostředky, nezaujal k její výpravě stanovisko. Státní televize její start vysoce ocenila, zatímco list Jomhouri Eslami na ni zaútočil. Naproti tomu noviny Hambasteghmi stály na její straně. A stovky Íránců nadšeně pozorovaly přelety ISS, na jejíž palubě pobývala, z teheránské hvězdárny. Režim se k její cestě oficiálně nevyjádřil. Vliv kosmické turistky Ansariové na muslimský svět nelze přeceňovat. Ovšem aspoň pro ty ženy, které se o její cestě dozvědí, to může být povzbuzení. A tak kosmonautika znovu dokládá svůj politický význam.
Autoři:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Kolize dvou neutronových hvězd (umělecké ztvárnění)
Nový úspěch lovců gravitačních vln. Odhalili, kde se v kosmu rodí zlato

Astronomové se mohou radovat ze zrodu zcela nového oboru: gravitační astronomie. Jejich detektory znovu prokázaly svou přesnost, a tak se nám poprvé podařilo...  celý článek

Loď Šen-čou 9 před spojením s experimentálním modulem Tchien-kung 1
Čínská stanice zrychluje svůj pád k Zemi. Kam spadne, není jisté

K Zemi se blíží několikatunová kosmická stanice, jež byla vůbec první, kterou se Číně podařilo vynést na oběžnou dráhu. Původní odhad termínu dopadu až 100 kg...  celý článek

Velení na pozorovatelně, střelnice Kapustin Jar
Před Bajkonurem Sověti zkoušeli rakety v tajném Kapustině Jaru

Sovětský svaz se v padesátých letech snažil na základě výzkumu německé raketové techniky i vlastních zkušeností vytvořit dalekonosnou raketu pro vodíkovou...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.