Fosilie tohoto obřího sauropoda objevil náhodou v květnu 1994 psí trenér jménem Bobby Cross, který na ně narazil při procházce v oblasti Atoka na jihovýchodě Oklahomy. Na nález z jílovců souvrství Antlers o stáří kolem 110 milionů let upozornil paleontologa Richarda Ciffeliho.
Ciffeli společně s týmem z Muzea přírodních dějin v Oklahomě (dnes Sam Noble Oklahoma Museum of Natural History) zkameněliny vykopal v průběhu léta 1994. Fosilie čtyř krčních obratlů byly tak obrovské, že je nikdo původně nepovažoval za kosti živočicha – předpokládalo se, že se jedná spíš o fosilizované kmeny stromů.
Snímek obřích krčních obratlů sauroposeidona, nejdelší z nich měří 1,4 metru. Když byly v roce 1994 objeveny, vědci je vzhledem k jejich velikosti považovali za fosilizované kmeny stromů. Bohužel není známo, nakolik se sauroposeidoni podobali tvarem svého těla brachiosauridům, proto jsou jakékoliv odhady jejich délky, výšky i hmotnosti pouze přibližné.
Až do roku 1999 byly uloženy v depozitáři muzea a nedostávalo se jim řádného výzkumu. Tehdy se nicméně ke zkamenělinám dostal mladý doktorand Matthew Wedel, který je začal zkoumat jako součást svého výzkumného projektu.
První předběžnou zprávu vypustili do světa v říjnu 1999, oficiální popisná studie pak byla publikována v periodiku Journal of Vertebrate Paleontology v březnu 2000. Holotyp nese katalogové označení OMNH 53062, dinosaurus samotný byl pojmenován Sauroposeidon proteles.
Rodové jméno „ještěří Poseidon“ odkazuje k antickému bohu moří a zemětřesení (které jako by tento dinosauří obr dokázal při chůzi vyvolat). Druhové jméno proteles znamená cosi jako „dokonalý před koncem“, což souvisí se skutečností, že v době popisu byl sauroposeidon vývojově nejvyspělejším a největším obřím sauropodem známým ze Severní Ameriky.
V roce 2012 však byly do rodu Sauroposeidon zahrnuty i mnohé další fosilie severoamerických sauropodů, provizorně označené jako Pleurocoelus, Paluxysaurus ad. Dokonce i některé kruhovité otisky stop a celé jejich série objevené v první polovině minulého století mohou patřit právě sauroposeidonům.
Ukázalo se také, že se nejspíš nejednalo o brachiosaurida, ale spíš jen o zástupce širšího kladu Somphospondyli. V tom tkví jisté riziko při odhadování rozměrů, protože obvykle předpokládáme, že sauroposeidon se tvarem těla brachiosaurům a jejich příbuzným značně podobal.
Nejvyšší, ale ne nejtěžší
Když Richard Ciffelli v roce 1999 oznamoval veřejnosti objev sauroposeidona, nešetřil superlativy. Doslova jej označil za největšího tvora, který kdy chodil po Zemi. V tomto směru se patrně mýlil – titanosauři jako argentinosaurus nebo patagotitan byli pravděpodobně mohutnější a těžší. Hmotnost sauroposeidona je dnes velmi přibližně odhadována na čtyřicet až šedesát tun.
Ačkoli byl totiž celkově větší než africký druh Giraffatitan brancai, nebyl proporcionálně větší (jeho trup nebyl oproti krku tak velký jako u tohoto brachiosaurida). Nejednalo se tedy o jednoduše zvětšenou verzi brachiosauridů, jednotlivé části jeho těla byly zkrátka jinak tvarovány. Celkově bylo tělo sauroposeidona relativně lehčí a štíhlejší než u brachiosaura nebo žirafatitána, proto možná nebyl o mnoho těžší.
Sauroposeidoni tak dosahovali nanejvýš asi 4/5 hmotnosti největších titanosaurů. Je to samozřejmě hodně, ale na titul největšího dinosaura všech dob to nestačí. Přesto krční obratel dlouhý až 1,4 metru vzbuzoval od počátku velký obdiv. Pokud byl jeho někdejší původce tvarován podobně jako brachiosauridi, pak se muselo jednat o neuvěřitelně vysokého tvora.
Délku těla sauroposeidona můžeme odhadnout asi na 27 až 34 metrů, což stále odpovídá prvotním odhadům. Jak byl však tento nejvyšší známý živočich všech dob vlastně vysoký? Platí stále původní odhady staré dvacet let? V podstatě ano.
Hřbet tohoto dinosaura končil dle odhadů nějakých 6 až 7 metrů nad zemí (tedy metr nad hlavou historicky nejvyšší žirafy). Krk mohl být na základě porovnání s krkem rodu Giraffatitan dlouhý asi 11,2 metru až 12 metrů.
Rekonstrukce přibližného tvaru těla a velikosti druhu Sauroposeidon proteles. Tento gigantický sauropod z období spodní křídy obýval území dnešních amerických států Wyoming, Oklahoma a Texas v době před asi 112 miliony let. Na základě velikosti jeho krčních obratlů je možné odhadnout výšku tohoto sauropoda asi na 17 až 18 metrů, což přibližně odpovídá šestipatrové budově. Jednalo se tedy nepochybně o nejvyššího známého živočicha všech dob.
Bereme-li v úvahu úhel sklonu a držení krku, pak sauroposeidonova hlava mohla vyčnívat asi 17 až 18 metrů nad povrch země. U druhu G. brancai to bylo maximálně asi 13,5 metru, což je samozřejmě také pozoruhodné.
Sauroposeidon proteles tedy mohl být skutečně dinosaurem vysokým jako šestipatrová budova. Jen jeho nejdelší krční žebro na šestém cervikálním obratli měří na délku 3,42 metru (přičemž jej překonává pouze stejná kost u čínského mamenchisaura – a to o délce 4,1 metru).
Výzkumy na lokalitách s objevem fosilií sauroposeidona ukazují, že žil nedaleko pobřeží budoucího Mexického zálivu, a to v ohromné říční deltě, rozkládající se na území současných amerických států Oklahoma, Wyoming a Texas. Jeho ohromující výška byla zřejmě adaptací na spásání listí z vysoko položených větví stromů, na které jejich potravní konkurenti jednoduše nemohli dosáhnout. Živé „kráčející rozhledny“, až čtyřikrát vyšší než dnešní dospělé žirafy, musely skýtat skutečně neuvěřitelnou podívanou.
Článek vznikl pro Dinosaurusblog Vladimíra Sochy a byl redakčně upraven. Původní verzi včetně bohatého odkazového rejstříku najdete zde.
