Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Nenechte se vyfotit na červenou. Jak funguje kladivo na piráty silnic

aktualizováno 
Semafory řídí pouliční dopravu už 80 let, přesto přicházejí s novinkami. Ty v Praze teď umí vyfotit řidiče, kteří projedou na červenou, přizpůsobit se aktuální situaci nebo urychlit tramvajovou dopravu.

Nedočkavé řidiče vyfotí nový kamerový systém | foto: Pavel Kasík - Technet.cz

"Lidé na křižovatce se dělí na dvě skupiny," říkal náš fyzikář na gymnáziu. "Ti první na tu červenou zastavili, protože vědí, že kdyby jeli dál, mohli by způsobit nehodu. Ti druzí zastavili, protože se bojí, že by je někdo chytil a dostali pokutu."

A to ještě nemluvil o třetí skupině, která na tu červenou nezastaví. Právě kvůli druhé a třetí skupině nestačí, aby byl semafor pouhým signalizačním zařízením. Dnešní semafor proto musí umět nejen přehazovat červenou, žlutou a zelenou, ale také vyhodnotit situaci, přizpůsobovat se okamžitým podmínkám a sledovat, zda jsou jejich pokyny respektovány. Pokud ne, dokážou už některé z nich zajistit důkazy o přestupku.

Křižovatka K Holyni v Praze

O novinkách na pražských semaforech jsem si povídal s panem Petrem Kvapilem z Technické správy komunikací hlavního města Prahy. Za skutečně nepříjemného počasí jsme se sešli u křižovatky K Holyni, která patří k nejmoderněji vybaveným v Praze. "Celkem je v hlavním městě 475 světelně řízených křižovatek. Z toho 14 jich je vybaveno detekcí jízdy na červenou," řekl mi v autě, kam jsme před větrem a deštěm utekli.

Semafory - křižovatka K Holyni

Brzy podle něj přibudou nejspíše další podobné křižovatky. Funkce "Jízda na červenou" je totiž z těch, které si na svůj provoz dokáží vydělat - na pokutách se vybere více peněz, než kolik provoz systému stojí.

V hledáčku citlivých kamer

V každém pruhu se systém sestává až ze tří kamer. To proto, aby měla policie co nejvíce důkazového materiálu pro usvědčení pachatele, který se dopustil přestupku. Ve chvíli, kdy na semaforu naskočí červená a automobil přesto překročí vyznačenou hraniční, začíná kamera pořizovat sérii snímků.

Semafory - křižovatka K Holyni


Nejdůležitější je záběr zepředu. Na tom je totiž vidět obličej řidiče, navíc osvětlený inflačerveným světlem (reflektor je umístěn pod kamerou), takže je dobře rozpoznatelný i za tmy nebo špatných světelných podmínek.

Důležité jsou také záběry z dálky, na kterých je vidět celé auto včetně SPZ. Podle návrhů zákona by v budoucnu právě státní poznávací značka měla stačit pro udělení pokuty, a Policie by nemusela dokazovat, kdo auto řídil.

Semafory - křižovatka K Holyni  Semafory - křižovatka K Holyni

Zaznamenaná data jsou ukládána na pevný disk u křižovatky, kde čekají, až si je v pravidelném intervalu přijede nahrát obsluha k další analýze. "Samozřejmě jsme experimentovali i s přenosem do centrály v reálném čase, ale docházelo ke zbytečným výpadkům," vysvětlil mi můj průvodce. Automatika také může nesprávně označit za auto např. kroupu nebo kapku, které na kameře ulpěla řekněme v důsledku vichřice. I proto jsou data ještě validována lidmi.

Semafory - křižovatka K Holyni  Semafory - křižovatka K Holyni

Oči na šťopkách

Kamery nejsou na semaforech jenom kvůli kontrole dodržování zákonů. V současné době probíhá jejich zavádění i za účelem detekce vozidel v méně frekventovaných směrech. To umožňuje semaforu nepřehazovat přednosti na křižovatce, pokud by to bylo zbytečné.

Zatím je nejčastější formou detekce indukční smyčka, která je zabudovaná do silnice.

Semafory - křižovatka K Holyni

Přestože jde o celkem elegantní a levné řešení, není zdaleka dokonalé. Špatně jsou na tom zejména cyklisté, zvláště pokud je jejich kolo z různých nestandardních slitin. "Slyšel jsem už o různých tricích - lehají si na silnici, hážou na zem klíče... chodí nám od cyklistů hodně stížností. Navíc se nám už třeba stalo, že nám nějací dělníci odřízli indukční smyčku frézou..."

Nově se v Praze zavádí videodetekce - počítač vyhodnotí záběr z kamery a v případě potřeby upraví přednosti na křižovatce. Experimentuje se také s infradetektory.

Modernizace ve všech směrech

Semafory se ale mohou těšit i na další novinky. "V současné době probíhá výměna signalizačních světel - namísto žárovek montujeme diody (LED). Jejich světlo je jasnější, takové agresivnější, a mnohem úspornější." Zatímco žárovky měly životnost maximálně osm tisíc hodin a musely se dvakrát ročně měnit, u diod se předpokládá výdrž pět až sedm let. "Ještě to nemáme přesně vyzkoušené, LEDky zatím používáme pouze půl roku, zatím jsme nenarazili na problém. Ten se u žárovek vyskytoval i v důsledku tepelné emise - na zahřáté sklo se více přichytávala nečistota. LED jsou studené a nečistoty stékají dolů.

Další pokrok se udál v řízení křižovatek - přestože i křižovatka K Holyni má stojánek pro nouzové ruční řízení, je možné ji kromě automatu řídit i dálkově. "K ovládání a kontrole křižovatek používáme jak kabeláž, tak bezdrátový přenos, konkrétně mikrovlnné záření. Konkrétně tato křižovatka je na centrálu napojená přes kabel," řekl mi pan Kvapil. Centrální dispečink je v ulici Na Bojišti 5, kromě něj se o křižovatky starají podřízené oblastní centrály.

"Úprava obvykle spočívá v tom, že přidáme nebo ubereme pár sekund v naprogramovaném cyklu semaforu v závislosti na provozu," upřesňuje, v čem úprava spočívá. V poslední době už ale malé změny prý velký vliv nemají a předprogramované křižovatky podávají dobrý výkon.

Dámy (na kolejích) mají přednost

Kromě toho se v Praze zavádějí preference pro vozy hromadné dopravy. Tramvaj si tak například může naplánovat průjezd křižovatkou podle zastavení na zastávce před křižovatkou a ušetří si tak jedno čekání.

Narozdíl od zahraničí u nás nemají semafor na dálkové ovládání policisté nebo složky záchranného systému. Pokud mají spuštěnou houkačku, mohou tato vozidla projet i na červenou, ostatní účastníci silničního provozu jsou povinni dát jim přednost.

To v USA byly semafory vybaveny senzorem, který rozpoznával stroboskopické světlo o frekvenci 14 Hz, kterým byly majáčky policejních, hasičských a záchranných vozů vybaveny. "Tajemství" ale pochopitelně prasklo a na oficiálním i neoficiálním trhu se objevila zařízení, která infračervené světlo o této frekveci vysílala. Vyústilo to v zákaz prodeje a používání takovýchto zařízení, a úpravu systému. Nyní tak (některé) semafory, jakmile zachytí 14Hz signál, jednoduše přehodí na červenou všechny směry - jedině skutečně oprávněné vozidlo tak může křižovatkou projet. Už se ale musí prodírat frontou vozidel před ním nashromážděných.

Vtípky a mýty

Pamatujete na náš aprílový článek "Vláda tajila kód pro přecházení na zelenou"? Nemohl jsem se pana Kvapila nezeptat, zda ve skutečnosti něco podobného opravdu neexistuje.

"No, s kolegy jsme občas dělali nějaké vtípky. Třeba jsme s kamarády jeli autem ke křižovatce, o které jsme nazpaměť věděli, jak je načasovaná. Pak nebyl problém příslušně zpomalit a atrapou dálkového ovládání pak naoko přepnout semafor na zelenou, " vypráví s úsměvem. S politikou také prý souvisí "zelená vlna" na Evropské třídě, je zde už od dob Husáka, údajně kvůli přijíždějícímu Brežněvovi.

Pomůcky pro slepé

Pražské semafory jsou ve spolupráci s Českou unií nevidomých a slabozrakých přizpůsobovány tak, aby byly použitelné i pro chodce, kterým neslouží zrak. Většina křižovatek je již vybavena akustickou signalizací a vodící drážkou přes přechod.

Kromě toho mají nevidomí v některých oblastech možnost aktivovat signalizaci dálkovým ovládáním (jde o stejnou krabičku, kterou používají pro identifikaci prostředků hromadné dopravy). Akustická signalizace se na takto upravených semaforech ozve pouze na vyžádání ("dálka"), a neruší tedy okolí.

Historie semaforu

Více než půlstoletí před semafory, jež řídí provoz automobilů, cyklistů a samozřejmě i chodců, se objevily dopravní signály, podle kterých řídily svou jízdu vlaky. V některých městech (včetně Prahy) měly svá vlastní signalizační zařízení i tramvaje. Právě železničním semaforem a prací pro britské dráhy se inspiroval inženýr J. P. Knight, který v roce 1868 sestrojil semafor určený pro řízení provozu před sídlem britského parlamentu. Poslanci mohli bezpečně přecházet díky dvěma plynovým lampám (už tehdy červené a zelené), které obsluhoval strážník.

Zařízení ale fungovalo necelý měsíc, když v 2. ledna 1869 náhle vybuchlo a vážně zranilo policistu, který měl právě službu. Další téměř půlstoletí pak dopravu na silnicích, po kterých se od 90. let 19. století stále častěji proháněly i automobily, řídili jen dopravní strážníci.

První novodobý semafor se objevil v USA, kde automobilová doprava prožívala velký rozmach. Nejprve si Earnest Sirrine z Chicaga nechal roku 1910 patentovat první systém pro řízení pouliční dopravy. Měl používat nápisy STOP a PROCEED, nebyl osvětlený.

Patent 976,939


A pak už tu máme semafor moderního typu. Namontovali je roku 1914 na rohu 105. ulice a Euclidovy Avenue v Clevelandu ve státě Ohio. Po britském prapředkovi zdědil semafor barvy, červenou a zelenou, světlo už nebylo plynové, ale bezpečnější elektrické.

O čtyři roky později se v New Yorku objevilo i žluté světlo, upozorňující řidiče na změnu barvy. V Clevelandu tuto funkci totiž zastával zvukový signál. V roce 1922 se objevily první semafory doplněné gongem v Paříži a Hamburku, o tři roky později se světelná signalizace vrátila i do Londýna. Od 30. let se pak semafory šířily stále více, další impulz přišel s rozvojem elektroniky, ale i motorismu po druhé světové válce. Začátkem 50. let v Mnichově instalovali systém, který umožnil řidičům jedoucím přiměřenou rychlostí projet řadu křižovatek bez zastavení - známou "zelenou vlnu".

Dnes jsou červená barva pro zastavení a zelená pro jízdu mezinárodně srozumitelnými signály, některé země ale mají svá specifika. Ve Španělsku třeba nepoužívají u přepnutí z červené na zelenou žluté světlo, v Rakousku se zelené světlo krátce před přepnutím rozbliká, v některých státech je pak možné odbočit vpravo, i když na semaforu svítí červená. Ne všude jsou také semafory umístěny ve svislé poloze vedle vozovky či nad ní - někdy visí uprostřed křižovatky (bývalo to i v Československu), jinde jsou světla umístěna vodorovně vedle sebe.

Grafický profil k 80. výročí automatického dopravního semaforu

I tak jednoduchá technická věc jako je semafor může být předmětem vášnivých debat. Důkazem je Německo, kde se před lety obyvatelé bývalé NDR postavili proti tomu, aby jejich rozverně působícího panáčka s kloboukem ze semaforu pro chodce nahradila "západní" jednoduchá figurka. "Ampelmann" nakonec přežil a před třemi lety mu dokonce přibyla partnerka "Ampelmädchen". Dodnes je jedním ze symbolů NDR a suvenýry s jeho obrázkem se výborně prodávají.

Odkazy

Autoři: ,


Témata: nehody, LED, Mýto, Tramvaj, Vlak


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Před 100 lety se narodil Henry Ford II, vnuk slavného Henryho
Před 100 lety se narodil Henry Ford II., vnuk průkopníka automobilového průmyslu

VIDEO 4. září 1917 se narodil Henry Ford II. Po 2. světové válce nahradil ve vedení společnosti Ford svého dědečka a zakladatele firmy Henryho Forda. Za jeho...  celý článek

Testovací dráha soutěže kapslí pro systém Hyperloop
Potrubní pošta pro lidi Hyperloop přesáhla 320 km/h, návrh je 1 300 km/h

Myšlenka Elona Muska na dopravu lidí pomocí kapslí ve speciálním potrubí dostává stále reálnější obrysy. V rámci jedné ze soutěží týmů, které pracují na...  celý článek

Eureka Park a část startupů z Francie.
Deset českých startupů pojede v lednu do Las Vegas. Můžete to být vy

Agentura CzechInvest vybere deset začínajících firem, které budou vystavovat v obřím start-up pavilonu na veletrhu CES 2018 v Las Vegas. CES je největší...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.