Držitelé Neuron Impulzů pro rok 2014. Zleva Jaroslav Řídký (společenské vědy,...

Držitelé Neuron Impulzů pro rok 2014. Zleva Jaroslav Řídký (společenské vědy, konkrétně archeologie), Michal Otyepka (chemie), Zuzana Libá (medicína), Jan Štovíček (matematika) a Tomáš Mančal (fyzika) | foto: Michal Šula, MAFRA

Rozhovor: Chceme poznat, kdy tělo začne bojovat samo proti sobě

  • 3
Nejen čeští pacienti se stále častěji musejí potýkat s nemocemi, při kterých imunitní systém napadá buňky vlastního těla. Lékařka Zuzana Libá by chtěla odhalit tento konflikt v těle dříve, než je dnes možné, aby se zvýšila šance pacienta na uzdravení. Představujeme nositele nejvýznamnějšího soukromého „grantu“ v České republice, grantu od nadace Neuron.

Zuzana Libá

(* 1979) Magisterský titul v oboru všeobecného lékařství získala v roce 2003 na 2. lékařské fakultě UK v Praze, doktorský titul v oboru imunologie obhájila o pět let později. V roce 2009 získala specializovanou způsobilost v oboru dětské lékařství a v roce 2011 v oboru dětské neurologie. V letech 2003 až 2006 pracovala na Pediatrické klinice 2. LF UK a FN Motol, od října 2006 pracuje na Klinice dětské neurologie 2. LF UK a FN Motol. Zabývá se neuroimunologii – záněty v nervovém systému a autoimunitním postižením centrálního nervového systému a jejich léčbou u dětí.

Zdaleka nejdůležitější soukromý fond na podporu české vědy, Neuron, na konci minulého týdne předával ceny pro odborníky v několika oborech. Fond, který založil Karel Janeček, dnes má celkem pět mecenášů, kteří věnují každý stejným dílem, peníze na jeho provoz. Ocenění se dočkali uznávané vědecké kapacity, i mladí vědci, ale největší objem finanční prostředků směřoval na podporu nových vědeckých projektů v rámci tzv. Neuron Impulzů.

Jejich cílem je podpořit projekty převážně základního vědeckého výzkumu v oborech fyzika, matematika, medicína, chemie a společenské vědy. Každý z oceněných obdržel necelý milion korun a jeden vědecký projekt. Fond cílí na mladé vědce působící v České republice a úspěšné české vědce, kteří se rozhodnou pro návrat ze zahraničí, aby v České republice realizovali svůj výzkum.

V následujících dnech přineseme krátké rozhovory se všemi pěti nositeli Neuron Impulzů za rok 2014 a nahlédneme do toho, jaké problémy jejich obory v současné době řeší. Protože dámy mají přednost, první na řadě bude jediná žena mezi vybranými, lékařka Zuzana Libá.

Když tělo útočí samo na sebe

Roztroušená skleróza, cukrovka 1. typu, Bechtěrevova choroba, lupénka... To jsou jen některé z nemocí vyvolané chybnou funkcí našeho imunitního systému. Bílé krvinky a ostatní složky obranného systému nás chrání před bakteriemi, viry a dalšími vetřelci, ale občas, z dosud neznámých příčin, napadnou naši ochránci vlastní tkáň, včetně mozku a míchy.

Autoimunitních nemocí v civilizované společnosti přibývá. „Rozpoznat je a co nejdříve cíleně léčit je často velmi složité, proto chci přispět k přesnější diagnostice a k poznání příčin zánětu v mozku nebo v míše,“ říká Zuzana Libá.

Jaké jsou příznaky autoimunitních nemocí mozku nebo míchy?

Není jediný určující příznak, jde o široké spektrum projevů. Může to být únava, porucha chůze, porucha rovnováhy, ztráta orientace v prostoru, epileptický záchvat. Znám i případ, kdy se pacient ráno probudil a neviděl. Autoimunitní zánět v mozku a míše tvoří podskupinu onemocnění, které jsou potenciálně léčitelné, ale musíme je dobře diagnostikovat a pochopit. Rozpoznat podstatu onemocnění je často obtížné. Popisujeme příznaky, hledáme souvislosti, snažíme se najít příčinu a léčit.

Nemůže při diagnostice pomoci magnetická rezonance, která zobrazuje aktivitu nervových buněk?

Magnetická rezonance ukáže destrukci nervové tkáně až ve chvíli, kdy nabude velkého rozsahu, ale nedokáže rozpoznat, jestli zánět způsobuje například poruchu v přenosu informací na úrovni buněk.

Jaké jsou možnosti léčby?

Někdy se uzdravení rovná skoro zázraku. Například pacientovi, který oslepl, se po včasném podání léků zrak opět vrátil. Jindy odezní příznaky samy. Často však léčíme na hranici dostupných možností a přesto k uzdravení nedojde. Jako lék první volby se podávají především kortikoidy. Potlačují zánět v nervovém systému, ale mají spoustu nežádoucích účinků. Užíváme je, dokud se nepodaří určit diagnózu a rozhodnout, zda a jaký z několika málo dalších preparátů, které máme k dispozici, bude nejlépe působit. Zcela jiná je situace u lidí s roztroušenou sklerózou. Touto nemocí trpí hodně lidí a farmaceutické firmy nabízejí nové a nové léky.

Kde v našem těle sídlí imunitní systém?

Buňky imunitního systému se vytvářejí v kostní dřeni, v brzlíku a ve slezině. Po svém vzniku se rozmísťují po celém těle a sledují signály nebezpečí. Část imunitních buněk zůstává v mízních uzlinách, které jsou například na krku, v podpaží, v tříslech, ale i v jiných místech, kde je nemůžeme nahmatat. Mízní uzliny jsou pro imunitní systém důležité, je to místo setkávání se a místo, kde se rozbíhá zánětlivá, ochranná odpověď. Do mízních uzlin přinášejí buňky z terénu signály nebezpečí, na které je třeba reagovat. Imunitní reakce nepodléhá kontrole mozku.

Jaký je princip autoimunitního onemocnění?Buňky imunitního systému dostávají mylnou informaci, že je nezbytné zasáhnout v těle, i když to nutné není, anebo pokračují v započatém boji s vetřelci, i když už byli nepřátelé zlikvidováni.

Nadační fond Neuron na podporu vědy

Nadační fond Neuron na podporu vědy je nezisková organizace založená na rozvíjení mecenášství v oblasti vědy a výzkumu v České republice. Z prostředků mecenášů fond uděluje Neuron Impulsy v hodnotě 5 × 1 000 000 Kč na výzkumné projekty v oborech fyzika, chemie, matematika, medicína a společenské vědy. Ve stejných oborech pak špičkovým vědcům uděluje Cenu Neuron za přínos světové vědě a nadějným vědcům Cenu Neuron pro mladé vědce, která je spojena s odměnou 5 × 250 000 Kč. Novým projektem, který naváže na slavnou éru výprav českých vědců, je Expedice Neuron. Ta povede k Hranické propasti, která je možná vůbec nejhlubší zatopenou propastí na světě. 

Kdo přenáší informace mezi buňkami?

Cytokiny, jde o bílkoviny vylučované imunitními buňkami. Podle hladiny cytokinů můžeme zjistit aktuální nastavení v imunitním systému.

Můžete vysvětlit podstatu a přínos vašeho projektu?

Chci sledovat hladiny cytokinů u pacientů s prokazatelným autoimunitním onemocněním mozku anebo míchy a porovnat s nálezy u zdravých lidí. Předpokládám, že vystopujeme nějaké zákonitosti. Zároveň můžeme lépe kontrolovat efekt zvolené léčby. Často totiž pacienti mají příznaky autoimunitního onemocnění, ale vyšetření neukazují žádné odchylky od normálu. Léčíme tedy „jen“ podle zkušeností. Cílem mého projektu je přispět k rozpoznání autoimunitního zánětu v mozku a míše.

Souvisí autoimunitní onemocnění s věkem?

Onemocnět může každý a v jakémkoli věku, ale existují určité vrcholy, kdy bývá nervová tkáň napadena častěji. Obecně se zdá, že autoimunitní choroby více postihují ženy, patrně v souvislosti s hormonálním cyklem. Není příliš informací o tom, jak těmito nemocemi trpí děti, proto chci ve svém projektu rovněž zmapovat a lépe definovat výskyt nemocí u této skupiny pacientů.

Poznámka: Rozhovor vznikl pro nadační fond Neuron.