Rudý veleobr Betelgeuze je jednou z nejjasnějších hvězd, které můžeme na obloze spatřit. To ale není jediné, čím vyniká, patří také mezi největší známé hvězdy.
Ještě před patnácti lety byl její průměr 11,2 astronomických jednotek (při asi 15 až 20násobné hmotnosti Slunce), a když uvážíme, že astronomická jednotka představuje střední vzdálenost Země od Slunce, tak je to opravdu dost. Hvězda je tak velká, že kdybychom ji umístili do středu Sluneční soustavy, její vnější povrch by zasahoval až někam k Jupiteru.
Nic netrvá věčně
Ovšem dnes už to neplatí. Nejnovější studie, kterou provedli astronomové z Kalifornské univerzity v Berkeley, ukázala, že se Betelgeuze začíná zmenšovat. A poměrně rychle, za posledních patnáct let se její velikost zmenšila zhruba o 15 procent. Podle posledních měření činí její dnešní průměr "jen" 9,6 astronomických jednotek.
Vědci k tomuto závěru došli na základě dlouholetého monitorování hvězdy pomocí speciálního zařízení, infračerveného interferometru ISI (Infrared Spatial Interferometer) observatoře na hoře Mount Wilson. Autoři objevu, Charles Townes (mimochodem nositel Nobelovy ceny již z roku 1964, za vynález laseru) a Edward Wishnow Betelgeuze sledují jev už od roku 1993.
Výsledky svých překvapivých pozorování zveřejnili na zasedání Americké astronomické společnosti tento týden v Pasadeně.
Nezvyklé chování
"Pozorovat tyto změny je opravdu něco zvláštního," říká Townes. "V příštích letech budeme hvězdu bedlivě sledovat, abychom se dozvěděli, jestli bude ve smršťování pokračovat, nebo se vrátí do původní velikosti."
Přestože se naměřený průměr Betelgeuze zmenšil, astronomové upozorňují, že magnituda hvězdy, tedy její jasnost, nedoznala v průběhu posledních patnácti let žádné významné změny. To vědce poněkud znepokojuje, protože to odhalení příčin podivného chování hvězdy ještě komplikuje.
Betelgueze
Proč se to děje, zatím nikdo neví
"Proč se hvězda smršťuje, nevíme. Když vezmeme v úvahu, co všechno známe o galaxiích a vzdáleném vesmíru, pořád zbývá ještě mnoho věcí, které o hvězdách nevíme, včetně toho, co se děje, když se život rudých obrů chýlí ke konci," přiznává poctivě Wishnow.
Možných vysvětlení nezvyklého jevu se nabízí hned několik. Mohla by to být buď dlouhodobá oscilace hvězdy, nebo se Betelgeuze blíží pomalu ale jistě zániku a neobvyklé chování hvězdného obra je jen jeho labutí písní.
Ovšem docela dobře by to také mohla být chyba v měření, neboť Betelgeuze je zahalena rozsáhlými prachoplynovými mračny, což měření její velikosti zrovna neulehčuje.
Jasnější než Měsíc
Někteří astronomové se domnívají, že Betelgeuze se opravdu přibližuje ke svému konci a že v průběhu několika příštích tisíciletí vybuchne jako supernova. Uvážíme-li, že je poměrně blízko naší Sluneční soustavě, asi 427 světelných let, mohla by to být skutečně grandiózní exploze a zároveň velké astronomické divadlo.
Například známá supernova SN 1604, kterou pozoroval v říjnu roku 1604 v Praze Jan Kepler, je od nás vzdálena asi 20 tisíc světelných let.
Betelgeuze by měl na noční obloze zářit jasněji než Měsíc. Charles Townes, přestože je mu už 94 let, hodlá v pozorování Betelgueze pokračovat. Doufá, že se mu podaří záhadě přijít na kloub a jednoznačně určit, co tak nápadné změny ve velikosti hvězdy způsobuje.
Současně by chtěl ještě vylepšit výkonnost interferometru ISI, a to přidáním spektrometru. "Kdykoli věci zkoumáte s větší přesností, narazíte na nějaké překvapení a odhalíte nové, velmi důležité a podstatné skutečnosti," tvrdí.
Zdroj: www.berkeley.edu, cs.wikipedia.org
