Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Největší zatmění Slunce vědcům umožní testovat gravitační anomálie

  0:04aktualizováno  0:04
Ve 21. století nikdo z nás už nic podobného nezažije, zatmění takového rozsahu se má opakovat opět až v roce 2132. Dnešní zatmění bylo nejen příležitostí pro spekulace a báchorky astrologů a mystiků. Vědcům umožnilo uskutečnit pokusy, které nejsou za normálních podmínek možné.

Zatmění slunce může být i krásné. To dnešní bude největší | foto: Reuters

Nejde jen o klasická astronomická a meteorologická pozorování, ale i o testování některých kontroverzních teorií. Jako je například ta, která tvrdí, že během zatmění Slunce dochází k fluktuacím gravitačního pole Země. Čínští vědci přichystali na dnešek obří experiment, kdy mezi několik měst rozmístili speciální kyvadla, která by se během zatmění Slunce měla chovat jinak než za normálních okolností.

Zatmění a fluktuace zemské gravitace

Většina odborníků sice s hypotézou připouštějící výskyt podobných gravitačních anomálií nesouhlasí, ale přesto kolem problému panuje značná nejistota. Trefně ji vyjádřil Chris Duif z Deltské technologické univerzity, když na serveru časopisu New Scientist uvedl: "Je nutné s touto nejistotou skoncovat. Já o existenci této anomálie nijak přesvědčen nejsem, ale kdyby se ukázalo, že je pravdivá, byl by to skutečný převrat."

Sledujte zatmění slunce on-line

Geofyzici z Čínské akademie věd využili jedinečné šance dnes v ranních hodinách, kdy na jejich území došlo k úplnému zatmění Slunce (v tomto století největšímu) a hypotézu otestovali. K dispozici měli v současnosti nejpřesnější dostupná zařízení pro měření gravitačního pole.

Allaisův jev

Na to, že s naší znalostí gravitace nemusí být všechno úplně v pořádku, poprvé upozornil francouzský fyzik a ekonom Maurice Allais (mimochodem nositel Nobelovy ceny za ekonomii), který si během zatmění v roce 1954 všiml nepravidelností v pohybu Foucaultova kyvadla.

Normálně se kyvadlo pohupuje sem a tam, tak jak se mění jeho gravitační potenciální energie v kinetickou a naopak. Rovina kyvu kyvadla se vlivem zemské rotace stáčí ve směru či proti směru hodinových ručiček, podle toho, na jaké polokouli pokus děláme.

Avšak při zatmění slunce dochází podle Allaise v pohybu kyvadla k dramatickým změnám. Rovina kyvu prý nadále nesleduje původní směr, ale poměrně rychle se otáčí v obráceném gardu. Po skončení zatmění se kyvadlo (přesněji jeho rovina kyvu) opět navrací k původnímu pohybu. Překvapivý zvrat v chování kyvadla Allais vysvětloval náhlými změnami v gravitačním poli Země.

Podobné pokusy byly v minulosti uskutečněny během různých slunečních zatmění asi dvacetkrát, jejich výsledky ale k žádné jednoznačné odpovědi nevedly. Většina fyziků o existenci zmíněného jevu dost silně pochybuje, neboť něco takového je v ostrém protikladu se všemi současnými gravitačními teoriemi.

Definitivní řešení na dosah ruky?

Jenže čínští vědci chtějí definitivní odpověď. Proto poblíž šesti měst v jihovýchodní Číně, které mezi sebou dělí zhruba 3000 kilometrů, rozmístili kyvadla a velmi přesné gravimetry, s jejichž pomocí chtějí problém okolo gravitačních anomálií, domněle se vyskytujících během slunečních zatmění, jednou provždy vyřešit.

Obrovské vzdálenosti mezi jednotlivými měřicími body i použití různých měřicích přístrojů by měly zaručit dostatečnou přesnost provedených pokusů.

"Když budou naše zařízení pracovat správně, věřím, že máme šanci nade vši pochybnost zjistit, zda je anomálie skutečná," tvrdí geofyzik Tang Keyun. Lepší příležitost než dnes ráno už se čínským vědcům  dlouho nenaskytne.

Kde sledovat zatmění

Pokud se dnes brzy ráno zrovna nebudete nacházet někde v Indii, Číně nebo nad Tichým oceánem, pak nejdelší úplné zatmění tohoto století na vlastní oči neuvidíte. Přesto nezoufejte, on-line se na něj můžete podívat u nás na iDNES.cz - ZDE.

S dnešním zatměním bude zřejmě spojován ještě další primát – je totiž nanejvýš pravděpodobné, že ho bude sledovat vůbec největší počet lidí, zřejmě až dvě miliardy, neboť Indie a Čína patří mezi dva nejlidnatější státy světa.

Zdroj: www.newscientist.com, www.astro.cz

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Loď Šen-čou 9 před spojením s experimentálním modulem Tchien-kung 1
Čínská stanice zrychluje svůj pád k Zemi. Kam spadne, není jisté

K Zemi se blíží několikatunová kosmická stanice, jež byla vůbec první, kterou se Číně podařilo vynést na oběžnou dráhu. Původní odhad termínu dopadu až 100 kg...  celý článek

Sojuz T-13 na oběžné dráze Země letí vstříc nevyzpytatelné stanici Saljut-7....
Zabít je mohl každý krok. Měli se spojit s „mrtvou“ stanicí Saljut 7

Nikdo před nimi nic takového ve vesmíru nevyzkoušel. Dva ruští kosmonauti se musí spojit s neovladatelnou mlčící stanicí Saljut 7. Nikdo přesně neví, co se...  celý článek

Výbuch nosiče Vanguard krátce po startu 6. prosince 1957. Šlo o první americký...
Když byl Sputnik „trik propagandy“. Utajený finiš závodu o vesmíru

V oznámení startu družice Američané SSSR předběhli. Jejich projekt se ale výrazně zpomalil. Mohly za to nejen technické komplikace, ale také fakt, že výrobce...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.