Počátek vývoje britské vzducholodě Airlander 10 sahá do roku 2008, kdy firma Hybrid Air Vehicles (HAV) vyvíjela hybridní vzducholoď pro program americké armády LEMV (Long Endurance Multi-intelligence Vehicle). Američané chtěli vzducholoď použít jak pro dopravu materiálu a vojáků, tak i jako vzdušnou platformu pro systémy zpravodajství, průzkumu a sledování ISR (Intelligence, Surveillance and Reconnaissance).
První let technologického demonstrátoru HAV-3 pro program LEMV se uskutečnil v roce 2008. Větší a pokročilejší prototyp HAV-304 o délce 91 metrů vzlétl o čtyři roky později.
V roce 2013 americká armáda z důvodu nedostatku financí program LEMV zrušila. Vláda Velké Británie však firmě HAV poskytla grant ve výši několika milionů liber na dokončení projektu. Společnost vzducholoď HAV 304 přejmenovala na Airlander 10 a začala se soustředit také na civilní zákazníky.
Vzducholoď HAV-3
Airlander 10 přímo vychází z prototypu HAV-304. Vzducholoď měří na délku 92 metrů a vnitřní objem balonu je 38 000 m3. Airlander 10 dokáže ve vzduchu zůstat až 5 dní a vystoupat do výšky 6100 metrů.
Hybridní vzducholoď pohání čtveřice osmiválcových motorů o objemu 4 l a výkonu 4×260 kW. Spotřeba paliva vzducholodi (na kilometr letu) je pouze pětinová oproti letadlům se stejnými výkony. Cestovní rychlost je 148 km/h a minimální 37 km/h. Vzducholoď dokáže unést náklad do hmotnosti 10 tun nebo až 48 pasažérů. Prázdná hmotnost vzducholodě je 20 tun.
Dolet společnost HAV neudává, ale při známe cestovní rychlosti a maximální výdrži ve vzduchu bude minimálně několik tisíc kilometrů. Je však nutné zdůraznit, že cestovní rychlost je rychlost vzducholodě vůči atmosféře, nikoliv proti zemi. Vzducholoď při letech přes oceán jistě využije vzdušné proudění, takže rychlost vůči zemi bude podstatně vyšší.
Airlander 10 je hybridní vzducholoď - je tedy těžší než vzduch. Vzducholoď se ve vzduchu udrží ze 60 % díky aerostatickému vztlaku (hélium), a ze 40 % díky aerodynamickému vztlaku (tvar vzducholodě). Konstruktéři díky unikátním vlastnostem Airlander 10 označují jako mix vzducholodě a letadla.
„Hlavním problémem starých vzducholodí byla potřeba obrovského množství pozemního personálu, omezená nosnost a náchylnost k povětrnostním podmínkám. Všechny tyto problémy jsme vyřešili novým konceptem – hybridním letadlem. Jde o mix mezi letadlem a vzducholodí,“ vysvětluje Chris Daniels, vedoucí tiskového oddělení HAV.
Výhodou Airlander 10 je právě schopnost přistávat kdekoliv bez nutnosti pozemního personálu, který musí klasickou vzducholoď zajišťovat lany. Výkonné motory navíc umožňují kolmý start a přistání vzducholodi na zemi, písku, ledu i na vodě. Obojživelné vlastnosti vzducholodě zajišťují pneumatické ližiny.
Zásadní předností vzducholodě není jen schopnost přistání na jakémkoliv místě na Zemi (doslova), ale také velmi nízké náklady na letovou hodinu. Přesné údaje nejsou k dispozici, ale v roce 2010 Alan Metzger, programový manažer LEMV v Northrop Grumman (HAV byl subdodavatel), odhadl náklady na třítýdenní let vzducholodě LEMV (s nákladem do 1300 kg) na 20 000 dolarů.
Letová hodina Airlander 10 tak bude proto stát několik stovek dolarů, nikoliv tisíce nebo dokonce desetitisíce dolarů jako u proudových letadel. Na druhou stranu má vzducholoď samozřejmě násobně menší cestovní rychlost než letadlo, proto ve vzduchu stráví více hodin. Přesto se očekává, že Airlander 10 dopraví náklad nebo pasažéry pouze za 20 % ceny oproti letadlům.
Pár čísel na srovnání. Podle magazínu Times letová hodina dopravního letadla C-130J Hercules stojí více než 14 000 dolarů. Na základě informací Ministerstva obrany ČR, zveřejněných na základě svobodného přístupu k informacím, jedna letová hodina C-295 CASA stojí přes 120 000 Kč, tedy asi 5 000 dolarů.
První vzlet Airlander 10 se očekává během několika týdnů. Následně je nachystáno několika měsíční testování a 200 hodin leteckých testů. První vzducholodě zákazníci získají v roce 2018, kdy jich HAV plánuje vyrobit 12 kusů.
Firma HAV připravuje také větší typ Airlander 50 s nosností až 60 tun. Navrhovaná hybridní vzducholoď o délce 119 m a objemu 103 000 m3 může podle propočtů zůstat ve vzduchu až čtyři dny nebo dopravit náklad na vzdálenost 3200 km. Vývoj větší vzducholodě bude ale záležet na obchodním úspěchu menší varianty Airlander 10.
O Airlander 10 projevilo zájem již britské ministerstvo obrany. Vzducholodě neposlouží jen pro levnou přepravu materiálu a osob, ale také jako vzdušná platforma s velkou výdrží ve vzduchu. Armáda může vzducholodě využít k ISR operacím, k mapování a snímkování Země, jako komunikační a datové relé, nebo dokonce i jako vzdušnou zbraňovou stanici vybavenou například laserovými zbraněmi.
Obrovskou výhodou je také velmi tichý let, především “kradmou” rychlostí. Takové vlastnosti mohou být velmi zajímavé například pro noční akce speciálních jednotek, kdy se lze dostat ve vzduchu nad cílovou oblast prakticky neslyšně, vysadit operátory speciálních sil a dokonce je podporovat palubními zbraňovými systémy.
Článek vznikl pro web Armádní noviny a byl redakčně upraven. Původní verzi najdete zde.
