Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Nejznámější hvězda souhvězdí Orion se záhadně smršťuje. Nikdo neví proč

aktualizováno 
Betelgeuze, jedna z nejznámějších hvězd souhvězdí Orion, výrazně zmenšila svůj objem. Svědčí o tom výsledky víc než patnáctiletého pozorování. Příčiny tohoto neobvyklého jevu ale dosud nikdo nezná.

ilustrační foto | foto: Profimedia.cz

Rudý veleobr Betelgeuze je jednou z nejjasnějších hvězd, které můžeme na obloze spatřit. To ale není jediné, čím vyniká, patří také mezi největší známé hvězdy.

Ještě před patnácti lety byl její průměr 11,2 astronomických jednotek (při asi 15 až 20násobné hmotnosti Slunce), a když uvážíme, že astronomická jednotka představuje střední vzdálenost Země od Slunce, tak je to opravdu dost. Hvězda je tak velká, že kdybychom ji umístili do středu Sluneční soustavy, její vnější povrch by zasahoval až někam k Jupiteru.

Nic netrvá věčně

Ovšem dnes už to neplatí. Nejnovější studie, kterou provedli astronomové z Kalifornské univerzity v Berkeley, ukázala, že se Betelgeuze začíná zmenšovat. A poměrně rychle, za posledních patnáct let se její velikost zmenšila zhruba o 15 procent. Podle posledních měření činí její dnešní průměr "jen" 9,6 astronomických jednotek.

Vědci k tomuto závěru došli na základě dlouholetého monitorování hvězdy pomocí speciálního zařízení, infračerveného interferometru ISI (Infrared Spatial Interferometer) observatoře na hoře Mount Wilson. Autoři objevu, Charles Townes (mimochodem nositel Nobelovy ceny již z roku 1964, za vynález laseru) a Edward Wishnow Betelgeuze sledují jev už od roku 1993.

Výsledky svých překvapivých pozorování zveřejnili na zasedání Americké astronomické společnosti tento týden v Pasadeně.

Nezvyklé chování

"Pozorovat tyto změny je opravdu něco zvláštního," říká Townes. "V příštích letech budeme hvězdu bedlivě sledovat, abychom se dozvěděli, jestli bude ve smršťování pokračovat, nebo se vrátí do původní velikosti."

Přestože se naměřený průměr Betelgeuze zmenšil, astronomové upozorňují, že magnituda hvězdy, tedy její jasnost, nedoznala v průběhu posledních patnácti let žádné významné změny. To vědce poněkud znepokojuje, protože to odhalení příčin podivného chování hvězdy ještě komplikuje.

Betelgueze

Betelgueze

Proč se to děje, zatím nikdo neví

"Proč se hvězda smršťuje, nevíme. Když vezmeme v úvahu, co všechno známe o galaxiích a vzdáleném vesmíru, pořád zbývá ještě mnoho věcí, které o hvězdách nevíme, včetně toho, co se děje, když se život rudých obrů chýlí ke konci," přiznává poctivě Wishnow.

Možných vysvětlení nezvyklého jevu se nabízí hned několik. Mohla by to být buď dlouhodobá oscilace hvězdy, nebo se Betelgeuze blíží pomalu ale jistě zániku a neobvyklé chování hvězdného obra je jen jeho labutí písní.

Ovšem docela dobře by to také mohla být chyba v měření, neboť Betelgeuze je zahalena rozsáhlými prachoplynovými mračny, což měření její velikosti zrovna neulehčuje.

Jasnější než Měsíc

Někteří astronomové se domnívají, že Betelgeuze se opravdu přibližuje ke svému konci a že v průběhu několika příštích tisíciletí vybuchne jako supernova. Uvážíme-li, že je poměrně blízko naší Sluneční soustavě, asi 427 světelných let, mohla by to být skutečně grandiózní exploze a zároveň velké astronomické divadlo.

Například známá supernova SN 1604, kterou pozoroval v říjnu roku 1604 v Praze Jan Kepler, je od nás vzdálena asi 20 tisíc světelných let.

Betelgeuze by měl na noční obloze zářit jasněji než Měsíc. Charles Townes, přestože je mu už 94 let, hodlá v pozorování Betelgueze pokračovat. Doufá, že se mu podaří záhadě přijít na kloub a jednoznačně určit, co tak nápadné změny ve velikosti hvězdy způsobuje.

Současně by chtěl ještě vylepšit výkonnost interferometru ISI, a to přidáním spektrometru. "Kdykoli věci zkoumáte s větší přesností, narazíte na nějaké překvapení a odhalíte nové, velmi důležité a podstatné skutečnosti," tvrdí.

Zdroj: www.berkeley.edu, cs.wikipedia.org 

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Kolize dvou neutronových hvězd (umělecké ztvárnění)
Nový úspěch lovců gravitačních vln. Odhalili, kde se v kosmu rodí zlato

Astronomové se mohou radovat ze zrodu zcela nového oboru: gravitační astronomie. Jejich detektory znovu prokázaly svou přesnost, a tak se nám poprvé podařilo...  celý článek

Výbuch nosiče Vanguard krátce po startu 6. prosince 1957. Šlo o první americký...
Když byl Sputnik „trik propagandy“. Utajený finiš závodu o vesmíru

V oznámení startu družice Američané SSSR předběhli. Jejich projekt se ale výrazně zpomalil. Mohly za to nejen technické komplikace, ale také fakt, že výrobce...  celý článek

Sputnik 1 byl do vesmíru vynesen raketou R-7 Semyorka z vojenské oblasti...
Zajali jsme špatné Němce! Co se stalo, když Sověti vypustili Sputnik

Závod o vypuštění první družice dospěl do finále. Sovětům se podařilo díky osekání programu připravit ke startu před Američany. Když přišel okamžik startu,...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.