Zastánci takové úpravy právního řádu tvrdí, že chování spotřebitelů se v posledních letech velmi změnilo a jen málokdo si dnes kupuje hudbu na cédéčkách v kamenných obchodech. Zato z internetu si hudbu ve Francii stahuje osm až deset milionů lidí, tedy šestina populace. Někteří to dělají legálně, přes placené služby jako iTunes, většina si ale kopíruje hudbu nelegálně. V důsledku na tom tratí především hudebníci, kterým z takových skladeb neplynou žádné honoráře. Nový model by jim mohl přinést alespoň část peněz, o které za současného stavu přicházejí.
Navrhovaný systém by se tak dal přirovnat k poplatkům, které v Česku hudební skupiny platí za hraní převzatých písniček Ochrannému svazu autorskému (OSA). Ve francouzském případě by akorát uživatelé platili za své soukromé využití hudby (ne za veřejné vystupování) a peníze by majitelům práv odváděli prostřednictvím svých poskytovatelů internetového připojení.
Pokud by Francie zákon přijala, připojila by se k několika málo zemím, ve kterých je možné staženou hudbu využívat k soukromým účelům, ačkoli podléhá autorskému právu. Jde to například v Kanadě nebo Nizozemsku.
Proti schválení zákona se ostře staví současná pravicová vláda premiéra Dominiqua de Villepina. Pro jsou naopak opoziční socialisté. Parlament už v prosinci minulého roku schválil podobnou úpravu hlasy socialistů i vládních poslanců. Premiér de Villepin na to zareagoval stažením zákona z jednání a nyní posílá ke schválení novou verzi, která paragrafy o paušálním poplatku za stahovanou hudbu neobsahuje. Jako kompenzaci vláda navrhla snížení trestů, které se ve Francii udělují za nelegální stahování hudby a filmů. Pokud by někdo takový čin spáchal poprvé, platil by pokutu 38 Euro (asi tisíc korun). Při opakovaném porušení autorských práv nebo při obcházení protikopírovací ochrany by se trest zvýšil. Odhadovaná výše paušálního poplatku za legální stahování hudby je 8 až 12 Eur měsíčně (220–330 korun).
Zatím však není jasné, kolik kopií hudebního díla by za tento poplatek bylo možné zhotovit. To by měla určit nová vládní instituce, jejíž vytvoření zákon předpokládá. Ta by také stanovila případné výjimky pro knihovny, novináře a handicapované.
