Údajně ještě před letními prázdninami by prý v Německu mohl vstoupit v platnost zákon, jenž by Spolkovému kriminálnímu úřadu (BKA) umožnil prohledávání počítačů prostřednictvím speciálních virů. Sociálnědemokratická strana (SPD) si vymohla, že vyšetřovatelé nebudou smět instalovat sledovací programy přímo v bytech podezřelých osob.
Na tomto kompromisu se po měsících sporů shodli německý ministr vnitra Wolfgang Schäuble z Křesťansko-demokratické unie (CDU) a jeho sociálnědemokratická kolegyně z resortu spravedlnosti Brigitte Zypriesová.
Zatímco ministerstvo vnitra tvrdí, že lze zákon přijmout do léta, německý tisk spekuluje, že se to stěží stihne do konce roku.
Zákon o BKA musí být novelizován kvůli reformě federalismu, která vstoupila v platnost v září roku 2006 a která úřadu nově přiznala pravomoci související s obranou před terorismem. Kamenem úrazu se stala otázka, v jakém rozsahu a zda vůbec je přípustné nahlížet do soukromých počítačů.
V zemi, která má z dob nacismu a komunismu letité neblahé zkušenosti se špiclováním, je každá iniciativa směřující k pronikání státních úřadů do soukromé sféry velmi citlivou záležitostí.
Ústavní soud v Karlsruhe "razie po drátě" koncem února povolil, ale s výraznými omezeními. Počítačové špiony může stát nasadit jen v případě konkrétního ohrožení majetku, zdraví, života nebo svobody. SPD do té doby přijetí příslušného zákona blokovala a i po verdiktu se vedl poslední dílčí spor o to, zda vyšetřovatelům povolit tajná vloupání do bytů podezřelých.
Počítačoví experti namítají, že "nabourat se" do konkrétního počítače na dálku může být velmi zdlouhavé, obtížné a drahé. Kromě toho se prý nedá zaručit, že se vyšetřovatelé "napíchnou" na správný počítač. "Pokud si má být člověk jistý, že prohledávací software se nenainstaluje na jiném než požadovaném cílovém systému, nemá ruční instalace alternativu," řekl Dirk Fox, který psal odborný posudek i pro Ústavní soud.
Připravovaný zákon kritizují hlavně opoziční Zelení a Levice a předem jistou nemá ani podporu všech sociálních demokratů. Předsedkyně Zelených Claudia Rothová označila kompromis mezi Schäublem a Zypriesovou za "jed pro právní stát".
Mluvčí sociálních demokratů pro otázky vnitřní bezpečnosti Klaus-Uwe Benneter dnešnímu vydání deníku Berliner Zeitung řekl, že jeho kolegové budou důkladně studovat, zda návrh zákona bude v souladu s nálezem Ústavního soudu.
Pátrači budou smět po přijetí zákona sledovat prostřednictvím "trojských virů" e-maily a internetové telefonáty nebo protokolovat stisky jednotlivých tlačítek na klávesnici a tím zjišťovat třeba tajná hesla.
Prezident BKA Jörg Ziercke podle serveru Spiegel Online potvrdil, že na odpovídajícím softwaru se už s "velkým nasazením" pracuje. Podle něj budou v Německu počítačové viry ke sledování aktivit podezřelých nasazovány v průměru v deseti případech ročně.
Samotní policisté chtěli ještě více pravomocí po zkušenostech se zmařením teroristických aktivit loni v září. Tehdy tři osoby podezřelé z terorismu nahromadily 12 sudů s chemikáliemi, přičemž jeden z nich odnesli do bytu, aby tam z vyrobili bombu. Policisté však nemohli tajně sledovat, co se v bytě děje, neboť k tomu nemají oprávnění.
