Mrakodrapy na Pankráci v Praze - zdroj vášní, odporu, ale i skrytého obdivu. Jedna skupina tvrdí, že hyzdí Prahu a mají se zbourat. Druhá by naopak vznik pražského Manhattanu přivítala. Faktem je, že budova, která měla sloužit jako nové sídlo Českého rozhlasu, prochází přestavbou. A protože je to vůbec nejvyšší budova v Česku, logicky u ní musí stát i nejvyšší jeřáb.
Nový majitel zakoupenou budovu rozšiřuje. Aby stavební práce probíhaly dostatečně rychle, rozhodli se stavbaři pro umístění druhého jeřábu na střeše v úrovni 27. patra. Na fotografii z prosince 2006 vidíte nejvyšší právě používaný jeřáb v ČR u budovy, která byla původně postavena pro Český rozhlas.
Stavbu mrakodrapu jsem navštívil celkem třikrát. Ke standardní výbavě přibyly montérky, rukavice, reflexní vesta, ochranná přilba a čipová karta. Naštěstí netrpím závratěmi a fóbií z výšek. Rovnou řeknu, určitý strach mám. Jen se na něj trochu spoléhám v tom, že mi umožní bezpečný návrat.
Jak se demontuje jeřáb ve 27. patře mrakodrapu
V den demontáže mi bylo doporučeno přijít na dvanáctou hodinu s tím, že od počátku prací musí proběhnout rutinní úkony (např. odpojení el. kabelů či demontáž lana kočky), které jsou fotograficky nezajímavé a trvají dlouho. I tak že budu čekat... Dám na radu zkušených.
Ve dvanáct jsem na místě. Místo jeřábu s pracovní výškou 22 metrů od základů po hák (pravá fotografie) vidím pouze stožár jeřábu a bezmocně sleduji snesení části betonových závaží, která zatěžují základy jeřábu (levá fotografie).
Chlapi z Chladicích věží Praha nejsou žádná ořezávátka. Technologii demontáže na místě inovovali, protože měli k dispozici to nej, co v Česku je mezi jeřáby: Potain H30/40. Místo složité a těžké práce ve výšce se rozhodli pro demontáž až na zemi. Ve vzduchu je tak nečekaly obtížné postupy.
Odpojili el. kabely, demontovali betonová závaží protiváhy a pak snesli celý výložník i s protivýložníkem až na zem. Z jejich pohledu to nejhorší je čekalo na zemi. Netvrdím, že vše šlo jako po drátkách, ale vše je jednou poprvé. Na levé fotografii vidíte protivýložník, na pravé výložník.
Následovalo snesení betonových závaží, která byla umístěna jako zátěž kříže jeřábu.
Následovalo odřezání pásů, které drží betonové základové patky.
Nejprve se stožár připevní na háky a pak se odstaní čepy.
A uvolněný stožár se vydá na dočasnou deponii. Jeřábník je mistr ve svém oboru. Při všech manévrech, které jsem sledoval, nic nerozhoupal. A to současně otáčel výložník kolem svislé osy, pojížděl s vozíkem kočky a spouštěl či zvedal transportované břemeno. A k tomu nebylo bezvětří.
Stožár jeřábu je upevněn pomocí čepů ke kříži. Ten dává jeřábu stabilitu. Pro rozebrání se uvolní čepy.
Něco z osobních zkušeností: Byl jsem o několik dní dříve na stožáru tohoto jeřábu těsně pod kabinou jeřábníka a foukal silný nárazový vítr. S mou metrákovou 1,9m maličkostí nárazy házely natolik, že jsem měl strach z toho, že fotky pořízené z místa budou rozmazané (nakonec nebyly). Ovšem stožár jeřábu se podle mých pocitů ani nepohnul a já se proto cítil bezpečně.
Předposlední "operací" byl transport trámů kříže na zem. Na pravé fotografii si vychutnejte perspektivu, z jaké se téměř na staveniště dívá jeřábník.
Poslední operací byla demontáž závaží, ke kterému byl připevněn kříž jeřábu. Na místě zůstala jen ocelová konstrukce nosného rámu pod křížem jeřábu. Ten bude snesen později v celku a bude rozřezán až na zemi.
Ve fotogalerii je proces vidět na třicítce fotografií.
Jeho veličenstvo Potain Topkit H30/40 C SP
"Když jsme hledali vhodný jeřáb pro projekt City Tower, byly nám nabízeny moderní stroje věhlasných značek ze světa jeřábů, vše řízené počítači," řekl Technetu Jan Kučera ze společnosti Metrostav, který je vedoucím projektu. "Bohužel všechny nabídky z našeho pohledu měly jednu nevýhodu, a to neberu v potaz vyšší ceny konkurence, která spočívala v nutnosti použít nejméně tři ukotvení. Pouze společnost Chladicí věže Praha společně s Potainem nabídla jeřáb, který potřebuje pouze jedno ukotvení" upřesnil J. Kučera výběr a nakonec dodal: "Paradoxně mnohem starší jeřáb potřebuje pouze jedno ukotvení a svým způsobem je dodnes ve světové špičce."
Na stavbě je vidět od prosince pokrok. Část ukotvení jeřábu "zmizela" díky rozšíření budovy směrem k jeřábu (podrobnosti uvidíte níže). Nyní je vše jasné - počet ukotvení jeřábu hrál roli v rozšíření budovy. Při pohledu vzhůru téměř není vidět kabina jeřábníka.
Na této dvojici fotek, která téměř tvoří panoramatický záběr, vidíte ukotvení jeřábu ve výšce 60 m od základů jeřábu z mírného podhledu.
Na této dvojici fotografií můžete odhadnout velikost rozšíření mrakodrapu pomocí ukotvení jeřábu. Levý záběr je před a pravý po rozšíření.
Jeřáb je vlastně stavebnice. Potřebná výška se získá použitím potřebného množství modulů navzájem spojených čepy. Stavba připomíná hru dítěte, které na sebe vrší kostky. Pro úplnost - bylo použito 22 dílů, kterým lidé v Chladicích věžích Praha říkají kostky. Stavbu tohoto jeřábu můžete sledovat na stránkách nadšence zde.
Výložník jeřábu, po kterém jezdí vozík kočky, má délku 70 metrů. To je tolik, jako by těsně za sebou stály tři kloubové autobusy a za nimi ještě felicie a standardní autobus.
Na pravé fotografii vidíte, že jeřábník má kabinu těsně pod výložníkem.
Jeřábník na stavbě je řízen ze společnosti Chladicí věže Praha. Občas musí jít zkontrolovat a provést údržbu zařízení na protivýložník. Jeho běžný výhled je z pohledu laika na stavbu či Prahu úctyhodný (více v závěru článku či fotogalerie).
Konstrukce jeřábu je prazvláštní hudební nástroj. Od určité výšky vydává tajemné ocelové zvuky a vlní se do rytmu práce a větru současně. Doufám, že se vám při pohledu dolů neudělalo nevolno.
Základní technické údaje jeřábu Potain Topkit H30/40C SP | |
Výška jeřábu od základů po hák | 140 m |
Délka výložníku | 70 m |
Nosnost jeřábu | 12 t (na konci 3 t) |
Hmotnost jeřábu | 98 t |
Motory: | |
Hlavní zdvihový motor | 89 kW |
Pojezd vozíku | 10,3 kW |
Otočné motory | 2 x 8,82 kW |
Použití: | |
Výstavba chladicích věží JE Temelín | výška pod hák 170 m |
Výstavba chladicích věží na jaderných elektrárnách | Dukovany, Mochovce |
Výškové budovy v Praze |
na Slunečním náměstí v Butovicích |