Pohled na letní bouřku s blesky není v českých podmínkách nic neznámého, ale rozhodně ani nic každodenního. Nad kilometrem čtverečním našeho území můžete ročně zaznamenat zhruba 15 až 40 blesků. Nad „nejblýskavějším“ místem světa to ovšem je o tři řády více.
Zdá se tak alespoň z analýzy dat klimatického satelitu Tropical Rainfall Measuring Mission (TRMM), která vyšla v časopise Bulletin of the American Meteorology Society. Satelit mezi lety 1997 a 2015 sledoval oblast mezi 38. stupněm severní a jižní šířky (tj. zhruba mezi Melbourne a Aténami). To sice samozřejmě není zdaleka celá planeta, ale protože blesky vznikají v teplejších podmínkách výrazně častěji než v chladných, je prakticky jisté, že blíže pólu už žádné na blesky bohaté oblasti ležet nebudou.
Vítězem rozboru dat se podle očekávání stala oblast nad venezuelským jezerem Maracaibo, nad jehož částí napočítal satelit zhruba 233 blesků na kilometr čtvereční ročně. Ano, v v prvním odstavci jsme mluvili o rozdílu několika řádů, ale to je dáno tím, že satelit sledoval libovolné místo povrchu sledoval jen zhruba deset minut denně. Když tedy „dopočítáte“ výsledek na celý rok, vyjde vám, že se v této oblasti jsou místa, kde nad každým kilometrem zazáří řádově desítky tisíc blesků ročně.
Oblast Maracaiba je tím ovšem velmi dobře známá a od roku 2015 je právě v kolonce „místo s nejvyšším výskytem blesků“ zapsáno i v Guinessově knize rekordů. Data z TRMM ovšem nabízejí zatím nejlepší a nejobjektivnější srovnání se zbytkem světa. Tedy abychom to upřesnili: satelity měří počty blesků už od 60. let, ale přesnost a spolehlivost předchozích měření byla podstatně nižší. Podle některých relativně nedávných „sčítání blesků“ se například zdálo, že v některých částech Konga se blýská více než kolem Maracaiba. (Podle nových výsledku je oblast kolem Kabare na východě Kongské nížiny pozadu o necelé tři desítky zaznamenaných záblesků za rok.)
Bouře se nad jezerem na severu Venezuely objevují zhruba 300 dnů v roce a jsou prakticky vždy doprovázeny blýskáním. Je to dáno místní topografií: jezero je obklopeno vysokými horami, ze kterých v noci sestupuje studený vzduch. Nad jezerem se sráží s teplejším vzduchem a výsledkem je vznik oblačnosti a bouřek. V minulosti se vážně uvažovalo i o jiných hypotézách, třeba o možné souvislosti oblačnosti s úniky metanu z podloží okolo jezera, ale ryze klimatická vysvětlení dávají zatím nejlepší vysvětlení. Dokonce už je možné intenzitu bleskové činnosti do jisté míry předpovídat i týdny dopředu.
Většinu dalších předních příček obsadila Afrika, kde leží 283 z 500 míst v žebříčku míst s nejvyšším výskytem blesků. I v řadě dalších případů jde o oblasti kolem velkých jezer (Tanganika, Viktoriino jezero). Obecně přitom platí, že se více blýská nad souší než nad vodními plochami a nejspíše mezi polednem a šestou večerní místního času - což mimo jiné znamená, že oblast kolem Maracaiba je v mnoha ohledech výjimkou potvrzující pravidlo.
Jak to vypadá nad Maracaibem:
