Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Objev bacilu tuberkulózy před 130 lety zahájil úspěšný boj s nemocí

aktualizováno 
Německý lékař Robert Koch oznámil 24. března 1882 objev bacilu tuberkulózy. Od roku 1982 se 24. březen připomíná jako Světový den tuberkulózy.

Německý lékař Robert Koch - objevitel bacilu tuberkulózy

Před 130 lety oznámil bakteriolog Robert Koch objev bacilu tuberkulózy. Tehdy osmatřicetiletý bakteriolog nejenže objevil bacil této nemoci, který byl později na jeho počest nazván bacilem Kochovým, ale odhalil také původce cholery a sněti slezinné (antraxu). Za své objevy týkající se tuberkulózy získal Koch v roce 1905 Nobelovu cenu.

Vědec prokázal, že nákaza se přenáší převážně vykašlávanými hleny, a že se tedy jedná o nemoc infekční. V té době totiž převládal názor, že tuberkulóza vzniká následkem špatné výživy nebo že je to jakási forma zápalu plic či rakoviny. Koch zkoumal také mor, malárii, spavou nemoc a další infekční choroby.

Robert Koch - otec mikrobiologie

Německý bakteriolog a nositel Nobelovy ceny za lékařství a fyziologii odhalil původce cholery a sněti slezinné (antraxu) a spolu s Louisem Pasteurem je označován za otce mikrobiologie. Jeho nejslavnějším objevem je ale bakterie způsobující tuberkulózu.

Robert Koch nedostal v životě nic zadarmo a ke svým historickým objevům se propracoval vlastní cílevědomostí, pílí, odvahou a trochu mu pomohla i náhoda. Narodil se 11. prosince 1843 Clausthalu v Německu v rodině důlního úředníka. Medicínu vystudoval v roce 1866 a poté si prošel mnoha štacemi, jako dobrovolník působil například během prusko-francouzské války.

Klíčovou v jeho kariéře se stala praxe obvodního lékaře ve Wollsteinu (dnes polská Wolsztyn). V té době často vyprávěl své manželce Emmě, kterou si vzal v roce 1866 a měl s ní dceru Gertrudu, o své touze vycestovat do exotických zemí a Kochova drahá polovička se tak ve snaze udržet svého manžela doma rozhodla zakoupit mu mikroskop. A Koch se do přístroje doslova "zbláznil" a ve své domácí laboratoři začal zkoumat nemoc, která tehdy zabíjela lidi i zvířata - sněť slezinnou neboli antrax.

Koch přišel na to, že každá choroba má svého přesně definovaného původce, a naopak, že konkrétní mikrob způsobuje jednu konkrétní nemoc. Při studiu antraxu začal také užívat barvení mikroorganismů a vynalezl způsob pěstování bakterií v živných kulturách.

Ke svým pokusům tehdy nepříliš majetný Koch používal obyčejné polní myši, na nichž prokázal, že kapka krve z uhynulého dobytka obsahující "divné tyčinky" zabíjí. Dále chtěl získat také důkaz, že tyto "tyčinky" jsou živé.

Výskyt TBC v ČR

Tuberkulózy v ČR ubývá, i když se neočkuje plošně a děti se nepřeočkovávají. Loni na 100.000 lidí bylo 5,6 nového případu, průměr EU je osm. Na stejný počet obyvatel má ročně Rusko 110 nových případů, Indie 168 a Afrika 948. S poklesem léčby i očkování se ale objevil nový problém, firmám se nevyplatí malá množství vyrábět a do ČR dodávat.

TBC

TBC

2010 - 680

2009 - 710

2008 - 879

2007 - 871

2006 - 905

2005 - 1 007

2004 - 1 057

2003 -  1 162

Zdroj: ÚZIS

Pěstoval je proto v živném roztoku, původně prý používal sklivec volského oka. Při svých pokusech začal používat mikrofotografii a je tak řazen mezi průkopníky této metody.

Získané poznatky pak Koch vtělil do obecných pravidel, která dodnes slouží jako bakteriologické evangelium. Svůj revoluční objev přednesl roku 1876 na nejbližší univerzitě, ve Vratislavi, kde se mu dostalo uznání od kolegů, nikoli však od německých úřadů. A tak se vrátil k praxi obvodního lékaře a dál bádal.

V roce 1880 ale byl nakonec povolán do Berlína na císařský zdravotní ústav a začal se, konečně s profesionálním vybavením, věnovat hledání příčiny jedné z největších metel lidstva - tuberkulózy (TBC), na kterou tehdy umíral každý sedmý člověk.

Nemoc podle tehdejších názorů způsobovaly špatné životní podmínky a strava, ale Koch objevil, že skutečným původcem je bakterie mycobacterium tuberculosis, které se také občas říká Kochův bacil, a stanovil nová epidemiologická opatření, která měla udržet tuto nemoc pod kontrolou. Koch také popsal nejčastější způsob přenosu nemoci - kapénkovou nákazou.

Koch se pokusil najít i lék na tuberkulózu. V roce 1896 oznámil objev tuberkulinu, který se ale ukázal být neúčinný, a navíc jeho vedlejší účinky vedly k úmrtím pacientů. To poněkud podkopalo Kochovo sebevědomí i prestiž, tuberkulin se nicméně později osvědčil jako diagnostický prostředek.

K boji proti tuberkulóze pomáhá očkování a antibiotika, vzhledem k nárůstu rezistence bakterií na antibiotika zůstává i dnes tato nemoc závažným onemocněním. V roce 2010 se tuberkulózou celosvětově nakazilo 8,8 milionu lidí, 1,4 milionu jich zemřelo.

V roce 1883 byl Koch vyslán jako vedoucí vědecké expedice do Egypta a Indie, kde se mu podařilo odhalit původce další obávané nemoci - cholery. V roce 1885 se Koch stal profesorem a byl jmenován ředitelem Institutu hygieny v Berlíně. Šest let nato byl pro něj vytvořen Institut infekčních nemocí, v jehož čele stál Koch do roku 1904 a z jehož experimentálního oddělení později vznikl dnes známý Institut Roberta Kocha.

Od poloviny 90. let podnikl několik cest do Afriky a do Indie za účelem zkoumání dalších nemocí, které pomohl objasnit (například malárie, spavá nemoc, mor či tyfus). Na cestách ho často doprovázela jeho druhá a o mnoho let mladší manželka Hedwiga.

Robert Koch byl držitelem řady cen, řádů a čestných doktorátů a v roce 1905 mu byla udělena Nobelova cena za lékařství a fyziologii. Pět let nato 27. května zemřel v Baden-Badenu ve svých 66 letech na následky infarktu.

Autoři: ,



Nejčtenější

„Neříkej, že už to děláme!“ Tahák šéfa Facebooku ukazuje, čeho se bál

Mark Zuckerberg vypovídá před americkým Kongresem. Jeho poznámky unikly na...

Mark Zuckerberg, zakladatel a šéf sociální sítě Facebook, vypovídal dlouhé hodiny před americkými kongresmany v...

Pilotovi se nechtělo střílet, ale musel. Sestřelení letu KAL 902

Letoun Korejských aerolinií po nouzovém přistání na zamrzlém jezeře.

Před 40 lety sovětská protivzdušná obrana sestřelila dopravní letadlo korejských aerolinek, které se dostalo na území...



Voda na Marsu je. Chová se však zvláštně a může i levitovat

Na povrchu Marsu můžeme spatřit nejenom doklady o proudění kapalné vody v...

Dva experimenty ukázaly, že na povrchu Marsu se voda chová výrazně jinak, než jsme zvyklí. Například místní „bahno“...

Youtuber zaplakal. V přímém přenosu mu hackeři ukradli 40 milionů

Ian Balina zřejmě během hacku přišel o více než dva miliony dolarů v...

Přijít o miliony dolarů je ve světě kryptoměn až neuvěřitelně snadné. Přesvědčil se o tom i Ian Balina, americký...

Konec DVB-T vysílání nezruší povinnost platit koncesionářské poplatky

Konec DVB-T vysílání na povinnosti platit koncesionářské poplatky nic nemění.

S přechodem na nový vysílací standard DVB-T2 přijdou někteří diváci o televizní příjem. Změní se něco z hlediska zákona...

Další z rubriky

Lék proti rakovině otestujeme do dvou let, řekl v Rozstřelu Majer

Pavel Majer z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR v diskusním pořadu...

Tým českých vědců pracuje na slibné léčebné látce nejen proti rakovině. Co může dokázat a co vědce ještě čeká,...

Velký bratr vidí, když jdete na červenou. Sledování v Číně neuniknete

Ilustrační snímek

V Číně postupně vyrůstá největší a nejpropracovanější systém pro kontrolu lidí na světě. Jeho páteří je všudypřítomná...

V Montaně objevili „kapesního“ T-rexe. Nebo možná nový druh

Pokus o rekonstrukci podoby T. rexe na základě moderních vědeckých poznatků....

V Montaně se podařilo objevit kostru, která by mohla patřit mladému tyranosaurovi. Nebo možná druhu malého...

Najdete na iDNES.cz