Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Téměř stometrovou vlnu, která zasáhla grónskou vesnici, způsobil sesuv

aktualizováno 
Na pobřeží Grónska došlo na začátku léta k poměrně vzácné geologické události: sesuv svahu vyvolal téměř sto metrů vysokou přílivovou vlnu. I když se původně hovořilo o tom, že příčinou bylo zemětřesní, zřejmě tomu bylo jinak, jak ukázala výprava vědců na místo.

Pohled na jeden ze zničených domů ve vesnici Nuugaatsiaq, kterou 17. června 2017 zasáhla velká přílivová vlna. | foto: Hermann Fritz (Georgia Tech)

Večer 17. června místního času se fjordem Karrat na jihovýchodě Grónska prohnala megatsunami. Vlna v nejvyšším bodě vysoká zhruba devadesát metrů zasáhla mimo jiné i malou rybářskou vesnici Nuugaatsiaq ve vzdálenosti zhruba 20 kilometrů, kde zničila jedenáct domů a odnesla čtyři lidi.

První zprávy hovořily o tom, že mohlo jít o následek relativně malého zemětřesení (magnituda 4,1), které je v této seismicky klidné oblasti výjimečnou událostí. Podobnější pohled na seismologické záznamy ovšem ukázal, že to bylo zřejmě jinak - událost, která způsobila vlnu, zřejmě vyvolala také otřesy.

Závěry potvrdila v posledních dnech výprava seismologů, která se na místo katastrofy během července dostala. Její členové jsou podle zprávy časopisu Nature přesvědčeni, že šlo „pouze“ o důsledek sesuvu půdy. Došlo zřejmě ke zcela spontánnímu sesuvu kamení ze svahu zhruba tisíc metrů nad hladinou moře. Maximální výška vlny byla zhruba 90 metrů, na druhé straně šest kilometrů širokého fjordu voda vystoupala zhruba 50 metrů nad běžnou výšku hladiny. Třicet kilometrů od místa události se dostala deset metrů nad běžnou výšku hladiny.

Pohled na místo, kde došlo 17. června k sesuvu, který vyvolal 90metrovou vlnu....

Pohled na místo, kde došlo 17. června k sesuvu, který vyvolal 90metrovou vlnu. V levé části rámečku je vidět místo, kde v brzké době evidentně hrozí další masívní sesuv.

Může se zdát zvláštní, že pro podobnou místně omezenou událost se používá výraz megatsunami. Ten se však obecně vžil pro označení přílivových vln, které v podstatě představují jen vlny šířící se od místa dopadu nějakého velkého tělesa či velkého množství materiálu do moře. Na rozdíl například od katastrofických tsunami z roku 2000 a 2011 jsou viditelné už na moři, ale byť jsou ohromné - s výškou desítek až stovek metrů - v naprosté většině případů mají jen úzce lokální dopad. Megatsunami se skutečně globálními následky, jaké může vyvolat například pád meteoritu, jsou vzácné i v měřítkách geologického času.

Otázkou stále je, jak běžné jsou tyto události v lokálním měřítku. Vědci o nich první hmatatelné nepřímé důkazy získali v 50. letech minulého století. Jen o několik let později, v roce 1958, se jim pak dostalo do rukou mnohem dramatičtější přímé svědectví o megatsunami ze zátoky Lituya. V důsledku zemětřesení a následného velkého sesuvu, který vyvolal pohyb ještě větší masy ledovce a usazenin, v ní vznikla obří vlna, která se „vyšplhala“ v jednom místě až zhruba 520 metrů nad běžnou hladinu moře (vážnějším zájemcům o tuto událost doporučujeme dva odborné prameny v angličtině, které dobře shrnují události i naše chápání přesného mechanismu vzniku v události - na této stránce a v tomto PDF).

Kus ledu vyplavený na břeh fjordu Karrat dokládá, jak vysoko a daleko od břehu...

Kus ledu vyplavený na břeh fjordu Karrat dokládá, jak vysoko a daleko od břehu voda z přílivové vlny vystoupala.

Podobných událostí jsme nezaznamenali mnoho. Seismologové a geologové se na místě události ve fjordu Karrat měli pokusit také určit, zda to i v případě Grónska bude platit nadále. V oblasti se zdá být reálným trend vzestupu teplot, který by s sebou teoreticky mohl nést i zvýšené riziko vzniku velkých vln po sesuvech rozmrzajících svahů tamních fjordů.

Ale odhady budoucího vývoje se dělají jen těžko, navíc je nutné brát v potaz přesné detaily místní geografie - a ty v případě téměř liduprázdného Grónska nejsou popsány příliš přesně. Tým v blízkosti místa letošního sesuvu objevil místo, kde by podle jejich odhadů pomalé odtávání svahu mohlo nenadále vést k dalšímu velkému sesuvu. Varoval úřady, které pak nařídily evakuaci tří blízkých rybářských vesnic. Nejen od jejich obyvatel se vědci zřejmě brzy dočkají řady obtížných otázek.

Autor:


Témata: Grónsko

Nejčtenější

Nejšťastnější americká stíhačka. Pilot ji opustil, a tak přistála sama

Convair F-106A Delta Dart

Před téměř půlstoletím se stal v americké Montaně zázrak. Z nebe se snesl na pšeničné pole proudový letoun, který byl...

Nejvtipnější chyby z českého hitu Kingdom Come: Deliverance

Kingdom Come: Deliverance

Kingdom Come je obrovská a propracovaná hra, ale její autory čeká ještě spousta práce při odlaďování mnoha chyb, které...



Vyfotil jeden jediný atom. Stačil běžný foťák a složitá past

Snímek zachycující jediný atom stroncia v tzv. iontové pasti. Atom je uprostřed...

Atomy jsou pouhým okem neviditelné, to víme všichni. Ale pokud je správně nasvítíte a připravíte pro ně vhodné...

Apple HomePod ničí dřevěný nábytek. Dávejte ho jinam, radí výrobce

Takto dopadl povrch dřevěného nábytku při testu HomePodu magazínem Wirecutter.

S prvními zahraničními recenzemi a s prvními aktivními uživateli chytrého reproduktoru HomePod se ukázal jeden nečekaný...

Je budoucnost ve dřevě? Vědci z něj vytvořili nečekaně odolný materiál

Dřevo pevné jako železo? (ilustrační foto)

Dřevo je levný a užitečný materiál, ovšem nepříliš tvrdý, což ho pro některá využití diskvalifikuje. Vědci nyní ale...

Další z rubriky

Chytrý teploměr umí předpovědět chřipkovou epidemii v USA v reálném čase

Chytrý teploměr

Teploměry Kinsa propojené s chytrými telefony umějí v reálném čase sledovat rozvoj epidemie chřipky.

INTERAKTIVNĚ: Kde se v ČR dožijete nejvyššího věku? Tam, kde se pracuje

Prozkoumejte statistiky okresů ČR, najděte souvislosti a korelace

Česká republika je sice relativně malá, ale to neznamená, že je zcela jednolitá. Naopak, mezi jednotlivými regiony...

Nejstarší popsané setkání Evropy s dinosauřími fosiliemi patří do antiky

Paleodictyon je poměrně hojná ichnofosilie, představující zřejmě zkamenělý...

V období „předvědecké“ paleontologie se lidé zcela běžně setkávali se zkamenělinami pravěkých organismů, ale neměli...

Najdete na iDNES.cz